CZ EN
HLEDAT  

Profil taxonu

druh

klihatka černá
Bulgaria inquinans (Pers.) Fr.

říše Fungi - houby »  třída Leotiomycetes »  řád Helotiales - voskovičkotvaré »  čeleď Bulgariaceae - klihatkovité »  rod Bulgaria - klihatka

Vědecká synonyma

Bulgaria polymorpha Oeder ex Wettst.
Lichen fungosus With.
Peziza inquinans Pers.
Peziza polymorpha Witth. {?}
Peziza turbinata Relhan
Phaeobulgaria inquinans (Pers.) Nannf.
Phaeobulgaria polymorpha (Oeder) Ferd. & Jørgensen{?}
Tremella turbinata Huds.

Obrázky


Taxon v check-listech zemí*

* Výčet zemí nemusí být kompletní

Popis

Plodnice 0,5-5 cm v průměru, pružně rosolovitá, v mládí kulovitá až káčovitě uzavřená. Později se na vrcholu otevírá a je miskovitá, terčovitá až knoflíkovitá.
Vnitřní strana barvy hnědočerné až sazově černé. Za sucha matová, za vlhka leskle hnědočerná. Po doteku barví značně černě a je těžko tato barva odstranitelná.
Vnější strana jemně vločkatě plstnatá, barvy v mládí rezavohnědé, později tmavohnědé až černohnědé, s okrajem mírně vystouplým.
Dužnina za vlhka ztuha rosolovitá, vodnatá a pružná, za sucha tvrdá až kožovitá, barvy okrově hnědé.
Výtrusný prach černý – výtrusy jsou dvoje. V horní části vřecek jsou ledvinovitého tvaru, barvy velmi temně černohnědé, velikost je 11-14 x 6-7 µm. V dolní časti jsou podobné, ale bezbarvé a drobnější. Obsahují několik olejových kapek.

Ekologie

Výskyt říjen až březen na odumřelých, dlouho ležících v lese, větvích a kmenech listnatých stromů a to v puklinách kůry. Upřednostňuje duby.

Jedlá.

Možné záměny

Černorosol uťatý (Exidia truncata), který patří do oddělení Basidiomycota, podtřídy Tremellomycetidae a je nejedlý.
Rosoloklihatka čirá (Neobulgaria pura) která má podobné plodnice, ale není nikdy černá a je nejedlá.

Zajímavosti

Její výtrusy ulpívají na prstech a tím způsobují zabarvení prstů po dotyku. Způsobuje měkkou hnilobu dřeva, při níž lignin bývá jen velmi málo narušen. K rozkladu dochází za vlhkého a teplého počasí. I když ji někteří autoři uvádějí jako nejedlou, jiní si na ní pochutnávají třeba v leču, proto se objevila v anketě v roce 1969 o nejchutnější houbu. V mykologickém sborníku 3-5 1970 uvádí p. Havelik jako další možnosti jejího využití a pikantní recept na plněné paprikové lusky.

Literatura

Internetové stránky 2004.
Velký fotoatlas hub z jižních Čech. Autor Tomáš Papoušek 2004 str. 34, 35, 36,
NORDIC MACROMYCETES VOL1 Ascomycety. Autor Lise Hansen † & Henning Knudsen 2000 str. 138.
Houby. Autor Ladislav Hagara, Vladimír Antonín, Jiří Baier 1999 str. 18, 20.
Encyklopedie hub. Autor Gerrit J. Keizer 1998 str. 62.
Co víme o houbách. Autor Jaroslav Klán 1989 str. 29, 137.
Kapesní atlas hub 2. Autoři Antonín Příhoda, Ladislav Urban, Věra Ničová-Urbanová, Ladislav Urban ml. 1987 str. 44.
Mykologický sborník č. 1-2 str. 29, 30, č. 3-5 str. 46, 47, rok 1970.

Odkazy a literatura

CZ Holec J., Bielich A., Beran M. (2012): Přehled hub střední Evropy, Academia Praha, 624pp [jako Bulgaria inquinans (Pers.) Fr.]
Datum citace: 11. květen 2013
CZ Slavíček J. (ed.) (2014): Číselník hub České republiky [http://www.czechmycology.org/cz/ndop.php], Česká vědecká společnost pro mykologii [jako Bulgaria inquinans (Pers.) Fr.]
Datum citace: 3. březen 2015

Možnosti podílení se na BioLibu

Jste-li v systému přihlášení, můžete k libovolnému taxonu přidat jméno či synonymum v libovolném jazyce (a nebo tak navrhnout opravu jména chybného), popisy taxonu nebo další podtaxony.

Komentáře