CZ EN
HLEDAT  

Profil taxonu

druh

čirůvka havelka
Tricholoma portentosum (Fr.) Quél.

říše Fungi - houby »  třída Agaricomycetes - stopkovýtrusé »  řád Agaricales - pečárkotvaré »  čeleď Tricholomataceae - čirůvkovité »  rod Tricholoma - čirůvka

Vědecká synonyma

Agaricus portentosus Fr.
Tricholoma portentosum var. portentosum (Fr.) Quél.
Melanoleuca portentosa (Fr.) Murrill

Další názvy

= čirůvka šedivka

Obrázky

Taxon v check-listech zemí*

* Výčet zemí nemusí být kompletní

Popis

Klobouk 3-15 cm v průměru, masitý, tvrdý, v mládí kuželově zvoncovitý s podvinutým okrajem, později plochý se zvlněným okrajem, na středu mající ve stáří většinou zaoblený hrbol, vrostle radiálně vláknitý, za vlhka mírně slizký, lesklý, barvy tmavě šedohnědé až šedočerné. Někdy mívá i nažloutlý nebo fialový nádech. Pokožka více jak do poloviny slupitelná.
Lupeny vysoké, středně husté a tenké, zoubkem sbíhavé barvy bílé se šedavým nebo citrónovým nádechem, ve stáří žloutnoucí.
Třeň 4-10 cm vysoký, 1-3,5 cm tlustý, válcovitý, plný, poněkud kyjovitě zduřelý, hladký, lesklý, mající vláknitý povrch, barvy bílé, ve stáří s nažloutlým nebo hnědozelenavým nádechem.
Dužnina chrupavčitá, barvy bílé, pod pokožkou až našedlé, někdy nažloutlé, na temeni klobouku načernalá. Chuť moučná, někdy oříškově sladká, vůně moučná.
Výtrusný prach je bílý, výtrusy jsou hladké, krátce elipsoidní, bezbarvé, velikosti 5-6 x 3,5-5 µm.
Mikroskopováno 9.11.2009 naměřeny výtrusy 5,6-6,3x 4,2-4,9 µm.

Ekologie

Výtrusný prach je bílý, výtrusy jsou hladké, široce elipsoidní, bezbarvé, velikosti 5-6 x 3,5-5 µm.
Výskyt září až listopad dosti hojně ve skupinách ale i jednotlivě, jehličnaté lesy, hlavně pod borovicemi na písčité půdě. Najdeme ji i pod jedlemi a smrky. Upřednostňuje neutrální až kyselé půdy. Může se vyskytnout i pod listnáči.

Jedlá.

Možné záměny

Čirůvka myší (= zemní) (Tricholoma myomyces = T. terreum ) která je o dost menší, má drobně šupinkatý povrch a v dospělostí šedavé lupeny.
Dále pak čirůvky z okruhu čirůvky odlišné (Tricholoma sejunctum) mají výraznější žluté a žlutozelené zbarvení na klobouku a jsou jedovaté.
Čirůvka žíhaná (Tricholoma virgatum), která má klobouk popelavě šedý až trochu nafialovělý, temněji žíhaný a ostřejší hrbol, lupeny světle našedlé, později šednoucí s černým nebo černě tečkovaným ostřím, třeň štíhlý a dole jako uťatý, který na pomačkaných místech někdy červená. Dužnina má chuť zprvu svíravě hořkou a později palčivou. Plodnice nemá žluté odstíny. Je nejedlá.
Čirůvka tygrovaná (Tricholoma pardinum) jež má velmi masité plodnice, rozpukaný klobouk a otlačením červenající třeň. Roste v podhorských a horských lesích na vápencovém podkladě. Je jedovatá.
Čirůvka buková (Tricholoma sciodes) která má rovněž ostřejší hrbol, chuť hořká až palčivá a roste pod buky. Je nejedlá.
Čirůvka březnovka (Hygrophorus marzuolus) se podobá způsobem růstu, což znamená, že obě zakládají plodnice hluboko pod zemí a jsou si podobny i barvou, nemá však žádných žlutavých tónů na klobouku, třeni i širších lupenech a je též jedlá.
Čirůvka stříbrošedá (Tricholoma argyraceum) jež není tak chutná a roste na okraji smrčin. Je jedlá

Zajímavosti

Na podzim jedna z nejvíce sbíraných lupenatých hub. Na třeni většinou najdeme něco žlutého. Opět velmi dobrá houba do octa. Některé plodnice se světlejším kloboukem, kde šedá barva je kombinována se sírově bílou, byly ve starší literatuře popsány jako Tricholoma portentosum var. leucoxanthum Gill.

Literatura

Internetové stránky 2002.
Velký atlas húb. Autor Pavol Škubla 2007 str. 16.
Encyklopedie hub a lišejníků. Autor Vladimír Antonín 2006 str. 55.
Velký fotoatlas hub z jižních Čech. Autor Tomáš Papoušek 2004 str. 401, 410, 490, 784, 786.
Houby – česká encyklopedie vydal Výběrl Reader´s Digest 2003 str 164, 185, 186.
Houby. Autor Ladislav Hagara, Vladimír Antonín, Jiří Baier 1999 str. 166.
Kniha o houbách. Autor THOMAS LEss0E a ANNA DEL CONTE 1997 str. 93, 95.
Houby. Autor Mirko Svrček 1996 str. 118.
Kapesní atlas HOUBY autor Edmund Garnweidner 1994 str. 70.
Kapesní atlas hub. Autor Pavol Škubla 1993 str. 19, 36, 37, 45.
Huby. Autor M. Svrček / B. Vančura 1987 str. 156, 161.
Kapesní atlas hub 1. Autoři Antonín Příhoda, Ladislav Urban, Věra Ničová-Urbanová, Ladislav Urban ml. 1986 str. 150.
Mykologický sborník č. 1-2 str. 30, č. 3-5 str. 62, 77, č. 8-10 str. 142, 159, 160, rok 1970.
Houby Československa v jejich životním prostředí. Autor Albert Pilát. 1969 str. 92, 94, 96, příloha 41/80.
Klíč k určování našich hub hřibovitých a bedlovitých. Autor Albert Pilát 1951 str. 147, 148.

Odkazy a literatura

CZ Holec J., Bielich A., Beran M. (2012): Přehled hub střední Evropy, Academia Praha, 624pp [jako Tricholoma portentosum (Fr.) Quél.]
Datum citace: 11. květen 2013
CZ Slavíček J. (ed.) (2014): Číselník hub České republiky [http://www.czechmycology.org/cz/ndop.php], Česká vědecká společnost pro mykologii [jako Tricholoma portentosum (Fr.) Quél.]
Datum citace: 3. březen 2015

Možnosti podílení se na BioLibu

Jste-li v systému přihlášení, můžete k libovolnému taxonu přidat jméno či synonymum v libovolném jazyce (a nebo tak navrhnout opravu jména chybného), popisy taxonu nebo další podtaxony.

Komentáře