Ve starších systémech jsou spojováni do jedné čeledi s anhingovitými (Anhingidae).

Středně velcí, tmavě zbarvení ptáci. Křídla jsou poměrně krátká, ocas zaokrouhlený, má 12-14 úzkých rýdovacích per se silnými ostny. Delší zobák je hákovitě zakončený, krk dlouhý, nozdry zakrnělé. Nohy jsou krátké, posunuté na konec těla, na souši se pohybují těžce.
Mimo chladných oblastí obývají celý svět, většina žije na mořských pobřežích, jen menší část druhů obývá vnitrozemské vody. Hnízdí v koloniích, hnízda si staví na zemi nebo na stromech. Vejce snášejí ve 2-3 denních intervalech, nejčastěji mezi 3 až 6 kusy. Pohlavně dospívají ve 3-4 roce života. Potravu tvoří hlavně ryby, v menších množstvích i další vodní živočichové-korýši, hlavonožci, měkkýši a červi. Potravu loví pod vodou, dobře se potápějí, obvykle na 20-40 sekund, vydží ale i 90 sekund, některé druhy jsou schopny dosáhnout hloubky až 50 m. Potápění jim usnadňuje i silně smáčivé peří, které si po lovu suší s typicky roztaženými křídly.

Lebka: Zobák je úzký, protažený, s hákovitým zakončením. U dospělých jedinců zarůstají nosní otvory.
Unikátní je přítomnost týlního hrotu (angl.: occipital style), kloubně připojeného k výběžku kosti týlní. Tento znak sdílejí kormoráni s anhingami (Anhinga) a ukazuje na jejich blízkou příbuznost. U kormoránů je týlní hrot robustní, kostěný, opatřený na dorzální straně tenkým hřebenem. S kostí týlní je spojen kulovým kloubem. U anhing je týlní hrot drobný, často neosifikovaný. Nasedá na zadní výběžek kosti temenní, s nímž je spojen vazivem. Postrádá jakékoli výrustky nebo hřebeny.