CZ EN
HLEDAT  
Mapování druhů

Profil taxonu

druh

ryzec honosný
Lactarius repraesentaneus Britzelm.

říše Fungi - houby »  třída Agaricomycetes - stopkovýtrusé »  řád Russulales - holubinkotvaré »  čeleď Russulaceae - holubinkovité »  rod Lactarius - ryzec

Další jména

= ryzec statný

Obrázky

Popis

Plodnice jsou kloboukaté, obvykle statné. Klobouk až 15(–25) cm široký, zprvu klenutý, někdy s nízkým hrbolkem, posléze uprostřed vtlačený s okrajem silně podvinutým, nápadně třásnitě vlnatě chlupatým. Pokožka klobouku okrově až zlatě žlutá, stářím nebo poraněním fialově skvrnatějící, kromě temena klobouku šupinkatá, slizká, při okraji klobouku obvykle nevýrazně tmavěji kruhatá. Lupeny husté, až 6 mm vysoké, ke třeni široce připojené až sbíhavé, bělavé až bledě okrové, postupně hnědofialově skvrnatějící. Výtrusný prach krémově okrový. Třeň ± válcovitý, na bázi zúžený, brzy dutý, 5-10 cm vysoký, 15-35 mm tlustý. Pokožka třeně barvy klobouku nebo o trochu světlejší, tmavěji ďubkatá, stářím nebo poraněním hnědofialově skvrnatějící. Dužnina dlouho pevná, bělavá, na vzduchu fialovějící, nejintenzivněji v kůře třeně. Pach dužniny nenápadný, lehce kořenitý, chuť mírná až ± nahořklá. Mléko bílé, samo o sobě barevně neměnné, při poranění na lupenech a dužnině zanechávající fialové skvrny. Chuť mléka nahořklá.

Možné záměny

Záměna je v podmínkách České republiky málo pravděpodobná. Z ryzců, jejichž dužnina a povrch plodnice po poranění nabíhají do fialové barvy, mají víceméně žluté zbarvení ještě dva v ČR rostoucí druhy, plodnice obou však mají lysý okraj klobouku, a to i v mládí, navíc jsou o poznání drobnější: ryzec lemovaný (Lactarius aspideus) roste na podmáčených a bažinatých půdách pod vrbami, s oblibou v bezprostřední blízkosti vodotečí nebo stojatých vod; ryzec žlutavý (Lactarius flavidus) roste na vápnitých půdách v lesích nižších poloh, kde tvoří ektomykorhizy s habrem, lískou, duby nebo bukem. Podobně velké a masité plodnice s podobným zbarvením povrchu jako ryzec honosný tvoří ryzec ďubkovaný (Lactarius scrobiculatus) a ryzec citronový (Lactarius citriolens). Oba se však vyznačují na vzduchu rychle žloutnoucím mlékem a tím, že preferují bazická podloží. První z nich je vázaný na smrk, druhý na břízu, dub a lísku, snad i jiné listnáče.

Rozšíření

Druh známý z Evropy, ze Severní Ameriky (Grónsko, Kanada, USA) a z Asie (Altaj). V Evropě je udáván z těchto států: Belgie, Dánsko, Estonsko, Finsko (i v Laponsku), Francie, Island, Itálie, Litva, Lotyšsko, Lucembursko, Německo, Norsko, Polsko, Rakousko, Rumunsko, Rusko (Petrohradská oblast, Moskevská oblast), Slovensko, Slovinsko, Švédsko, Švýcarsko, Ukrajina, Velká Británie (Skotsko).

V České republice roste ve stupni pahorkatiny, v podhorském a v horském stupni. V poslední době (od roku 2010) byl zaznamenán v Karlovarské vrchovině, na Šumavě (většina lokalit), v Lužických a Jizerských horách, Krkonoších, na Českomoravské vrchovině (severovýchodní část), v oblasti Králického Sněžníku, v Hrubém Jeseníku a v Moravskoslezských Beskydech. Z let 2000–2010 je známo více nálezů z více oblastí ČR – druh se vyskytoval také v Rakovnické pahorkatině, Brdské vrchovině, Táborské pahorkatině, Novohradských horách, Železných horách, Hostýnsko-vsetínské hornatině a Bílých Krapatech. Před rokem 2000 byl nalezen rovněž v Českém ráji, Orlické tabuli a Středolabské tabuli.

Ekologie

Ektomykorhizní symbiont vrb, topolu osiky, bříz a smrku, možná i jiných dřevin. Roste v přirozených i hospodářských smrčinách, vlhkých březinách a v břehových porostech na kyselých (i rašelinných) až neutrálních podložích, především na vlhkých místech v terénních depresích, prameništích nebo v těsné blízkosti vodotečí, nejčastěji ve spojitosti s úseky vrbových křovin nebo jim příbuzných společenstev. Byl nalezen také ve výsadbě jedle bělokoré nebo na mokřadní louce pod skupinou stromů. Plodnice vyrůstají v opadu, mezi mechy, na holé půdě nebo v říčním písku, mnohdy v porostech bylin.

Fenologie

Fruktifikuje obvykle od července do října. Jednotlivé plodnice vyrůstají 1–2 týdny. Po tuto dobu jsou na stanovišti poznatelné, poté rychle podléhají rozkladu.

Literatura

Beran M. (2006): Lactarius repraesentaneus Britzelm. – In Holec J. & Beran M. (eds.): Červený seznam hub (makromycetů) České republiky, Přiroda 24: 154.
Herink J. (1995): Ryzec honosný. – In: Kotlaba F., ed., Červená kniha ohrozených a vzácných druhov rastlín a živočíchov SR a ČR. Sinice a riasy, huby, lišajníky, machorosty, díl 4., Bratislava.

Na Biolibu probíhá mapování výskytu tohoto taxonu v České republice a pokud jste se s ním v přírodě setkali, rádi Vaše pozorování zaznamenáme do databáze mapování výskytu.

Možné záměny

Lactarius aspideus (Fr.) Fr. - ryzec lemovaný
Lactarius citriolens Pouzar - ryzec citronový
Lactarius flavidus Boud. - ryzec žlutavý
Lactarius scrobiculatus (Scop.) Fr. - ryzec ďubkovaný

Biotopy

Mapy rozšíření

Odkazy a literatura

CZ Holec J., Bielich A., Beran M. (2012): Přehled hub střední Evropy, Academia Praha, 624pp [jako Lactarius repraesentaneus Britzelm.]
Datum citace: 11. květen 2013
CZ Holec J. & Beran M. [eds.] (2006): Červený seznam hub (makromycetů) České republiky, Příroda, Praha, 24: 1-282. [jako Lactarius repraesentaneus Britzelm.]
Datum citace: 4. srpen 2012
CZ Slavíček J. (ed.) (2014-2018): Číselník hub České republiky 2018, Česká vědecká společnost pro mykologii [jako Lactarius repraesentaneus Britzelm.]
Datum citace: 16. září 2019

Možnosti podílení se na BioLibu

Jste-li v systému přihlášení, můžete k libovolnému taxonu přidat jméno či synonymum v libovolném jazyce (a nebo tak navrhnout opravu jména chybného), popisy taxonu nebo další podtaxony.

Přidat záznam o pozorování
Komentáře


Vysvětlivky

r Rar - vzácný druh s charakteristickým výskytem na stanovišti