Klobouk průměr 5 - 30 cm, polokulovitý, pak široce vyklenutý, hnědý, světle až kaštanově hnědý, v mládí však čistě bílý a jemně plstnatý, hladký ojíněný, matný, bez žlutavého pásku na okraji. Často jemně vrásčitý Za vlhka lepkavý, oschlý je lesklý.
Rourky jsou, zprvu bílé, později žluté pak žlutozelené. Póry jsou drobné, okrouhlé, stejné barvou jako rourky a otlačením barvu nemění.
Třeň je 2-20 cm dlouhý a 1,5-10 cm tlustý, v mládí soudkovitý, potom kyjovitý až válcovitý, se síťkou po celé délce, většinou je znatelná v horní polovině. Barvy bělavé až smetanově žluté. Ve stáří je zahnědlý zejména v horní polovině, na bázi bílý.
Dužnina je v mládí pevná, ve stáří vatovitá, bělavá až čistě bílá, neměnná, lahodné houbové až oříškové chuti a příjemné silně houbové vůně.
Výtrusný prach je světle olivově hnědý, výtrusy jsou vřetenovité, velikosti 14-20 x 3,5-6 µm, barvy hnědožlutavé.

Výskyt červenec až listopad v kulturních smrčinách, na podzim též v borech, smíšených lesích hlavně s převahou břízy, vyjímečně v listnatých lesích. Upřednostňuje smrkové monokultury a kyselejší půdy. Najdeme jej v nížinách i pahorkatinách. V tundrách na Čukotce a na kamenitých stráních u Ochotského moře v řídkých porostech břízy.
Je to mykorhizní houba.

Jedlý.

Hřib dubový (Boletus reticulatus) mající výrazně vyznačenou tmavou síťku na světlém podkladu třeně, roste pod duby a buky a to již koncem jara a je jedlý.
Hřib žlučník (Tylopilus felleus), který má nápadně vyduté rourky proti kraji klobouku, póry jsou narůžovělá a má odporně hořkou chuť dužniny, je nejedlý.
Hřib borový (Boletus pinophilus) mající klobouk sytě červenohnědý a hrbolatý a je jedlý.
Hřib horský (Boletus subappendiculatus) mající žluté póry i dužninu, třeň na bázi zúžený a je rovněž jedlý.
Hřib žlutavý (Boletus clavipes) má žlutý nebo citrónově žlutý klobouk klobouk. Je jedlý.
Pozor, vyskytly se i záměny mladých plodnic se závojenkou olovovou (Entoloma sinuatum) která má však lupenatý hymenofor a je jedovatá!

Je to naše nejoblíbenější houba vhodná ke každé úpravě. Výborné jsou smažené hlavičky v těstíčku. Nebo malé hlavičky s vejci, dále pak smažený jako řízek, ve vlastní šťávě s kmínem, dále pak je výtečný v omáčkách, zejména ve smetanové. V anketě 1969 skončil na 4. místě s 13 recepty. Škoda že je náchylný k červivění. Prodával se již i na staročeských trzích. Je to kodexová houba. Přesto obsahuje v nepatrném množství jed, který není nebezpečný pro člověka. Je to jed α-amanitin. Velké množství synonym dle rozdělení Vassilkova najdeme v Mykologickém sborníku 3-5 1970. V roce 1970 se znovu objevil v anketě o nejchutnější jídlo a to v úpravách na cibulce s vejci, jako řízek, v libovolné polévce, v hrachové polévce, v bramboračce, v omáčce na kyselo, dušený s Holubinkou namodralou, naložený v octě, v paprikové smetanové omáčce, dušený ve vlastní šťávě.