CZ EN
HLEDAT  

Profil taxonu

druh

muchomůrka jízlivá
Amanita virosa (Fr.) Bertillon

říše Fungi - houby »  třída Agaricomycetes - stopkovýtrusé »  řád Agaricales - pečárkotvaré »  čeleď Amanitaceae - muchomůrkovité »  rod Amanita - muchomůrka

Vědecká synonyma

Agaricus virosus var. virosus Fr.
Agaricus virosus Fr.
Amanita phalloides subsp. virosa (Fr.) Gilbert
Amanitina virosa (Fr.) E.-J. Gilbert
Amanita virosa var. levipes Neville & Poumarat

Další jména

= muchomůrka hlízovitá jízlivá
= muchomůrka kuželovitá

Obrázky


Taxon v check-listech zemí*

* Výčet zemí nemusí být kompletní

CZ   HR  

Popis

Plodnice čistě bílá, v mladém stadiu se podobá uzavřenému vajíčku. Ve styku s KOH oranžově žloutne.
Klobouk průměr 3-10 cm, dlouho kuželovitý, zvoncovitý, později sklenutý, bílý, okraj nerýhovaný, hladký, většinou holý, v mládí lepkavý pak suchý a lesklý, z okrajů vlaje často potrhaný blanitý závoj. Za vlhka je slabě slizký. Vrcholek klobouku bývá později narůžovělý až nahnědlý.
Lupeny husté, čistě bílé, volné, u okraje zaoblené.
Prsten bílý, zvlněný, chabý, hladký, splihlý, opadávající.
Třeň 10-15 cm vysoký, 0,8 - 1,6 cm tlustý, vylomitelný,často pokroucený, štíhlý, křehký, povrch vláknitý, nad prstenem hladký, pod ním hrubě šupinatý, ukončený mohutnou měkkou kulovitou hlízou, uzavřenou ve volné, vysoké bílé nápaditě cípaté pochvě, vězící hluboko v substrátu.
Dužnina čistě bílá, křehká, chuti údajně lahodné, vůně nepříjemné po syrových bramborách.
Výtrusný prach bílý, výtrusy jsou pravidelně kulovité, bezbarvé, amyloidní, hladké, velikost 7-10 µm.

Ekologie

Výskyt červenec až říjen roztroušeně v jehličnatých lesích, přirozených smrčinách na kyselé půdě v podhorských a horských polohách. Druhotné smíšené lesy na nevápenatých půdách. Vzácněji ji najdeme i pod listnáči jako jsou buky, břízy, duby.

Smrtelně jedovatá.

Možné záměny

Muchomůrka jarní (Amanita verna) má bílý, neznatelně rýhovaný prsten, další znaky jsou podobné muchomůrce zelené (Amanita phalloides), miluje teplo a objeví se občas na jaře pod listnáči. Upřednostňuje duby a kaštany. Je smrtelně jedovatá. Muchomůrka zelená var. bílá (Amanita phalloides var. alba), která má čistě bilý klobouk a je též stejně jedovatá. V mládí může být zaměněna nezkušenými houbaři za mladé žampióny.

Zajímavosti

Otrava probíhá naprosto stejně jako u Muchomůrky zelené (Amanita phalloides). Jedná se tedy o otravu amanitiny. U této Muchomůrky bylo nalezeno při výzkumech od 2 do 72 jader v buňce. Každý by měl tuto houbu bezpečně poznat.

Literatura

Internetové stránky 2003.
Velký atlas húb. Autor Pavol Škubla 2007 str. 183.
Encyklopedie hub a lišejníků. Autor Vladimír Antonín 2006 str. 213.
Houby. Autor Ladislav Hagara, Vladimír Antonín, Jiří Baier 1999 str. 226, 227.
Encyklopedie hub. Autor Gerrit J. Keizer 1998 str. 28.
Houby. Autor Mirko Svrček 1996 str. 150.
Houby. Autor Helmut a Renata Grünertovi 1995 str. 18.
Co víme o houbách. Autor Jaroslav Klán 1989 str. 77, 188, 208.
Kapesní atlas hub 2. Autoři Antonín Příhoda, Ladislav Urban, Věra Ničová-Urbanová, Ladislav Urban ml. 1987 str. 224.
Mykologický sborník č. 3-5 str.44, rok 1970.
Houby Československa v jejich životním prostředí. Autor Albert Pilát 1969 str. 79, 136, (příloha 52/99).
Klíč k určování našich hub hřibovitých a bedlovitých. Autor Albert Pilát 1951 str. 434.

Biotopy

Odkazy a literatura

CZ Holec J., Bielich A., Beran M. (2012): Přehled hub střední Evropy, Academia Praha, 624pp [jako Amanita virosa (Fr.) Bertill.]
Datum citace: 12. květen 2013
CZ Slavíček J. (ed.) (2014-2018): Číselník hub České republiky 2018, Česká vědecká společnost pro mykologii [jako Amanita virosa Bertill.]
Datum citace: 16. září 2019

Možnosti podílení se na BioLibu

Jste-li v systému přihlášení, můžete k libovolnému taxonu přidat jméno či synonymum v libovolném jazyce (a nebo tak navrhnout opravu jména chybného), popisy taxonu nebo další podtaxony.

Komentáře - 1