samice 17-20 mm, dělnice 11-16 mm, samec 13-17 mm

Vosa útočná hnízdí v zemi v opuštěných norách nebo někdy v ptačích budkách a temných prostorách. Královen přezimuje i více společně. Po vychování dělnic matka jen klade vajíčka. Vosy útočné jsou v chování proměnlivé, na podobně velké vosy reagují útokem. Některé se však nechají zahnat slabší, ale útočnější vosou norskou. Při vyrušení varovně kmitavě létají, pokud člověka nezastraší, uletí. Loví škůdce, mouchy a někdy včely. Násilně vnikají do úlů oslabených včelstev, kde kradou med. Přitahují je voňavé sladkosti, ovoce a maso. K vosám obecným se chovají jako k dělnicím ze svého hnízda a naopak. Strážnice hnízda jsou defensivní, narušitele pronásledují.
Kolonie zanikají až v listopadu, kdy vymírají poslední dělnice. Při vývoji pohlavních jedinců totiž dělnice zanedbají matku i larvy dělnic. Matka zemře, později (bez náhrady) i dělnice. Mladé samičky se spáří a přezimují, na jaře zakládají nová hnízda. Samci hynou hned po páření.

Evropa, severní Afrika, část Asie s mírným podnebním klimatem až po Střední Asii, Indii a Čínu. Zavlečena byla do Severní i Jižní Ameriky, jižní Afriky, do Austrálie i na Nový Zéland.