Popis
Autor: Standa Jirásek
Text ID: 7091
Text Type: 1
Page: 0
Založeno: 30.05.2006 15:30:01 - Uživatel Jiří Novák
Poslední změna: 19.05.2009 17:20:02 - Uživatel Jiří Novák
Language: CZ
Odkazová funkce: [[t:59936,textblock=7091,elang=CZ;Popis]]
Plodnice jednoletá, masitá bez třeně, často narůstající taškovitě nad sebou.
Klobouk 6-50 cm v průměru, 1-5 cm silný, masitý, v mládí hlízovitý, později polokruhovitý až konzolovitý, nebo vějířovitý, bokem přirostlý, silně vrásčitý až nepravidelně zvlněný, ojíněný, na povrchu vylučující bezbarvou tekutinu, žlutooranžový, okrově nažloutlý nebo žlutě načervenalý, okraj podvinutý a směrem k němu je pásovaný. Ve stáří pak je bleděokrový až bělavý.
Rourky 0,3-0,5 cm dlouhé, sírově žluté, s drobnými, okrouhlými, mírně hranatými až podlouhlými, sírově žlutými póry, které vylučují někdy kapky tekutiny a později jsou barvy žlutookrové.
Dužnina za mlada měkká a šťavnatá, aromatická, později drobivě sypká, ve stáří tvrdá, lámavá, barvy v mládí sírově žluté, později nažloutlé až bělavé, nezřetelně pásované. Za čerstva má vůni výrazně aromatickou a chuť nakyslou. Ve stáří má nepříjemný zápach a slabě hořkou chuť.
Výtrusný prach barvy bílé, v mládí až bledě krémové, výtrusy bezbarvé, hladké, široce elipsoidní velikosti 5-7 x 3,5-4,5 µm.
Zajímavosti
Autor: Standa Jirásek
Text ID: 7088
Text Type: 20
Page: 0
Založeno: 30.05.2006 15:27:23 - Uživatel Jiří Novák
Poslední změna: 09.06.2007 00:23:11 - Uživatel Jiří Novák
Language: CZ
Odkazová funkce: [[t:59936,textblock=7088,elang=CZ;Zajímavosti]]
Konzumovat se dá pouze za mlada, kdy je šťavnatý. Hodí se na řízky, rozemlít do sekané, ale i k nakládání do octa. Znovu upozorňuji! Sbírat jen mladé plodnice. Starší plodnice naložené v octě chutnají jako piliny. Je to kosmopolitní druh, což znamená, že je rozšířen po celém světě. Plodnice jsou jednoleté a někdy dokonce tvoří nepohlavní spory – konidie. Způsobuje intenzivní hnědou hnilobu dřeva.
Jeden specielní recept: Choroš nakrájíme na menší kousky, osolíme a na oleji dusíme v zakrytém kastrole. Občas zamícháme a podlijeme teplou vodou a trochou oleje. Když je houba poloměkká, přidáme nadrobno pokrájenou cibuli, lžičku kari koření a mletého pepře a dusíme dál. Než je choroš měkký, trvá dušení tak 1¾ hodiny i déle. Dusíme radši co nejdéle. Nakonec přidáme 2 vejce na 4 porce.
Literatura
Text ID: 7087
Text Type: 18
Page: 0
Založeno: 30.05.2006 15:25:55 - Uživatel Jiří Novák
Poslední změna: 19.05.2009 17:22:57 - Uživatel Jiří Novák
Language: CZ
Odkazová funkce: [[t:59936,textblock=7087,elang=CZ;Literatura]]
Internetové stránky 2003.
Velký atlas húb. Autor Pavol Škubla 2007 str. 118.
Encyklopedie hub a lišejníků. Autor Vladimír Antonín 2006 str.318, 319.
Velký fotoatlas hub z jižních Čech. Autor Tomáš Papoušek 2004 str. 113, 208, 209, 783, 784.
Houby – česká encyklopedie vydal Výběrl Reader´s Digest 2003 str. 146.
Houby. Autor Ladislav Hagara, Vladimír Antonín, Jiří Baier 1999 str. 110,
Encyklopedie hub. Autor Gerrit J. Keizer 1998 str. 21, 26, 127.
Kniha o houbách. Autor THOMAS LEss0E a ANNA DEL CONTE 1997 str. 69, 229, 234, 235.
Houby. Autor Mirko Svrček 1996 str. 80.
Houby. Autor Helmut a Renata Grünertovi 1995 str. 230.
Kapesní atlas HOUBY autor Edmund Garnweidner 1994 str. 176.
Kapesní atlas hub. Autor Pavol Škubla 1993 str. 45, 70.
Co víme o houbách. Autor Jaroslav Klán 1989 str. 127, 177, 193, 252.
Huby. Autor M. Svrček / B. Vančura 1987 str. 291.
Mykologický sborník č. 3-5 str. 63, 8-10 str. 127, 128, 142, 143 rok 1970.
Houby Československa v jejich životním prostředí. Autor Albert Pilát 1969 str. 73, 104, 184, 185.