Klobouk 1-6 cm v průměru, v mládí vyklenutý, později plochý až nálevkovitý, s malo zřetelným pupíkem, podvinutý, často strupatý, v mládí plstnatý, později olysávající. Je hygrofánní, to znamená, že je ve svém zbarvení dosti proměnlivý. Záleží to na počasí. Za vlhka je barvy fialové, za sucha zesvětlá, okraj je jemně rýhovaný.
Lupeny jsou vysoké 0,3-1 cm, široce připojené, krátce sbíhavé, široké, dosti tlusté a řídké, starší jsou často zkadeřené. Barvy v mládí ametystově fialové, v dospělosti světlejší a jsou od výtrusného prachu bíle poprášené.
Třeň 3-12 cm vysoký, 0,3-1 cm tlustý, celý světle fialový s bílými podélnými vlákny, válcovitý, někdy smáčklý, často pokřivený. V mládí plný, později vatovitě vycpaný až dutý. V horní části je jemně šupinkatý. Na bázi kyjovitě zduřelý a bíle plstnatý.
Dužnina nejdříve nafialovělá, později narůžovělá až bledě hnědá, v mládí vodnatá a masitá, později tvrdá a suchá. Chuť i vůně je nevýrazná.
Výtrusný prach je světle fialový až bílý, výtrusy jsou kulovité, ostnité, bezbarvé, velikosti 8-10 µm.

Výskyt červen až listopad, hojně v listnatých i jehličnatých lesích, ale i v zahradách a parcích ve kterých rostou lesní stromy. Většinou pod buky, duby a smrky. Upřednostňuje kyselé květnaté bučiny vlhčí místa a nevápenaté půdy. Najdeme ji též i na vápenatých půdách

Jedlá.

Vláknice zemní fialová (Inocybe geophylla var. lilacina) která je menší, klobouk má hrbol a dužnina má nepříjemný spermatický zápach. Je jedovatá.

Je houbaři opomíjená, přesto všestranně použitelná houba do směsí. Asi se každý bojí její fialové barvy. V přírodě rozkládá opad. Je to mykorhizní druh. Sbírají se pouze šupinky. I když je jedlá, tak dosti výrazně koncentruje z prostředí arzen a cesium. Někteří autoři ji považují za odrůdu lakovky lakové (Laccaria laccata).