CZ EN
HLEDAT  

Profil taxonu

druh

ucho Jidášovo
Auricularia auricula-judae (Bull.) Quél.

říše Fungi - houby »  třída Agaricomycetes - stopkovýtrusé »  řád Auriculariales - boltcovitkotvaré »  čeleď Auriculariaceae - boltcovitkovité »  rod Auricularia - boltcovitka

Vědecká synonyma

Tremella auricula-judae Bull.
Hirneola auricula-judae (Bull. ex St. Am.) Berk.
Peziza auricula-judae (Bull.) Bolton
Exidia auricula-judae (Alb. & Schwein.) Fr.
Hirneola auricula-judae (L.) Berk.
Tremella auricula L.
Merulius auricula (L.) Roth
Hirneola auricula (L.) P. Karst.
Auricularia auricula (Hook. f.) Underw.
Gyraria auricularis Gray

Další názvy

= bezovka ucho Jidášovo
= boltcovitka bezová
= boltcovitka ucho Jidášovo

Obrázky


Taxon v check-listech zemí*

* Výčet zemí nemusí být kompletní

Popis

Plodnice 2-12 cm v průměru a 0,1-0,3 cm tlustá, v mládí pohárkovitá, brzo miskovitá, později však nepravidelná, různě pokroucená, nejčastěji podobající se uchu nebo škeblovitá, vrásčitá, bokem k substrátu přirostlá, za vlhka velmi pružná, blanitá až gelatinózní a skoro půsvitná, za sucha tuhá až rohovitě tvrdá. Vlhkem se vždy obnoví. Po usušení barvy téměř černé. Úzkou bází je přirostlá k substrátu.
Vnitřní strana je hladká, lesklá, žilkovaná vystouplými lištnami a je pokryta výtrusorodým rouškem, barvu má skořicově hnědou až červenohnědou, ve stáří od výtrusného prachu bíle poprášená.
Vnější strana je jemně sametově plstnatá až zrnitě drsná a sterilní, barvy často žlutohnědé, hnědé až našedlé.
Dužnina je rosolovitá, pružná, chrupavčitá, za sucha až rohovitá a lámavá, chuť nevýrazná, vůně též nevýrazná.
Výtrusný prach bílý, výtrusy úzce elipsoidní, bezbarvé, velikosti 13-23 x 4-8 µm.

Ekologie

Výskyt březen až listopad po vydatném dešti na mrtvém dřevě listnáčů jako jsou duby, jasany, javory, buky, akáty, atd. Upřednostňuje především černý bez a vápenitou půdu.

Jedlá.

Možné záměny

Bolcovitka střevovitá (Auricularia mesenterica) která má povrch hrbolkatý, chlupatý a pruhovaný, je jedlá.
Rosolovka listovitá (Tremella foliacea) která vytváří velké shluky tenkých mozkovitě zprohýbaných a laločnatých, rosolovitých plodnic. Roste hlavně na dubech, bucích a břízách. Je nejedlá.
Černorosol uťatý (Exidia truncata) který má hnědočerné až černé plodnice a je též nejedlý.
Rosolozub huspenitý (Pseudohydnum gelatinosum), který má plodnice bělavé až hnědavé, jsou tenčí a mají ostny. Je jedlý.

Zajímavosti

Použitelná zvláště do polévek, masitých pokrmů nebo rizota. Velmi dobré je v hovězí polévce. Je příbuzná s asijským druhem bolcovitkou chlupatou (Auricularia polytricha), který je nepostradatelný v čínské kuchyni, kde je ceněna i pro své údajně léčebné účinky. Je to tak zvaná „černá houba“. Používala se k léční nemocí nosních, očních a krčních otoků. Zelené, řasami porostlé plodnice nesbíráme. Vzácně se setkáme i s jejím albínem, který je označován jako odrůda mléčná, var. lactea. Rozmnožuje se jednodušším bipolárním mechanismem který má vyvinut. V současné době pozorujeme u této dřevní houby zvýšenou aktivitu růstu. Pěstuje se i uměle na infikovaných špalcích listnatých dřevin. Žije saprotrofně a snad i parasiticky na dřevě listnatých stromů.
Je vhodná k sušení.

Literatura

Internetové stránky 2003.
Velký atlas húb. Autor Pavol Škubla 2007 str.149.
Encyklopedie hub a lišejníků. Autor Vladimír Antonín 2006 str. 32.
Velký fotoatlas hub z jižních Čech. Autor Tomáš Papoušek 2004 str. 95, 100, 101, 782, 784.
Houby – česká encyklopedie vydal Výběrl Reader´s Digest 2003 str. 118, 119, 121.
Houby. Autor Ladislav Hagara, Vladimír Antonín, Jiří Baier 1999 str. 53.
Encyklopedie hub. Autor Gerrit J. Keizer 1998 str. 88.
Kniha o houbách. Autor THOMAS LEss0E a ANNA DEL CONTE 1997 str. 43, 44.
Houby. Autor Mirko Svrček 1996 str. 60.
Houby. Autor Helmut a Renata Grünertovi 1995 str. 268.
Kapesní atlas HOUBY autor Edmund Garnweidner 1994 str. 212.
Kapesní atlas hub. Autor Pavol Škubla 1993 str. 44, 60.
Co víme o houbách. Autor Jaroslav Klán 1989 str. 43, 69, 187, 218, 238, 239, 251.
Huby. Autor M. Svrček / B. Vančura 1987 str. 269.
Mykologický sborník č. 3-5 str.62, č. 8-10 str. 160, rok 1970
Houby Československa v jejich životním prostředí. Autor Albert Pilát. 1969 str. 39.


Mezitaxonové vztahy

spásač: Platydema violaceum (Fabricius, 1790)

Odkazy a literatura

CZ Holec J., Bielich A., Beran M. (2012): Přehled hub střední Evropy, Academia Praha, 624pp [jako Auricularia auricula-judae (Bull.) Quél.]
Datum citace: 11. květen 2013
CZ Slavíček J. (ed.) (2014): Číselník hub České republiky [http://www.czechmycology.org/cz/ndop.php], Česká vědecká společnost pro mykologii [jako Auricularia auricula-judae (Bull.) Quél.]
Datum citace: 3. březen 2015
CZ Slavíček J. (ed.) (2014): Číselník hub České republiky [http://www.czechmycology.org/cz/ndop.php], Česká vědecká společnost pro mykologii [jako Hirneola auricula-judae (Bull.) Berk.]
Datum citace: 4. březen 2015

Možnosti podílení se na BioLibu

Jste-li v systému přihlášení, můžete k libovolnému taxonu přidat jméno či synonymum v libovolném jazyce (a nebo tak navrhnout opravu jména chybného), popisy taxonu nebo další podtaxony.

Komentáře