CZ EN
HLEDAT  
Mapování druhů

Profil taxonu

druh

hřib moravský
Aureoboletus moravicus (Vacek) Klofac

říše Fungi - houby »  třída Agaricomycetes - stopkovýtrusé »  řád Boletales - hřibotvaré »  čeleď Boletaceae - hřibovité »  rod Aureoboletus - hřib

Vědecká synonyma

Boletus moravicus Vacek
Xerocomus moravicus (Vacek) Herink
Boletus leonis D.A. Reid
Xerocomus leonis (D.A. Reid) Alessio
Xerocomus leonis (D.A. Reid) Bon
Boletus leoninus sensu Pearson & Dennis

Další jména

= suchohřib moravský

Obrázky

Taxon v check-listech zemí*

* Výčet zemí nemusí být kompletní


Popis

Klobouk je 30 – 90 mm široký, zprvu polokulovitý, potom klenutý, někdy s trochu podehnutým okrajem, nakonec ploše rozložený nebo poduškovitý, bledě okrový, oranžově hnědý nebo narezavěle hnědý, jemně plstnatý, ve stáří obvykle částečně olysalý, za suchého počasí na temeni někdy políčkovitě popraskaný, za vlhka slizký. Rourky jsou ve stáří 4 – 8 (10) mm dlouhé, u třeně trochu stlačené, někdy malým zoubkem sbíhající na třeň, v mládí zbarvené jako světlá káva, potom okrově nažloutlé nebo žluté, později olivově okrové až hnědookrové. Póry jsou podobně zbarvené jako rourky, ve stáří protáhle hranaté, 1 – 2,5 mm velké, na otlačených a poraněných místech se zbarvení rourek a pórů prakticky nemění. Třeň je 40 – 70 (90) x (7) 10 – 20 (25) mm velký, skoro válcovitý nebo vřetenovitý, často více nebo méně rozšířený ve střední nebo spodní části, bledě okrový až bledě nahnědlý. Na horní části třeně je nepříliš vyniklá síťka, která často přechází směrem dolů v podélně uspořádané nahnědlé žilky. Povrch třeně je v horní polovině navíc také pokrytý velice drobnými nahnědlými plstnatými zrníčky. Plst na bázi třeně je bělavá. Dužnina je bělavá, bledě krémová, v podpokožkové vrstvě klobouku nahnědlá, ve spodní části třeně naokovělá až nahnědlá; na řezu se její zbarvení nemění. Chuť je mírná, vůně příjemná a většinou velice charakteristická, tvořená směsí několika vůní připomínajících nejčastěji kopr, méně kokos případně trochu i vanilku nebo skořici. Tuto charakteristickou vůni si plodnice často udrží i dlouhou dobu po jejich usušení. Výtrusy jsou (8) 9 – 12 (14) x (4,5) 5 – 6 μm velké, elipsoidní až elipsoidně vřetenovité, s náznakem mělké suprahilární deprese. Pokožka klobouku je tvořena trichodermem s hyfami (3) 4 – 13 (16) μm širokými, ve stáří částečně kolabujícími. Povrch třeně je pokrytý ostrůvky potrhaného kaulohymenia s výtrusorodými kaulobazidiemi. V horní polovině třeně, zejména u mladých plodnic, bývá pod kaulohymeniem často vyvinuto laterální stratum, které obvykle není gelifikované.

Možné záměny

Hřib moravský lze zaměnit za hřib plstnatý – Xerocomus subtomentosus (L.) Quél., který se odlišuje žlutým odstínem rourek, v bázi narůžovělou dužninou, která u čerstvých plodnic v klobouku a vrcholu třeně zvolna slabě modrá a postrádá výraznou příjemnou vůni, resp. je někdy až slabě cítit po jodoformu (zejména ve spodní části třeně). Hypotetická záměna připadá také za hřib hnědý – Imleria badia (Fr.) Vizzini, hojný druh vyskytující se převážně v jehličnatých lesích, ale někdy také pod duby na podobných či stejných místech, jako hřib moravský; odlišit ho lze sandno dle modrající dužniny v klobouku nad rourkami a vrcholové části třeně, po otlaku modrajícími póry rourek a houbovou vůní.

Rozšíření

Druh rozšířený převážně ve střední a jižní Evropě, nalezen byl v Belgii, Dánsku, Francii, Chorvatsku, Itálii, Lucembursku, Maďarsku, Nizozemsku, Portugalsku, Rakousku, Slovensku, Španělsku, Švýcarsku a Velké Británii.
V ČR je znám hřibu moravského omezen jen na teplé oblasti Čech a Moravy – nejvíce recentních lokalit je v současné době známo z centrální části Polabské nížiny (nalezen byl ale i ve východní části v PR Žernov u Holic), vzácně se vyskytuje v CHKO Český kras (Liteň, Karlík), v jižních Čechách až na jedinou známou výjimku v Hluboké nad Vltavou pouze na několika hrázích rybníků. Historicky dobře známé moravské lokality z jižního úbočí Ždánického lesa, zejména z okolí Dobré Vody a Žarošic, odkud byl druh popsán (typová lokalita „Ochoze“) a okolí Brna nejsou doloženy současnými či nedávnými sběry; druh byl nicméně v poslední době nalezen na jižní Moravě v Lednicko-Valtickém areálu a jižní části CHKO Bílé Karpaty (Suchov, Kněždub).

Ekologie

Ekomykorizní druh vázaný na duby (Quercus), méně i na jiné listnaté stromy jako habry (Carpinus), lípy (Tilia), v mediteránní oblasti také na kaštanovník setý (Castanea sativa), preferovaným biotopem jsou různé typy teplomilných listnatých lesů, především doubrav a dubohabřin. V České republice je nácházen většinou pod duby. Vyskytuje se jen v oblasti termofytika nebo teplé části mezofytika, ve světlých teplomilných doubravách, dubohabřinách, hrázích a zalesněných březích rybníků v nížinném až pahorkatinám stupni na bazických půdách. Dle opakovaných pozorování z posledních let je patrná velmi úzká vazba mezi ekologickými požadavky hřibu moravského a hřibu růžovníku – Butyriboletus fuscoroseus (Smotl.) Vizzini & Gelardi a to specificky na lokalitách ve středním Polabí a Bílých Karpatech.

Fenologie

Hřib moravský je letní až časně podzimní druh, roste od první poloviny července do první poloviny října, většina nálezů pochází ze srpna a září, růst druhu má stoupající tendenci od července do září, zhruba v následujícím rozložení: červenec 25%, srpen 30%, září 40%, říjen 5%. Roste jednotlivě nebo v malých skupinách, počty nalezených plodnic jsou velmi malé (nezřídka jen 1 až 2 plodnice), početnější sběry (přes 10 plodnic) jsou ojedinělé, fruktifikační vlna trvá cca 10 dnů.
Autor: Václav Janda


Na Biolibu probíhá mapování výskytu tohoto taxonu v České republice a pokud jste se s ním v přírodě setkali, rádi Vaše pozorování zaznamenáme do databáze mapování výskytu.

Biotopy

Mapy rozšíření

Odkazy a literatura

CZ Holec J., Bielich A., Beran M. (2012): Přehled hub střední Evropy, Academia Praha, 624pp [jako Boletus moravicus Vacek]
Datum citace: 11. květen 2013
CZ Holec J. & Beran M. [eds.] (2006): Červený seznam hub (makromycetů) České republiky, Příroda, Praha, 24: 1-282. [jako Xerocomus moravicus (Vacek) Herink]
Datum citace: 4. srpen 2012
CZ Slavíček J. (ed.) (2014-2018): Číselník hub České republiky 2018, Česká vědecká společnost pro mykologii [jako Boletus moravicus Vacek]
Datum citace: 16. září 2019

Možnosti podílení se na BioLibu

Jste-li v systému přihlášení, můžete k libovolnému taxonu přidat jméno či synonymum v libovolném jazyce (a nebo tak navrhnout opravu jména chybného), popisy taxonu nebo další podtaxony.

Přidat záznam o pozorování
Komentáře


Vysvětlivky

r Rar - vzácný druh s charakteristickým výskytem na stanovišti