CZ EN
HLEDAT  

Profil taxonu

druh

kukmák okázalý
Volvariella gloiocephala (DC.) Boekhout & Enderle

říše Fungi - houby »  třída Agaricomycetes - stopkovýtrusé »  řád Agaricales - pečárkotvaré »  čeleď Pluteaceae - štítovkovité »  rod Volvariella - kukmák

Vědecká synonyma

Agaricus gloiocephalus DC.
Volvaria gloiocephala (DC.) Fr.
Volvaria speciosa var. gloiocephala (DC.) R. Heim
Volvariella speciosa f. gloiocephala (DC.) Courtec.
Volvariella speciosa var. gloiocephala
Amanita speciosa Fr.
Volvaria speciosa (Fr.) Sing.
Volvariella gloiocephala var. speciosa (Fr.) Bon
Agaricus speciosus
Volvariella speciosa

Další názvy

= kukmák okázalý rýhovaný
= kukmák slizohlavý

Obrázky


Taxon v check-listech zemí*

* Výčet zemí nemusí být kompletní

Popis

Klobouk 4-14 cm v průměru, v mládí kuželovitý až vejcovitý, ve stáří až plochý, někdy až s okrajem zvednutým nahoru který je jinak ostrý a dlouho podehnutý, za vlhka též průsvitně žíhaný. na středu s malým hrbolkem. Jinak je zvlněný, jemně vrostle paprsčitě vláknitý, za vlhka slizký, lesklý. Barvy bílé, přecházející až do hnědošeda. Někdy má i olivový nádech, hlavně na tmavším vyhrblém středu.
Lupeny volné, husté a břichaté, na ostří někdy zoubkaté. Nejdříve barvy bělavé. Později špinavě růžové.
Třeň 8-22 cm vysoký, 0,7-1,5 cm tlustý, válcovitý, k vrcholu zúžený, na bázi mírně ztlustlý až 3 cm v průměru. Má výraznou bělavou či našedlou a brvitou pochvu chabé konzistence, jinak je barvy bílé, později špinavě nažloutlé.
Dužnina bílá, vůně zemitá s ředkvčkovým komponentem a chuť mírná zemitá.
Výtrusný prach růžový, výtrusy elipsoidní, velikosti 12-18 x 8-1 µm.

Ekologie

Výskyt červenec až listopad, dubohabrové háje, na zahradách a polích, někdy i v listnatých lesích, parcích a podél cest. Upřednostňuje piliny a bohatší vápenité půdy a neudržované plochy.

Nejedlý.

Možné záměny

Kukmák příživný (Volvariella surrecta) roste totiž na plodnicích strmělky mlženky (Clitocybe nebularis) a má klobouk o průměru do 7 cm. Je nejedlý.

Zajímavosti

Dříve se rozlišovali dvě odrůdy, bílá a šedá. Vypadá to však že je pouze jeden a to v létě bílý a na podzim má šedou barvu. Dopátráme se ve starší literatuře, že ještě se vedla odrůda s kloboukem popelavě šedým, oschlým, hedvábitě lesklým s trvale špičatě kuželovitým, nazývaným forma viperina. Někteří autoři uvádějí tento kukmák jako jedlý.

Literatura

Internetové stránky 2004.
Encyklopedie hub a lišejníků. Autor Vladimír Antonín 2006 str. 176.
Velký fotoatlas hub z jižních Čech. Autor Tomáš Papoušek 2004 str. 624, 625.
Houby. Autor Ladislav Hagara, Vladimír Antonín, Jiří Baier 1999 str. 213.
Encyklopedie hub. Autor Gerrit J. Keizer 1998 str. 214.
Mykologický sborník č. 3-5 str. 63, rok 1970.
Houby Československa v jejich životním prostředí. Autor Albert Pilát 1969 str. 56, 57, 188.
Klíč k určování našich hub hřibovitých a bedlovitých. Autor Albert Pilát 1951 str. 406.

Odkazy a literatura

CZ Holec J., Bielich A., Beran M. (2012): Přehled hub střední Evropy, Academia Praha, 624pp [jako Volvariella gloiocephala (DC.) Boekhout et Enderle]
Datum citace: 11. květen 2013
CZ Slavíček J. (ed.) (2014): Číselník hub České republiky [http://www.czechmycology.org/cz/ndop.php], Česká vědecká společnost pro mykologii [jako Volvariella gloiocephala (DC.) Boekhout & Enderle]
Datum citace: 3. březen 2015

Možnosti podílení se na BioLibu

Jste-li v systému přihlášení, můžete k libovolnému taxonu přidat jméno či synonymum v libovolném jazyce (a nebo tak navrhnout opravu jména chybného), popisy taxonu nebo další podtaxony.

Komentáře