Někdy uváděné synonymum Cristatella magnifica je původní pojmenování tohoto druhu. Správný název je pouze Pectinatella magnifica. Někteří autoří řadí tento druh do čeledi Lophopodidae.

Jedná se o největšího zástupce kmene Bryozoa. Typická délka je do 30 cm, ale může dohahovat až délky 1 m. Pokud netvoří kulovité kolonie, ale povlaky pak tyto povlaky mohou měřit až několik metrů. Maximální zjištěná hmotnost jedné kolonie byla 71kg.

Většinou vytváří rosolovité útvary, někdy také vytváří dlouhé tenké povlaky.

Potrava u tohoto druhu nebyla téměř zkoumána. Obecně se živí planktonem.

Může se rozmnožovat pohlavně nebo nepohlavně pomocí statoblastů. Typické je rozmnožování pomocí statoblastů.

Původní: východní pobřeží USA.
Nepůvodní: Severní Amerika (včetně oblasti původního výskytu se vyskytuje v podstatě na celém kontinentu) Evropa-Německo, Francie, Polsko, Holandsko, Rumunsko, Rakousko. V ČR v současné době v Čechách hlavně na Třeboňsku, dále např. v některých úsecích řek Lužnice, Vltavy (včetně přehradních nádrží Hněvkovice, Orlík a Slapy) a Labe. Na Moravě byla zaznamenána pouze v letech 1951 až 1953 v Brněnské přehradě.
Asie-Japonsko, Korea, Indie.

Vyskytuje ve sladkých vodách tekoucích i stojatých nejčastěji v pobřežní zóně. Živé kolonie byly nalezeny v i hloubce přes 3 m. Nejdůležitější podmínkou výskytu je nízký obsah živin ve vodě (preferuje nádrže oligotrofní až mezotrofní).
V ČR se vyskytuje v některých pískovnách, rekreačních rybnících, údolních nádržích, v některých úsecích řek zejména Vltavy, Lužnice, Labe a Ohře. Na našem území byla vždy zjištěna pouze v povodí Labe s jedinou výjimkou v letech 1951-1953, kdy se vyskytovala v Brněnské přehradě patřící k povodí Dunaje.
Kolonie jsou uchyceny na substrátu, kterými jsou nejčastěji ponořené větve vrb a dalších dřevin. Dalšími substráty mohou být makrofyta, kameny případně i různé předměty ve vodě.