CZ EN
HLEDAT  
Mapování druhů

Profil taxonu

druh

hřib královský
Butyriboletus regius (Krombh.) Arora & J.L. Frank

říše Fungi - houby »  třída Agaricomycetes - stopkovýtrusé »  řád Boletales - hřibotvaré »  čeleď Boletaceae - hřibovité »  rod Butyriboletus

Vědecká synonyma

Boletus regius Krombh.
Boletus appendiculatus subsp. regius (Krbh.) Konrad.

Obrázky


CZ   HR  

Popis

Klobouk je 60–150 mm široký, nejprve polokulovitý, potom klenutý až poduškovitý, na růžovém, purpurově růžovém, žlutavě růžovém nebo i zcela žlutém podkladu červeně vláknitě žíhaný nebo kropenatý, ve stáří někdy částečně růžová barva ustupuje a klobouk má místy světle nahnědlý tón. Pokožka je v mládí matná, jemně plstnatá, později víceméně olysalá, za vlhka nepatrně lepkavá. Rourky jsou v dospělosti 10–25 mm dlouhé, okolo vrcholu třeně stlačené, žluté až zlatožluté, později se žlutoolivovým odstínem. Póry jsou drobné, okrouhlé, nejprve uzavřené, do 1 mm velké, zbarvené stejně jako rourky, na otlačených místech obvykle neměnné. Výtrusný prach je hnědoolivový. Třeň je masitý, 50–140 × 20–50(60) mm velký, v mládí téměř soudkovitý, potom skoro válcovitý až kyjovitý, celý živě žlutý, jen na bázi (která bývá většinou ukryta v substrátu) je ve vzácných případech trochu načervenalý nebo červeně skvrnitý. Povrch třeně je v horní polovině pokrytý žlutou síťkou. Bazální plst je bledě žlutá. Dužnina je citronově až sytě žlutá, ve vnější vrstvě bazální části třeně někdy nepatrně načervenalá, na řezu obvykle neměnná. V ojedinělých případech se po delší době od rozkrojení plodnice mohou objevit drobné slabě namodralé skvrny. Chuť je mírná, příjemná, vůně nenápadná. Výtrusy jsou (10–)11–14(–16) × 3,4–4,5(–5) μm velké, hladké, podlouhle vřetenovité, se zřetelnou suprahilární depresí, Q = 3,21. Pokožka klobouku je tvořena trichodermem, jehož hyfy mají ve stáří tendenci více nebo méně kolabovat. Trichodermové hyfy jsou vláknité, 3–8 μm široké, s dlouhými články, často pokryté tenkou vrstvou gelatinozní hmoty. Povrch třeně je pokrytý ostrůvky potrhaného kaulohymenia s roztroušenými plodnými kaulobazidiemi.

Možné záměny

Hřib královský je velmi charakteristický a málo variabilní druh. Ve své základní formě by mohl být zaměněn laiky především za druhy, které mají v některých případech podobně vybarvený klobouk a třeň: hřib růžovník – Butyriboletus fuscoroseus, hřib Kluzákův – Caloboletus kluzakii (Šutara & Špinar) Vizzini a hřib Le Galové – Rubroboletus legaliae (Pilát & Dermek) Della Maggiora & Trassin. Nejvíce podobný je hřib růžovník, který se liší hnědorůžovým až hnědočerveným kloboukem, narůžovělou až načervenalou zónou na spodní časti třeně, modrající dužninou, která je v bazálni části třeně narůžovělá až karmínově růžová a modráním rourek, pórů a povrchu třeně. Hřib Kluzákův se liší v mládí bělavým až mírně našedlým kloboukem, nahořklou chutí dužniny (jako např. u hřibu medotrpkého), modráním hymenoforu (porů i rourek) jakož i dužniny na řezu a výrazně širšími výtrusy: (4,5–)4,8–6(–6,5) μm. Hřib Le Galové, který mívá v dospělosti narůžovělý až purpurově červený klobouk, se od
hřibu královského odlišuje kloboukem v mládí pokrytým šedou plstí, která později částečně nebo i zcela zmizí, v mládí červeným a v dospělosti alespoň ve spodní části narůžovělým třeněm, karmínově až oranžově červenými (vzácně – zejména v dospělosti – i téměř žlutými) póry rourek, modrající dužninou (v dospělosti vonící po polévkovém koření) a širšími výtrusy (4,5–)5–6(–7) μm. Zaměněna by mohla být také xantoidní forma hřibu královskeho – Butyriboletus regius f. aureus (Lambert & Estades) Klofac, která má žlutý klobouk, a to za některé xantoidní formy hřibů z rodů Rubroboletus, Suillellus, Neoboletus či Imperator. Tyto hřiby však všechny na řezu i na pouhý dotek velmi rychle a silně modrají.

Rozšíření

Hřib královský je evropský druh, dřívější data o jeho výskytu v severní Americe a Asii se po nástupu molekulárních technik výzkumu ukázala jako nesprávná. Rozšířený je převážně ve střední a jižní Evropě, známý je z Belgie, Běloruska, Bulharska, Černé Hory, Estonska, Francie (včetně Korsiky), Chorvatska, Itálie, Maďarska, Makedonie, Německa, Nizozemska, Polska, Portugalska, Rakouska, Rumunska, západní části Ruska, Řecka, Slovinska, Slovenska, Srbska, Španělska, jižního Švédska, Švýcarska, Ukrajiny a Velké Británie.

V České republice je výskyt hřibu královského poněkud roztroušený – více lokalit má především v jihozápadním okolí Prahy a Českém krasu, severozápadním okolí Brna, nalezen však byl na řadě dalších relativně izolovaných lokalit – například v Doupovských horách, Českém středohoří, na Podbořansku, hrázích některých rybníků v jižních Čechách, ve středním a východním Polabí, v Železných horách, na Českomoravské vrchovině, v Podyjí u Znojma, ve Ždánickém lese a v Chřibech, v jižní části Bílých Karpat nebo v Poodří na severní Moravě.

Význam

Druh je z hlediska ohrožení řazen do kategorie EN (ohrožený).

Ekologie

Ektomykorhizní druh vázaný na duby (Quercus) a buk lesní (Fagus sylvatica), v mediteránní oblasti také na kaštanovník setý (Castanea sativa). Roste od nížín do vyšších poloh na podkladech mírně kyselých, neutrálních i zásaditých. V České republice roste v teplejších oblastech jak termofytika, tak i mezofytika, především v pahorkatinném stupni, nejčastěji ve světlých listnatých lesích (teplomilných doubravách, dubohabřinách a květnatých bučinách), na hrázích a zalesněných březích rybníků, a to jak v rovinatém terénu, tak i na strmých, k jihu orientovaných, sluncem prohřátých svazích, často na vápnitých podkladech, ale i na místech s okyseleným půdním horizontem.

Fenologie

Hřib královský fruktifikuje od první poloviny května do počátku října. Patří k našim nejčasnějším hřibům, květnové nálezy nejsou ojedinělým úkazem, maximum sběrů spadá do července a září. Nejčasnější nálezy spadají do první dekády května, nejpozdější nálezy spadající cca do poloviny října. Rozdělení fruktifikace je zhruba následující: květen 10%, červen 15–20%, červenec 15–20%, srpen 25–30%, září 25–30%, říjnové nálezy tvoří extrém a jsou početně zanedbatelné. Délka fruktifikační vlny je cca 10 dnů.

Literatura

Antonín V., Bieberová Z. (1995): Chráněné houby ČR. – Ministerstvo životního prostředí ČR a AOPK, Brno.
Antonín V., Deckerová H., Jongepier J.W. 2010: Red-listed macromycetes collected in the Bílé Karpaty (White Carpathian Mts.) Protected Landscape Area (Czech Republic). – Acta Musei Moraviae, Scientiae biologicae (Brno) 95(1): 163–200.
Herink J. (1995): Hřib Fechtnerův. - In: Kotlaba F., ed., Červená kniha ohrozených a vzácnych druhov rastlín a živočíchov SR a ČR. Sinice a riasy, huby, lišajníky, machorosty, díl 4., Bratislava.
Hlaváček J. (1993): Přehled našich hub hřibotvarých – Boletales (41). – Mykologický Sborník 70(1–2): 2–12.
Janda V., Kříž M. (2016): Evropské druhy hřibů rodu Butyriboletus. – Mykologické Listy no. 135: 11–51.
Janda V., Kříž M., Holec J. (2019): Addendum to the typification of Butyriboletus regius. – Czech Mycology 71(1): 33-35
Janda V., Kříž M., Kolařík M. (2019): Butyriboletus regius and Butyriboletus fechtneri: typification of two well-known species. – Czech Mycology 71(1): 1–32
Kluzák Z. 1988: Vzácné hřiby jižních Čech. – Sborník Jihočeského muzea v Českých Budějovicích, Přírodní vědy 28: 1–6.
Krombholz J.V. (1832): Naturgetreue Abbildungen und Beschreibungen der essbaren, schädlichen und verdächtigen Schwämme. Zweites Heft. – J.G. Calve, Praha.
Muñoz J. A. (2005): Boletus s.l. (excl. Xerocomus). – Fungi Europaei 2, 951 p., 428 pl., Edizioni Candusso, Alassio.
Šutara J., Janda, V., Kříž M., Graca M., Kolařík M. (2014): Contribution to the study of genus Boletus, section Appendiculati: Boletus roseogriseus sp. nov. and neotypification of Boletus fuscoroseus Smotl. – Czech Mycology 66(1): 1–37.
Šutara J., Mikšík M., Janda V. (2009): Hřibovité houby. Čeleď Boletaceae a rody Gyrodon, Gyroporus, Boletinus a Suillus. – Academia, Praha.


Na Biolibu probíhá mapování výskytu tohoto taxonu v České republice a pokud jste se s ním v přírodě setkali, rádi Vaše pozorování zaznamenáme do databáze mapování výskytu.

Mezitaxonové vztahy

hostitel: Fagus sylvatica L. - buk lesní, Castanea sativa Mill. - kaštanovník jedlý, Quercus L. - dub

Možné záměny

Boletus speciosus Frost - hřib hnědorůžový
Butyriboletus fechtneri (Velen.) Arora & J.L. Frank - hřib Fechtnerův
Butyriboletus fuscoroseus (Smotl.) Vizzini & Gelardi - hřib růžovník
Caloboletus kluzakii (Šutara & Špinar) Vizzini - hřib Kluzákův
Rubroboletus legaliae (Pilát et Dermek) Della Maggiora et Trassin - hřib Le Galové

Biotopy

Mapy rozšíření

Odkazy a literatura

CZ Holec J., Bielich A., Beran M. (2012): Přehled hub střední Evropy, Academia Praha, 624pp [jako Boletus regius Krombh.]
Datum citace: 11. květen 2013
CZ Holec J. & Beran M. [eds.] (2006): Červený seznam hub (makromycetů) České republiky, Příroda, Praha, 24: 1-282. [jako Boletus regius Krombh.]
Datum citace: 4. srpen 2012
CZ Slavíček J. (ed.) (2014-2018): Číselník hub České republiky 2018, Česká vědecká společnost pro mykologii [jako Boletus regius Krombh.]
Datum citace: 16. září 2019

Možnosti podílení se na BioLibu

Jste-li v systému přihlášení, můžete k libovolnému taxonu přidat jméno či synonymum v libovolném jazyce (a nebo tak navrhnout opravu jména chybného), popisy taxonu nebo další podtaxony.

Přidat záznam o pozorování
Komentáře


Vysvětlivky

r Rar - vzácný druh s charakteristickým výskytem na stanovišti