CZ EN
HLEDAT  

Profil taxonu

druh

sršeň obecná
Vespa crabro Linnaeus, 1758

říše Animalia - živočichové »  kmen Arthropoda - členovci »  třída Insecta - hmyz »  řád Hymenoptera - blanokřídlí »  čeleď Vespidae - sršňovití »  rod Vespa - sršeň

Další jména

= sršáň#
= sršán#

Obrázky


larva


hnízdo


CZ   EN  

Velikost

Matky 29 - 35 mm, samci 28 - 32 mm, dělnice 24 - 30 mm (vlastní měření živých exemplářů na krmítku). Velikost jedince závisí na množství a kvalitě potravy přijaté v larválním stadiu.

Možné záměny

Sršeň obecnou lze zaměnit za pestřenku sršňovou (řád Diptera), někdy i za vosu prostřední (Dolichovespula media).

Rozšíření

Evropa, velká část Asie, zavlečena byla i do Severní Ameriky. V ČR po celém území.

Toxicita

LD50 je u jedu většiny sršnů 10-90 mg/kg. Smrtelná dávka pro dítě odpovídá stovkám, pro dospělého člověka několika tisícům sršních žihadel.

Ekologie

Sršeň obecná je jedovatý společenský blanokřídlý hmyz. Hnízdo zakládá po přezimování již oplozená královna, naklade vajíčka a pečuje o larvy, dokud se nevylíhnou první dělnice.

Dělnice pak převezmou všechny práce - hledají nové potravní zdroje, vykusují dřevo ze stromů (často ze šeříku) a po rozžvýkání ho používají jako stavební materiál hnízda. Na bohaté zdroje se svolávají (zanechávají atraktivní chemickou stopu, která sílí s vzrůstem počtu dělnic; mohou své družky na krmítko přivést). Střeží hnízdo a při prudkých pohybech v okolí asi 2 metrů od hnízda varovně bzučí a pak útočí.
Mimo hnízdo reagují na prudké pohyby spíše útěkem, ale mohou člověka napadnout kusadly (což není nebezpečné), pokud se s ním dostanou do blízkého kontaktu. Jejich kořistí jsou vosy, včely, mouchy a jiný hmyz, občas mohou zaútočit na větší živočichy - myši atp. Nepodnikají hromadné útoky, na včelí úly útočí jednotlivě a ztráty na včelách nejsou velké.

Pohlavní jedinci se líhnou na konci sezony, kdy je kolonie na svém populačním vrcholu (několik stovek dělnic a až dva tisíce buňek, částečně s larvami). Plod dělnic je zanedbán na úkor larev mladých samic a samců, proto samovolně vypadává nebo je vynášen ven, kde se jím živí komenzálové (např. drabčíci). Stará královna odlétá a umírá. Mladé samice a samci jsou kratší dobu živeny ve hnízdě, následně se rojí a páří se. Místa rojení jsou společná pro více kolonií. Samci po páření hynou, samice si hledají v zemi a ve dřevě místo pro přezimování.

Lov a boj

Sršeň loví na potravních zdrojích, hlavně v kvetoucích porostech (např. pámelník) a na ovoci. Někdy loví přímo u včelích úlů a vosích hnízd, ale obvykle neusedá, aby nebyla hromadně napadena. Kořist zpracuje - nechá si pouze hrudník, zbytek odkousne, někdy prokusuje včelí zadečky, aby se dostala k voleti a nasbíranému nektaru. Sršně místy pronikají do úlů slabých včelstev a kradou med. Silně reagují na jiné sršně, čímž brání konkurentům profitovat z potravních zdrojů. Při střetu se někdy koušou do kusadel (angl. "mauling") a bez většího zranění tak může silnější projevit svou dominanci (lze pozorovat např v tomto videu)

Literatura

Blanokřídlí, I.díl: Žahadloví, Academia 2010
Žďárek, J.: Hmyzí rodiny a státy, Academia 2013
Chování mimo hnízdo (L. Chlebicki pers. obs.)

Mezitaxonové vztahy

parazit: Vespa dybowskii André, 1884

kořist: Stictoleptura rubra (Linnaeus, 1758) - tesařík obecný, Apis mellifera Linnaeus, 1758 - včela medonosná, Vespini Linnaeus, 1771

komenzál: Velleius dilatatus (Fabricius, 1787) - drabčík sršní

napodobován: Plagionotus detritus (Linnaeus, 1758) - tesařík dubinový, Leptura aurulenta Fabricius, 1793 - tesařík páskovaný, Volucella zonaria (Poda, 1761) - pestřenka sršňová

Možné záměny

Dolichovespula media (Retzius, 1783) - vosa prostřední
Volucella zonaria (Poda, 1761) - pestřenka sršňová
LD50

Podřízené taxony

Počet záznamů: 9

poddruh Vespa crabro altaica Pérez, 1910
poddruh Vespa crabro birulai Bequaert, 1931
poddruh Vespa crabro caspica Pérez, 1910
poddruh Vespa crabro crabro Linnaeus, 1758

Vespa crabro crabro - 000000000011

poddruh Vespa crabro crabroniformis Smith, 1852
poddruh Vespa crabro flavofasciata Cameron, 1903
poddruh Vespa crabro germana Christ, 1791

Vespa crabro germana - 000000000011

poddruh Vespa crabro oberthuri du Buysson, 1902
poddruh Vespa crabro vexator Harris, 1776

Odkazy a literatura

EN Fauna Europaea 2.4 [167816]

de Jong, Y.S.D.M. (ed.): Fauna Europaea [http://www.faunaeur.org] [jako Vespa crabro Linnaeus, 1758]
Datum citace: 9. březen 2012
Dvořák L., Straka J. (2007): Vespoidea: Vespidae (vosovití), Acta Entomologica Musei Nationalis Pragae [jako Vespa crabro Linnaeus, 1758]

Možnosti podílení se na BioLibu

Jste-li v systému přihlášení, můžete k libovolnému taxonu přidat jméno či synonymum v libovolném jazyce (a nebo tak navrhnout opravu jména chybného), popisy taxonu nebo další podtaxony.

Jména (nepotvrzené) - 1
Komentáře - 1


Vysvětlivky

# lidové jméno