CZ EN
HLEDAT  

Profil taxonu

druh

pečárka ovčí
Agaricus arvensis Schaeff.

říše Fungi - houby »  třída Agaricomycetes - stopkovýtrusé »  řád Agaricales - pečárkotvaré »  čeleď Agaricaceae - pečárkovité »  rod Agaricus - pečárka

Vědecká synonyma

Psalliota arvensis (Schaeff.) Gillet
Pratella arvensis (Schaeff.) Gillet
Fungus arvensis (Schaeff.) Kuntze
Psalliota campestris var. arvensis (Schaeff.) Cheel
Psalliota arvensis var. albosquamosa W.G. Sm.
Phaeomarasmius chiliotrichi Singer
Agaricus exquisitus Berk.
Agaricus arvensis var. exquisitus (Vittad.) Cetto
Phaeomarasmius exquisitus (Berk.) Raithelh.
Psalliota fissurata F.H. Møller

Další názvy

= pečárka obecná
= žampión ovčí
= koňská houba#

Obrázky


Taxon v check-listech zemí*

* Výčet zemí nemusí být kompletní

CZ   HR  

Popis

Klobouk 5 - 25 cm v průměru, v mládí vejcovitý, později polokulovitý až vyklenutý, ve stáří až plochý, často s nízkým hrbolkem. Lysý, hedvábitý, na okraji jemně šupinkatý a ověnčený zbytky vela. Barvy bílé a krémové, později kožově zbarvený. Po otlačení žloutne a pokožka je z větší části slupitelná.
Lupeny volné, husté dlouho světlé, později šedě masové, ve stáří černohnědé, ostří mají bělavé.
Prsten tenkoblanný, dvouvrstvený, bílý, převislý a na spodní straně hrubě bělavě až nažloutle zubatý.
Třeň 5 - 15 cm vysoký, 1 - 3 cm tlustý, vylomitelný, hladký, v mládí plný, později dutý, válcovitý na bázi se rozšiřující a výjimečně hlíznatý. Na vrcholu je vláknitý a na bázi šupinkatý, barvy bílé, otlačením žloutne.
Dužnina bílá, ve stáří na řezu žloutnoucí. Chuť nasládlá až oříšková, vůně anýzová nebo hořkomandlová.
Výtrusný prach purpurově hnědý, výtrusy jsou hladké, elipsoidní, barvy hnědé a velikosti 6-9 x 4-5 µm.

Ekologie

Výskyt květen až říjen smrkové monokultury, vápenaté i nevápenaté půdy, v trávě na loukách, zahradách, křovinách a ve světlých lesích, hlavně na jejich okrajích ve skupinách nebo jednotlivě. Např. karlštejnské druhotné smrčiny. Upřednostňuje humózní půdy.

Jedlá.

Možné záměny

Pečárka hajní (Agaricus silvicola) která nemá tak masité plodnice, má menší výtrusy a lupeny dlouho červenorůžové, je také jedlá.
Pečárka hlíznatá (Agaricus essettei) která má napadně odsazenou hlízu a je menší. Je jedlá.
Muchomůrka jízlivá (Amanita virosa), muchomůrka zelená (Amanita phalloides) (bílá forma) a muchomůrka jarní (Amanita verna) – hlavně v mládí. Jmenované muchomůrky však vyrůstají z pochvy. Jsou smrtelně jedovaté!
Pečárka velkovýtrusná (Agaricus urinascens) je větší, lupeny nikdy nemají načervenalý odstín a na otlačených místech nežloutne. Je jedlá.
Pečárka polní (Agaricus campestris) se liší tím, že nemá anýzovou vůni a po pomačkání nežloutne a má jednovrstevný prsten. Je jedlá.
Pečárka zápašná (Agaricus xanthodermus) se liší živě růžovými lupeny. Intenzivně chromově žloutne zejména v bázi třeně a dužnina má fenolovvý pach. Je slabě jedovatá.
Pečárka sněhobílá (Agaricus chionodermus) nemá mandlovou vůni, žloutnoucí plodnice a nekořenuje. Je jedlá.

Zajímavosti

Velmi chutná houba, škoda, že dosti často obsahuje velké množství kadmia.

Literatura

Internetové stránky 2009.
Velký atlas húb. Autor Pavol Škubla 2007 str. 72.
Encyklopedie hub a lišejníků. Autor Vladimír Antonín 2006 str. 260.
Houby – česká encyklopedie vydal Výběrl Reader´s Digest 2003 str. 229, 230, 231.
Houby. Autor Ladislav Hagara, Vladimír Antonín, Jiří Baier 1999str. 239, 241.
Encyklopedie hub. Autor Gerrit J. Keizer 1998 str. 241.
Kniha o houbách. Autor THOMAS LEss0E a ANNA DEL CONTE 1997 str. 141, 143, 144, 234, 236, 240,
Houby. Autor Mirko Svrček 1996 str. 162.
Houby. Autor Helmut a Renata Grünertovi 1995 str. 38.
Kapesní atlas HOUBY autor Edmund Garnweidner 1994 str. 94.
Kapesní atlas hub. Autor Pavol Škubla 1993 str. 24, 27, 28, 130.
Co víme o houbách. Autor Jaroslav Klán 1989 str. 186, 198.
Huby. Autor M. Svrček / B. Vančura 1987 str. 200, 208, 211.
Kapesní atlas hub 1. Autoři Antonín Příhoda, Ladislav Urban, Ladislav Urban ml. 1986 str. 232.
Mykologický sborník č. 3-5 str. 72, č. 8-10 str. 142, 160, rok 1970.
Houby Československa v jejich životním prostředí. Autor Albert Pilát 1969 str. 59, 80.
Klíč k určování našich hub hřibovitých a bedlovitých. Autor Albert Pilát 1951 str. 399.

Odkazy a literatura

CZ Holec J., Bielich A., Beran M. (2012): Přehled hub střední Evropy, Academia Praha, 624pp [jako Agaricus arvensis Schaeff.]
Datum citace: 11. květen 2013
CZ Slavíček J. (ed.) (2014): Číselník hub České republiky [http://www.czechmycology.org/cz/ndop.php], Česká vědecká společnost pro mykologii [jako Agaricus arvensis Schaeff.]
Datum citace: 3. březen 2015

Možnosti podílení se na BioLibu

Jste-li v systému přihlášení, můžete k libovolnému taxonu přidat jméno či synonymum v libovolném jazyce (a nebo tak navrhnout opravu jména chybného), popisy taxonu nebo další podtaxony.

Komentáře


Vysvětlivky

# lidové jméno