CZ EN
HLEDAT  

Profil taxonu

tribus

Vespini Linnaeus, 1771

říše Animalia - živočichové »  kmen Arthropoda - členovci »  třída Insecta - hmyz »  řád Hymenoptera - blanokřídlí »  čeleď Vespidae - sršňovití »  podčeleď Vespinae

Obrázky

Vespa crabro - sršeň obecná

Vespa crabro - sršeň obecná

Autor: Jiří Kuča
Někdy se dělí na tzv. krátkolebé vosy - rod (Vespula) (příp. Paravespula) a dlouholebé vosy ((Dolichovespula))

Ekologie

Kolonie společenských vos nepřezimují, ale zanikají po produkci samic a samců. Po páření samice přezimují a samci hynou. Samice zakládají hnízdo samy, u některých druhů i ve skupinách. Nakladou vajíčka a larvy pak krmí masem uloveného hmyzu (včel, menších vos, much, škůdců a jiného hmyzu). Tělo kořisti zpracují a nechají si pouze hrudník, ostatní části odkusují. Larvy maso stráví a zatímco část živin (hlavně bílkoviny) samy využijí, z ostatních výživných složek vytvoří kapalinu, kterou vyvrhují po kapkách. Kapalina je velice výživná pro dělnice (kapka vydrží až na 12 hodin letu).
Z larev se po zakuklení vyvinou dělnice a prokoušou se kokonem ven. Matka pak jen klade vajíčka. Dělnice hledají potravní zdroje, na jež se svolávají chemickým signálem, který sílí s počtem navštěvujících dělnic. Samy dělnice se neživí masem, ale vyhledávají sladké ovoce. Některé vosy rodu Dolichovespula též opylují. Sladkosti vyhledávají hlavně krátkolebé vosy (u nás v. obecná a v. útočná) a občas i některé vosy dlouholebé (u nás v. norská).
Dlouholebé vosy a sršně si staví zavěšená hnízda na půdách nebo ve větvích, zatímco vosy krátkolebé hnízdí většinou v norách a otvorech v zemi, které samy vyhloubí. Kolonie agresivnějších krátkolebých vos bývají početnější a nebezpečnější, ale jsou také mnohem hospodářsky významnější.

Význam

Evropské pravé vosy loví velké množství škůdců. Ti jsou součástí jídelníčku všech druhů, zejména dlouholebých vos. Sršně brání přemnožení vos a much, ale někdy napadají včely. Asijské sršně však představují větší hrozbu - rychleji expandují a včely jsou jejich primární kořistí. U druhu (Vespa mandarinia) jsou kořistí larvy napadené kolonie - včel, sršní žlutavých/obecných, sršně Vespa analis a vosy Vespula flaviceps. Tyto velké sršně napadají jako jediné nepřítele i ve skupinách. Jejich jed je silný a množství jedu vpuštěné při bodnutí vysoké. Proto jsou tyto sršně zodpovědné i za mnoho úmrtí.
Vosy krákolebé sice loví i jiný hmyz (včely, můry), ale jsou početnější, proto jsou významné.

Agresivita

Dělnice zpravidla neútočí mimo hnízdo - bodají pouze v případě, že jsou zamáčknuty (k zamáčknutí vosy stačí jen velmi malá síla, jelikož vosa je mnohem citlivější než člověk) nebo velmi silně drážděny. Vosy však často člověka ze zvědavosti následují, což je chybně označováno jako agresivní chování.

Mezitaxonové vztahy

predátor: Vespa crabro Linnaeus, 1758 - sršeň obecná

Podřízené taxony

Počet záznamů: 5

rod Palaeovespa Cockerell, 1906
rod Provespa Ashmead, 1903
rod Dolichovespula Rohwer, 1916 - vosa
rod Vespula Thomson, 1869 - vosa
rod Vespa Linnaeus, 1758 - sršeň

Možnosti podílení se na BioLibu

Jste-li v systému přihlášení, můžete k libovolnému taxonu přidat jméno či synonymum v libovolném jazyce (a nebo tak navrhnout opravu jména chybného), popisy taxonu nebo další podtaxony.

Komentáře


Vysvětlivky

vyhynulý druh/skupina