CZ EN
HLEDAT  

Profil taxonu

druh

penízovka sametonohá
Flammulina velutipes (Curtis) Singer

říše Fungi - houby »  třída Agaricomycetes - stopkovýtrusé »  řád Agaricales - pečárkotvaré »  čeleď Physalacriaceae »  rod Flammulina - penízovka

Vědecká synonyma

Agaricus velutipes Curtis
Gymnopus velutipes (Curtis) Gray
Collybia velutipes (Curt.) Kumm.
Pleurotus velutipes (Curtis) Quél.
Collybidium velutipes (M.A. Curtis) Earle
Myxocollybia velutipes (Curtis) Singer
Collybia eriocephala Rea
Agaricus veluticeps Cooke & Massee
Panaeolus veluticeps (Cooke & Massee) Sacc.
Collybia veluticeps (Cooke & Massee) Sacc.

Další názvy

= penízovka zimní
= plaménečka sametonohá
= sametonožka
= sametka#
= vánoční houba#

Obrázky


Taxon v check-listech zemí*

* Výčet zemí nemusí být kompletní

Popis

Klobouk 2-10 cm v průměru, sklenutý až plochý, hladký, pružně masitý, za vlhka slabě lepkavý až slizký, na okraji slabě rýhovaný, žlutý s oranžově až červeně hnědým středem, bývá i kaštanově hnědý. Okraj ostrý, v mládí lehce podvinutý v dospělosti slabě prosvítavě rýhovaný.
Lupeny v mládí barvy bílé až světle oranžově nažloutlé, krátce připojené, u třeně zaoblené, později světle žlutavé, dosti řídké.
Třeň 2-10 cm vysoký, 0,2-1,5 cm tlustý, válcovitý, často stlačený, dutý, dole zúžený, nekořenující, tuhý, rozmanitě zprohýbaný, jemně sametový, bez prstenu, nahoře světlý až žlutý, dole červený až červenohnědý.
Dužnina tenká, žlutavá, pevná, pružná, ve stáří pak houbovitá a vodnatá, ve třeni tvrdě vláknitá a ohebná, chuti jemné oříškové, vůně příjemná ovocná, později kořeněná, která nastává i při vaření.
Výtrusný prach bílý až nažloutlý, výtrusy elipsoidní, 7-10 x 3,5-6 µm velké.

Ekologie

Výskyt říjen až duben, v trsech akátové lesíky, v zahradách na jabloních, v parcích a listnatých nebo smíšených lesích, na pařezech, kmenech i větvích živých a mrtvých listnatých stromů, jako jsou vrby olše, jasany a topoly, řidčeji na jehličnatém dřevě. Upřednostňuje bázi listnáčů, především buků a bohaté půdy.

Jedlá.

Možné záměny

Penízovka letní (Flammulina fennae)se líší kořenujícím třeňem a odlišnou velikostí výtrusů. Je jedlá.
Penízovka sametonohá mléčná (Flammulina velutipes var. lactea), která má bělavý až nažloutlý klobouk a je jedlá.
Penízovka sametonohá dlouhovýtrusá (Flammulina velutipes var. longispora), která má velké výtrusy. Je též jedlá.
Třepenitka svazčitá (Hypholoma fasciculare), která má lupeny žlutozelené a dužnina je odporně hořká. Jedovatá.
Opěnka měnlivá (Kuehneromyces mutabilis), která má klobouk suchý, lupeny hnědavé, třeň šupinkatý s prstenem. Je také jedlá.

Zajímavosti

Ke konzumaci je výtečná. Na jídlo se sbírají pouze kloboučky. V chladném zimním období při svém bohatém výskytu poskytuje chutné pokrmy, hlavně polévky. Dá se snadno pěstovat ale pro nepatrný výnos plodnic je hospodářsky bezvýznamná. Sbírají se pouze kloboučky. Mrazem se plodničky neničí. Rychlost jejího růstu je 0,25-0,30 mm x hod ˉ¹. Optimální teplota pro množení mycelia je 25°C, ale pro fruktifikaci je jen 5-10°C. Byly u ní shledány vysoké léčivé účinky. Bylo z ní izolováno protirakovinné antibiotikum flamulin. Pěstuje se uměle pouze v Japonsku a na Tchaj-wanu a to na směsi pilin z listnatých dřevin a pšeničné slámy. Způsobuje bílou hnilobu dřeva.

Literatura

Internetové stránky 2003.
Velký atlas húb. Autor Pavol Škubla 2007 str. 78.
Encyklopedie hub a lišejníků. Autor Vladimír Antonín 2006 str. 266.
Velký fotoatlas hub z jižních Čech. Autor Tomáš Papoušek 2004 str. 428, 429, 781.
Houby – česká encyklopedie vydal Výběrl Reader´s Digest 2003 str. 5, 82, 90, 196.
Houby. Autor Ladislav Hagara, Vladimír Antonín, Jiří Baier 1999 str. 201.
Encyklopedie hub. Autor Gerrit J. Keizer 1998 str. 22, 184.
Kniha o houbách. Autor THOMAS LEss0E a ANNA DEL CONTE 1997 str. 122.
Houby. Autor Mirko Svrček 1996 str. 134.
Houby. Autor Helmut a Renata Grünertovi 1995 str. 90.
Kapesní atlas HOUBY autor Edmund Garnweidner 1994 str. 46, 100.
Kapesní atlas hub. Autor Pavol Škubla 1993 str. 120.
Co víme o houbách. Autor Jaroslav Klán 1989 str. 74, 89, 92, 94, 96, 221, 223, 232, 237.
Huby. Autor M. Svrček / B. Vančura 1987 str. 186.
Kapesní atlas hub 1. Autoři Antonín Příhoda, Ladislav Urban, Věra Ničová-Urbanová, Ladislav Urban ml. 1986 str. 174.
Mykologický sborník č. 1-2 str. 30, č. 3-5 str. 62, 63, 77, č. 8-10 str. 142, rok 1970.
Houby Československa v jejich životním prostředí. Autor Albert Pilát 1969 str. 39, 184, 188 (příloha47/91 a 48/92).
Klíč k určování našich hub hřibovitých a bedlovitých. Autor Albert Pilát 1951 str 193.

Podřízené taxony

Počet záznamů: 3

varieta Flammulina velutipes var. lactea (Quél.) Bas - penízovka sametonohá bílá
varieta Flammulina velutipes var. longispora Bas - penízovka sametonohá dlouhovýtrusá
varieta Flammulina velutipes var. velutipes (Curtis) Singer

Flammulina velutipes var. velutipes - 0000000001 1


Odkazy a literatura

CZ Holec J., Bielich A., Beran M. (2012): Přehled hub střední Evropy, Academia Praha, 624pp [jako Flammulina velutipes (Curt.) P. Karst.]
Datum citace: 11. květen 2013
CZ Slavíček J. (ed.) (2014): Číselník hub České republiky [http://www.czechmycology.org/cz/ndop.php], Česká vědecká společnost pro mykologii [jako Flammulina velutipes (Curtis) Singer]
Datum citace: 4. březen 2015

Možnosti podílení se na BioLibu

Jste-li v systému přihlášení, můžete k libovolnému taxonu přidat jméno či synonymum v libovolném jazyce (a nebo tak navrhnout opravu jména chybného), popisy taxonu nebo další podtaxony.

Komentáře


Vysvětlivky

# lidové jméno