Monotypický druh.

Délka: 61-74 cm.
Rozpětí: 144-166 cm.
Hmotnost: 1000-2270 g.
Největší druh racka.

Šat svatební - vrch těla a křídel černošedé, hlava, krk, spodina těla a ocas bílé. Špička křídla černá, letky s bílými špičkami. Zobák je bledě žlutý s červenou skvrnou v ohbí dolní čelisti, nohy růžové nebo žluté.
Šat prostý - stejný jako svatební, ale má jemné hnědé pružky na hlavě a našedlou spodní část zadní strany krku.
Šat mláďat - Přední část hlavy a krku bělavé, zadní tmavě proužkované. Spodina těla hnědě skvrnitá, pera na hřbetě a křídelní krovky hnědočerné s širokými bílými lemy tvoří šachovnicový vzor, ruční letky mají černé konce. Na ocase přerušovaná hnědá koncová páska. Zobák je hnědočerný s bílou špičkou, nohy masové.
Šat 1.roku - jako u mláďat, ale hlava a tělo bělejší, hřbet tmavší.
Šat 2.roku - jako předchozí, ale má první šedá pera na hřbetu, kresba hřbetu již není šachovnicová, ale hustě proužkovaná.
Šat 3.roku - jako dospělí, ale křídla svrchu promísena hnědou barvou, na ocase tmavé skvrny.
Někdy ještě ve 4.roce nese opeření znaky nedospělosti.

Nejčastěji hnízdí v menších koloniích na skalních útesech společně s racky stříbřitými (Larus argentatus), běžně i jednotlivé páry v koloniích jiných druhů. Hnízdo bývá značně velké, postavené z chaluh a trávy. Od poloviny dubna do konce června snáší nejčastěji 3(1-5) vejce, na snůšce se oba rodiče střídají 26-28 dní. Mláďata se líhnou v jednodenních intervalech, oba rodiče o ně pečují 7-8 týdnů. Pohlavní dospělosti dosahují ve 3. - 4. roce života, nejvyšší věk je téměř 20 let.
Potrava je z větší části živočišná - ryby, aktivně loví savce a ptáky (běžně buřňáci, papuchalkové, hlodavci, králíci), mořští bezobratlí, hmyz. Běžně požírá i odpadky a mršiny, méně semena a plody rostlin. Loví přímo ve vzduchu i na zemi, často odebírá potravu jiným ptákům.

Hnízdí na východním pobřeží USA, na jihu Grónska, na Islandu, Špicberkách, na pobřeží Skandinávie a severozápadní Evropy. Jižnější populace jsou stálé nebo potulné, populace hnízdící na sever od polárního kruhu se na zimu stahují jižněji. Areál druhu se ve 20. století výrazně rozšířil na jih i na sever, zvyšuje se i početnost. I když do vnitrozemí zaletuje vzácně, v návaznosti na šíření druhu se u nás od poloviny 80. let minulého století objevuje každoročně. Vyskytnout se u nás může po celý rok, nejvyšší počet pozorování pochází z listopadu. Obvykle jsou pozorováni jednotliví ptáci, vzácně dva jedinci, 1x tři.