CZ EN
HLEDAT  

Profil taxonu

druh

sršeň obecná
Vespa crabro Linnaeus, 1758

říše Animalia - živočichové »  kmen Arthropoda - členovci »  třída Insecta - hmyz »  řád Hymenoptera - blanokřídlí »  čeleď Vespidae - sršňovití »  rod Vespa - sršeň

Další jména

= sršáň#
= sršán#

Typový taxon pro:Vespa Linnaeus, 1758

Obrázky


larva


hnízdo


CZ   EN  

Velikost

Matky 29 - 35 mm, samci 28 - 32 mm, dělnice 24 - 30 mm (vlastní měření živých exemplářů na krmítku). Velikost jedince závisí na množství a kvalitě potravy přijaté v larválním stadiu.

Možné záměny

Sršeň obecnou lze zaměnit za pestřenku sršňovou (řád Diptera), někdy i za vosu prostřední (Dolichovespula media).

Rozšíření

Evropa, velká část Asie, zavlečena byla i do Severní Ameriky. V ČR po celém území.

Toxicita

LD50 je u jedu většiny sršnů 10-90 mg/kg. Smrtelná dávka pro dítě odpovídá stovkám, pro dospělého člověka několika tisícům sršních žihadel.

Ekologie

Sršeň obecná je jedovatý společenský blanokřídlý hmyz. Hnízdo zakládá po přezimování již oplozená královna, naklade vajíčka a pečuje o larvy, dokud se nevylíhnou první dělnice.

Dělnice pak převezmou všechny práce - hledají nové potravní zdroje, vykusují dřevo ze stromů (často ze šeříku) a po rozžvýkání ho používají jako stavební materiál hnízda. Na bohaté zdroje se svolávají (zanechávají atraktivní chemickou stopu, která sílí s vzrůstem počtu dělnic; mohou své družky na krmítko přivést). Střeží hnízdo a při prudkých pohybech v okolí asi 2 metrů od hnízda varovně bzučí a pak útočí.
Mimo hnízdo reagují na prudké pohyby spíše útěkem, ale mohou člověka napadnout kusadly (což není nebezpečné), pokud se s ním dostanou do blízkého kontaktu. Jejich kořistí jsou vosy, včely, mouchy a jiný hmyz, občas mohou zaútočit na větší živočichy - myši atp. Nepodnikají hromadné útoky, na včelí úly útočí jednotlivě a ztráty na včelách nejsou velké.

Pohlavní jedinci se líhnou na konci sezony, kdy je kolonie na svém populačním vrcholu (několik stovek dělnic a až dva tisíce buňek, částečně s larvami). Plod dělnic je zanedbán na úkor larev mladých samic a samců, proto samovolně vypadává nebo je vynášen ven, kde se jím živí komenzálové (např. drabčíci). Stará královna odlétá a umírá. Mladé samice a samci jsou kratší dobu živeny ve hnízdě, následně se rojí a páří se. Místa rojení jsou společná pro více kolonií. Samci po páření hynou, samice si hledají v zemi a ve dřevě místo pro přezimování.

Lov a boj

Sršeň loví na potravních zdrojích, hlavně v kvetoucích porostech (např. pámelník) a na ovoci. Někdy loví přímo u včelích úlů a vosích hnízd, ale obvykle neusedá, aby nebyla hromadně napadena. Kořist zpracuje - nechá si pouze hrudník, zbytek odkousne, někdy prokusuje včelí zadečky, aby se dostala k voleti a nasbíranému nektaru. Sršně místy pronikají do úlů slabých včelstev a kradou med. Silně reagují na jiné sršně, čímž brání konkurentům profitovat z potravních zdrojů. Při střetu se někdy koušou do kusadel (angl. "mauling") a bez většího zranění tak může silnější projevit svou dominanci (lze pozorovat např v tomto videu)

Literatura

Blanokřídlí, I.díl: Žahadloví, Academia 2010
Žďárek, J.: Hmyzí rodiny a státy, Academia 2013
Chování mimo hnízdo (L. Chlebicki pers. obs.)

Mezitaxonové vztahy

parazit: Vespa dybowskii André, 1884

kořist: Stictoleptura rubra (Linnaeus, 1758) - tesařík obecný, Apis mellifera Linnaeus, 1758 - včela medonosná

komenzál: Velleius dilatatus (Fabricius, 1787) - drabčík sršní

napodobován: Plagionotus detritus (Linnaeus, 1758) - tesařík dubinový, Leptura aurulenta Fabricius, 1793 - tesařík páskovaný, Volucella zonaria (Poda, 1761) - pestřenka sršňová

Možné záměny

Dolichovespula media (Retzius, 1783) - vosa prostřední
LD50

Zařazené taxony

Počet záznamů: 9

poddruh Vespa crabro altaica Pérez, 1910
poddruh Vespa crabro birulai Bequaert, 1931
poddruh Vespa crabro caspica Pérez, 1910
poddruh Vespa crabro crabro Linnaeus, 1758

Vespa crabro crabro

poddruh Vespa crabro crabroniformis Smith, 1852
poddruh Vespa crabro flavofasciata Cameron, 1903
poddruh Vespa crabro germana Christ, 1791

Vespa crabro germana

poddruh Vespa crabro oberthuri du Buysson, 1902
poddruh Vespa crabro vexator Harris, 1776

Odkazy a literatura

EN Fauna Europaea 2.4 [167816]

de Jong, Y.S.D.M. (ed.): Fauna Europaea [http://www.faunaeur.org] [jako Vespa crabro Linnaeus, 1758]
Datum citace: 9. březen 2012
Dvořák L., Straka J. (2007): Vespoidea: Vespidae (vosovití), Acta Entomologica Musei Nationalis Pragae [jako Vespa crabro Linnaeus, 1758]

Možnosti podílení se na BioLibu

Jste-li v systému přihlášení, můžete k libovolnému taxonu přidat jméno či synonymum v libovolném jazyce (a nebo tak navrhnout opravu jména chybného), popisy taxonu nebo další podtaxony.

Jména (nepotvrzené) - 1
Komentáře - 2


Vysvětlivky

# lidové jméno