CZ EN
HLEDAT  

Profil taxonu

druh

pestřec bradavčitý
Scleroderma verrucosum (Bull.) Pers.

říše Fungi - houby »  třída Agaricomycetes - stopkovýtrusé »  řád Boletales - hřibotvaré »  čeleď Sclerodermataceae - pestřecovité »  rod Scleroderma - pestřec

Vědecká synonyma

Lycoperdon verrucosum Bull.

Obrázky


Taxon v check-listech zemí*

* Výčet zemí nemusí být kompletní

CZ   HR  

Popis

Plodnice 2-8cm v průměru, kulovitá, nahoře někdy stlačená, na průřezu i ledvinovitá, těžká a tvrdá. Na spodní části se zužuje v delší neplodnou stopku. Plodnice rostou na povrchu půdy a pouze spodní částí jsou zapuštěny do země.
Stopka je 2-10cm dlouhá, až 5cm tlustá, dosti dlouhá, na povrchu hluboce brázditá hladká, smetanová nebo nažloutlá a zakončená svazkem mycelia.
Okrovka je 0,05-0,1cm silná, v mládí hladká, hnědá nebo načervenale hnědá, později hnědožlutá, vždy pružná, s hnědými drobnými šupinkami nepravidelného tvaru s odstávajícím okrajem a na temeni většinou popraskaná. Ve stáří je tenká a křehká a na vrcholu bývá bez šupinek.
Teřich je v mládí tuhý, bílý, později postupně bělavě mramorovaný, ve stáří až šedohnědý. Celý je složen z malých okrouhlých komůrek, ve stáří se rozpadá.
Výtrusný prach je hnědošedý, výtrusy jsou kulovité, izolovaně ostnité, barvy tmavě hnědé, velikosti 10-14 µm.

Ekologie

Výskyt červen až říjen listnaté lesy a parky hlavně pod lipami, okraje lesů a cest. Upřednostňuje vlhčí humózní listnaté lesy a nebo písčité půdy smíšených lesů, a další nevápenaté půdy.

Jedovatý.

Možné záměny

Pestřec obecný (Scleroderma citrinum), který má výraznější šupinky a dole má pouze kořenovitý svazek mycelia. Je též jedovatý ve větším množství.
Pestřec jamkatý (Scleroderma areolatum), u něhož je barva plodnic žlutá s fialovým nádechem, má pouze drobné bradavky ohraničené špinavě bělavým lemem. Dřeň je méně vyvinutá a výtrusy má větší. Jedovatý.
Měcháč písečný (Pisolithus arrhizus), který nemá bradavky a teřich má bez žlutých peciček. Je jedlý.

Zajímavosti

Můžeme jej upotřebit v malém množství jako koření. Je méně častá než pestřec obecný Scleoderma citrinum. Patří mezi kosmopolitní, mykorhizní houby.

Literatura

Velký atlas húb. Autor Pavol Škubla 2007 str 199.
Encyklopedie hub a lišejníků. Autor Vladimír Antonín 2006 str. 268.
Velký fotoatlas hub z jižních Čech. Autor Tomáš Papoušek 2004 str. 770.
Houby – česká encyklopedie vydal Výběrl Reader´s Digest 2003 str. 334.
Houby. Autor hub Ladislav Hagara, Vladimír Antonín, Jiří Baier 1999 str. 384.
Encyklopedie. Autor Gerrit J. Keizer 1998 str. 149.
Kniha o houbách. Autor THOMAS LEss0E a ANNA DEL CONTE 1997 str. 225
Houby. Autor Mirko Svrček 1996 str. 41
Co víme o houbách. Autor Jaroslav Klán 1989 str. 127, 193.
Huby. Autor M. Svrček / B. Vančura 1987 str. 62.
Kapesní atlas hub 1. Autoři Antonín Příhoda, Ladislav Urban, Ladislav Urban ml. 1986 str. 82..
Houby Československa v jejich životním prostředí. Autor Albert Pilát 1969 str. 69.

Odkazy a literatura

CZ Holec J., Bielich A., Beran M. (2012): Přehled hub střední Evropy, Academia Praha, 624pp [jako Scleroderma verrucosum (Bull.) Pers.]
Datum citace: 11. květen 2013
CZ Slavíček J. (ed.) (2014-2018): Číselník hub České republiky 2018, Česká vědecká společnost pro mykologii [jako Scleroderma verrucosum (Bull.) Pers.]
Datum citace: 16. září 2019

Možnosti podílení se na BioLibu

Jste-li v systému přihlášení, můžete k libovolnému taxonu přidat jméno či synonymum v libovolném jazyce (a nebo tak navrhnout opravu jména chybného), popisy taxonu nebo další podtaxony.

Jména (nepotvrzené) - 2
Komentáře