Klobouk 5 - 20 cm v průměru, nízce vyklenutý, později široce nálevkovitý, uprostřed pupkovitě vmáčklý, okraj dlouho ztenčený a podvinutý a tvrdý. Barvy v mládí bílé až bělavé, později šedohnědý a závěrem černohnědý. Pokožka za vlhka mírně slizká, za sucha oschlá matná, za vlka po malých částech od okraje slupitelná.
Lupeny 0,1-0,2 cm od sebe vzdálené, 0,6-1,5 cm vysoké velmi tlusté, prořídlé, přirostlé až krátce sbíhavé, u třeně vykrojené křehké. Mezi dlouhými lupeny se téměř pravidelně střídají kratší lupénky. Barvy bledé až bledě smetanové, později pleťově narůžovělé. Poraněním červenají, posléze šednou, pak hnědnou a závěrem černají. U starších plodnice jsou hlavně na ostří černě zbarvené.
Třeň 2 - 8 cm vysoký, 1 - 4 cm tlustý, válcovitý, velmi tvrdý, v mládí plný, posléze komůrkatý, hladký, bílý, později šedohnědý. Poraněním mění barvy jako klobouk.
Dužnina barvy bílé, tuhá, vůně zemitá, někdy až ovocná, chuť mírná, někdy v lupenech slabě ostrá až ředkvová. Poraněním rychle růžoví až krvavě červená, posléze šedne až černá. Roztokem zelené skalice nejdříve zrůžoví a pak zelená
Výtrusný prach je bílý, výtrusy jsou oválné, s velmi jemnou ornamentikou, 7-9 x 6-8 µm velké.

Výskyt červenec až listopad listnaté i jehličnaté lesy, dubohabrové háje, kyselé doubravy a oligotrofní doubravy s písčitými půdami a druhotné smíšené lesy s nevápenitými půdami, obvykle ve skupinách. Upřednostňuje dubo-habrové lesy, nevápenaté půdy.

Jedlá.

holubinka černobílá (Russula albonigra) – jedlá
holubinka osmahlá (Russula adusta) – jedlá
holubinka hustolistá (Russula densifolia) – nejedlá

Velmi dobře určitelná podle černání a tlustých řídkých lupenů. Vhodná k pečení v troubě i k nakládání do octa. V některých krajích je známá pod jmény vrzavka nebo podzemka. Parasituje na ní rovetka pýchavkovitá (Asterophora lycoperdoides).