CZ EN
HLEDAT  

Profil taxonu

druh

hnojník třpytivý
Coprinellus micaceus (Bull.) Vilgalys, Hopple & Jacq. Johnson

říše Fungi - houby »  třída Agaricomycetes - stopkovýtrusé »  řád Agaricales - pečárkotvaré »  čeleď Psathyrellaceae - křehutkovité »  rod Coprinellus - hnojník

Vědecká synonyma

Agaricus micaceus Bull.
Coprinus micaceus (Bull) Fr.
Agaricus congregatus sensu Sowerby

Další názvy

= hník třpytivý

Obrázky


Taxon v check-listech zemí*

* Výčet zemí nemusí být kompletní

Popis

Klobouk 1 - 4 cm v průměru, 1 - 3,5 cm vysoký, v mládí vejčitý a rýhovaný, okraj brzo zvlněný, pokrytý moučnatě zrnitým velem, později zvoncovitě kuželovitý až široce vyklenutý, pokrytý třpytivými okrově hnědavými zrnky, barvu má světlehnědou až medově žlutohnědou, která je uprostřed tmavší. Ve je stáří lysý a často paprsčitě rozpukaný, barvy hnědočerné a má zdvižený okraj.
Lupeny velmi husté, úzce připojené, bílé až šedobílé, později černé a na ostří bíle vločkaté. Ve stáří se roztékají.
Třeň 3 - 12 cm vysoký, 0,2 – 0,7 cm tlustý, válcovitý, křehký, rourkovitý, na bázi mírně rozšířený, v mládí ojíněný až pýřitý, ve stáři na bázi lysý a lesklý, bílý až krémový.
Dužnina slabá, barvy olivově hnědé, chuť mírná, vůně neznatelná
Výtrusný prach tmavě hnědý až černý, výtrusy z čelního pohledu vejcovité, z bočního pohledu jsou mandlovité, zploštělé, podobné též biskupské čepici, barvy červenohnědé, velikosti 7-11 x 4,5 x 4,5-6 µm.

Ekologie

Výskyt duben až listopad hojně v trsech i pospolitě, v listnatých a smíšených lesích, akátových lesících, parcích a zahradách a to na vlhké půdě kolem pařezů a kmenů listnatých stromů, nebo přímo na nich.

Nejedlý.

Možné záměny

Hnojník lesní (Coprinus silvaticus) není na klobouku hustě bíle zrnitý hlavně v mladosti a je nejedlý, Hnojník kmenový (Coprinus truncorum) mající zdánlivě hladký třeň a na jeho bázi jsou pochvovité zbytky plachetky a odlišné výtrusy, je nejedlý. Hnojník domácí (Coprinellus domesticus) neroste v tak bohatých trsech a je taktéž nejedlý.

Zajímavosti

Velmi pěkný pro fotografování i jako okrasa přírody hlavně na jaře, když je jiných hub nedostatek. Většinou se tito hnojníci liší výtrusy a dají se přesně určit pouze mikroskopicky. Někteří autoři jej uvádějí jako jedlý ale bez pití alkoholu před a po požití. Za několik hodin při vlhkém počasí z houbičky skoro nic nezbude.

Literatura

Internetové stránky 2003.
Velký atlas húb. Autor Pavol Škubla 2007 str. 250, 251.
Encyklopedie hub a lišejníků. Autor Vladimír Antonín 2006 str. 100.
Velký fotoatlas hub z jižních Čech. Autor Tomáš Papoušek 2004 str. 618, 619.
Houby. Autor Ladislav Hagara, Vladimír Antonín, Jiří Baier 1999 str. 254.
Encyklopedie hub. Autor Gerrit J. Keizer 1998 str. 254.
Houby. Autor Mirko Svrček 1996 str. 166.
Houby. Autor Helmut a Renata Grünertovi 1995 str. 132.
Co víme o houbách. Autor Jaroslav Klán 1989 str. 64.
Houby Československa v jejich životním prostředí. Autor Albert Pilát 1969 str. 39, 188.
Klíč k určování našich hub hřibovitých a bedlovitých. Autor Albert Pilát 1951 str. 377, obr. 512.

Odkazy a literatura

CZ Portál informačního systému ochrany přírody (ISOP) [76701]

Portál informačního systému ochrany přírody (ISOP) [http://portal.nature.cz] [jako Coprinellus micaceus (Bull.) Vilgalys, Hopple & Jacq. Johnson]
Datum citace: 9. leden 2014
CZ Holec J., Bielich A., Beran M. (2012): Přehled hub střední Evropy, Academia Praha, 624pp [jako Coprinellus micaceus (Bull.) Vilgalys et al.]
Datum citace: 11. květen 2013
CZ Slavíček J. (ed.) (2014): Číselník hub České republiky [http://www.czechmycology.org/cz/ndop.php], Česká vědecká společnost pro mykologii [jako Coprinellus micaceus (Bull.) Vilgalys, Hopple & Jacq. Johnson]
Datum citace: 3. březen 2015

Možnosti podílení se na BioLibu

Jste-li v systému přihlášení, můžete k libovolnému taxonu přidat jméno či synonymum v libovolném jazyce (a nebo tak navrhnout opravu jména chybného), popisy taxonu nebo další podtaxony.

Komentáře