CZ EN
HLEDAT  

Profil taxonu

druh

holubinka jahodová
Russula paludosa Britzelm.

říše Fungi - houby »  třída Agaricomycetes - stopkovýtrusé »  řád Russulales - holubinkotvaré »  čeleď Russulaceae - holubinkovité »  rod Russula - holubinka

Vědecká synonyma

Russula elatior Lindbl.
Russula linnaei sensu Bresadola

Další jména

= holubinka vláhomilná

Obrázky


Taxon v check-listech zemí*

* Výčet zemí nemusí být kompletní

Popis

Klobouk průměr 4 - 20 cm, zprvu polokulovitý, později vyklenutý, plochý, vmáčklý, na temeni vždy alespoň s malou prohlubeninou, barvy je šípkově nebo jahodově červený, oranžově hnědý či světle oranžový, vybledající, hladký nebo jemně zdrsnělý, lepkavý, vodnatě lesklý. Do 2/3 slupitelný, někdy i paprsčitě žilkovaný. Dospělé exempláře mají okraj zřetelně rýhovaný.
Lupeny jsou v mládí husté, přirostlé až krátce sbíhavé, pružné, dosti úzké, volné, částečně rozvětvené, bílé, ve stáří prořídlé a prorostlé lupíny, barvy máslové až okrové s červeným ostřím.
Třeň 5-15 cm vysoký, 1,5-4 cm tlustý je válcovitý, nebo nepatrně kyjovitý, pevný, jemně žilkovaně rýhovaný, bílý ale občas s červeným nebo růžovým nádechem, později vatovitě vycpaný a nebo i dutý, ve stáří slabě našedlý.
Dužnina je bílá, neměnná, ve třeni je lehce šednoucí, chuť má mírně nasládlou, jen v mládí v lupenech nepatrně štiplavou, vůni nevýraznou. Reakce na zelenou skalici většinou nereaguje, jen někdy po dlouhé době může být špinavě růžová.
Výtrusný prach je máslově žlutý až světle okrový. Výtrusy mají výraznou neúplně síťovou ornamentiku a hrubé bradavky, jsou široce elipsoidní, amyloidní a bezbarvé, velikosti 7,5-12 x 6,5-10 µm.
17.6.2011 naměřeny výtrusy velikosti 9,8-10,5 x 8,4-9,8 µm.

Ekologie

Výskyt červenec až září ve vlhkých jehličnatých lesích, v mechu, borůvčí, vřesu a na rašeliništích, přirozených smrčinách. U nás v lokalitě Peklo velmi hojná. Upřednostňuje původní bory a borové monokultury kyselé půdy a také horské a podhorské smrčiny.

Jedlá.

Možné záměny

Holubinka Velenovského (Russula velenovskyi) rostoucí pod listnáči a na světlejších místech. Je menší, liší se hrbolkem uprostřed klobouku. Liší se i v mikroskopických znacích – jedlá.
Holubinka odbarvená (Russula decolorans), která má třeň vždy bílý. Ve stáří nebo poraněním má šednoucí dužninu a povrch třeně, zejména ve spodní části – jedlá.
Holubinka rudonohá (Russula rhodopoda), která má více červený třeň a od báze žloutnoucí, velmi lesklý klobouk, a hořce pálivou dužninu. Pod pokožkou je dužnina červená. Je nejedlá.
Holubinka vrhavka (Russula emetica) je nižší a má velmi pálivou dužninu. Je jedovatá.
Holubinka Lundellova (Russula intermedia) rostoucí pod břízami a nemá na třeni žádné stopy po červené barvě. Je nejedlá.
Holubinka brunátná (Russula badia) je menší a na středu má klobouk slabě nálevkovitý a tmavěji krvavě červený. Dužnina je palčivě ostrá a vůně je cedrová. Je nejedlá.

Zajímavosti

Je to mykorhizní druh a také jeden z nejkvalitnějších jedlých druhů. Patří do podsekce Intengriforminae. Celá plodnice silně žloutne a to u formy rubida. Je to boreo-alpinský druh. Pro kulinářeje jedlá, chutná a všestraně použitelná. Jedinou nevýhodou je, že je často červivá.

Literatura

Atlas Holubinky autoři Socha, hálek, Bajer, Hák 2011 str. 14, 16, 85,94,124,250,252,254,282,286,338,340,358,360,450.
Velký atlas húb. Autor Pavol Škubla 2007 str. 87.
Encyklopedie hub a lišejníků. Autor Vladimír Antonín 2006 str. 104, 105.
Velký fotoatlas hub z jižních Čech. Autor Tomáš Papoušek 2004 str. 360, 370, 371.
Houby – česká encyklopedie vydal Výběrl Reader´s Digest 2003 str. 324,327.
Houby. Autor Ladislav Hagara, Vladimír Antonín, Jiří Baier 1999 str. 318.
Encyklopedie hub. Autor Gerrit J. Keizer 1998 str. 166.
Kniha o houbách. Autor THOMAS LEss0E a ANNA DEL CONTE 1997 str. 182,186.
Houby. Autor Mirko Svrček 1996 str. 252.
Houby. Autor Helmut a Renata Grünertovi 1995
Kapesní atlas HOUBY autor Edmund Garnweidner 1994 str. 150, 152.
Co víme o houbách. Autor Jaroslav Klán 1989 str. 188, 189, 197.
Huby. Autor M. Svrček / B. Vančura 1987 str. 84.
Kapesní atlas hub 2. Autoři Antonín Příhoda, Ladislav Urban, Věra Ničová-Urbanová, Ladislav Urban ml. 1987 str. 126.
Kapesní atlas hub 1. Autoři Antonín Příhoda, Ladislav Urban, Věra Ničová-Urbanová, Ladislav Urban ml. 1986 str. 134.
Holubinky. Autoři Mirko Svrček, Josef Erhart, Marie Erhartová 1984 str. 18,21,30,32,34,35,42,52,70,115,145, 147,153.
Mykologický sborník č. 8-10 foto č. 5, rok 1970.
Houby Československa v jejich životním prostředí. Autor Albert Pilát. 1969 str. 92, 121, 124.
NAŠE HOUBY II autor Albert Pilát a Otto Ušák 1959 obr. č. .24.
Klíč k určování našich hub hřibovitých a bedlovitých. Autor Albert Pilát 1951 str. 88.
Atlas holubinek. Autor Václav Mezer 1945 str. 172.

Biotopy

Odkazy a literatura

CZ Holec J., Bielich A., Beran M. (2012): Přehled hub střední Evropy, Academia Praha, 624pp [jako Russula paludosa Britzelm.]
Datum citace: 11. květen 2013
CZ Slavíček J. (ed.) (2014-2018): Číselník hub České republiky 2018, Česká vědecká společnost pro mykologii [jako Russula paludosa Britzelm.]
Datum citace: 16. září 2019

Možnosti podílení se na BioLibu

Jste-li v systému přihlášení, můžete k libovolnému taxonu přidat jméno či synonymum v libovolném jazyce (a nebo tak navrhnout opravu jména chybného), popisy taxonu nebo další podtaxony.

Komentáře


Vysvětlivky

k Konst - druhy charakteristické a časté na stanovišti, současně se však vyskytující i na jiných typech stanovišť