64–76 mm

Motýli létají od června do září, housenky žijí na violkách (Viola spp.). Je rozšířen na světlých lesních lokalitách, lesních okrajích a ve vlhkých údolích od nížin do hor, méně často i na loukách a zahradách.

Pohlavní dimorfismus – samečci jsou oranžoví a mají nápadné černé voničkové pásy na předních křídlech, samičky se líhnou asi o týden později, jsou hnědooranžové až žlutohnědé, méně sytě zbarvené, barevně proměnlivé (některé více oranžové, jiné více hnědé, ale vždy méně oranžové než samečci, některé samičky mají nazelenalý lesk především na zadních křídlech), v jižní Evropě jsou samičky v průměru více hnědé a méně oranžové než ve střední Evropě.

Existují i šedohnědé samičky s nazelenalým leskem – forma valesina, ve střední, západní, severní a východní Evropě je tato forma většinou vzácná (v posledních teplých letech je častější), v jižní Evropě (hlavně v Itálii a Španělsku) se naopak šedohnědá forma u samiček vyskytuje hojně a převažuje nad základní hnědooranžovou formou.

Evropa včetně Britských ostrovů, severní Afrika, dále přes mírný pás Asie po Japonsko.

V Evropě (kromě SV Evropy) základní druh Argynnis paphia, v SV Evropě, Asii a Africe v několika poddruzích.