CZ EN
HLEDAT  

Profil taxonu

druh

krokodýl čelnatý
Osteolaemus tetraspis Cope, 1861

říše Animalia - živočichové »  kmen Chordata - strunatci »  řád Crocodilia - krokodýli »  čeleď Crocodylidae - krokodýlovití »  rod Osteolaemus - krokodýl

Vědecká synonyma

Halcrosia afzelii Lilljeborg, 1867
Crocodilus frontatus Murray, 1862
Osteolaemus frontatus (Murray, 1862)
Halcrosia nigra Gray, 1867

Další názvy

= krokodil čelnatý
= krokodýl pralesní

Obrázky


mládě


vejce

Taxonomie

Podle posledních genetických studií je pravdpodobné, že dojde k rozdělení tohoto taxonu na tři samostatné druhy. Jedinci z povodí Konga by měli zůstat zařazeni jako Osteolaemus osborni, krokodýli z povodí řeky Ogooué (Gabon, Rovníková Guinea, Kamerun a jihozápadní části Konga) jako Osteolaemus tetraspis a na samostatný druh by měly být povýšeny populace žijící v západní Africe. Je možné, že tento počet není konečný a v jednotlivých populacích se objeví další kryptické druhy.

Velikost

Dorůstají do délky 1,3-1,6 metru a hmotnosti 18 - 32 kg. Velcí samci mohou mít výjimečně hmotnost až 80 kg a délku do 1,9 metru, většinou jsou však menší. Samci jsou výrazně delší a mohutnější než samice.

Ekologie

Samice snáší až dvacet vajec s pevnou skořápkou, která pečlivě hlídá. Po 85 - 105 dnech se líhnou 20 - 25 centimetrů dlouhá mláďata. Ta se před líhnutím ve vejcích ozývají kvákavými hlasy. Dospělí jedinci jsou téměř celí jednobarevní, naproti tomu mláďata jsou velmi pestře zbarvená.

Rozšíření

Krokodýl čelnatý žije ve dvou poddruzích ve dvou oddělených populacích v pralesních oblastech v západní Africe a v Kongu.

Význam

Stavy v přírodě nejsou přesně známé a odhadují se na 25000-100000 jedinců.

Chov

Dospělci jsou tmavě jednobarevní, mláďata mají pestřejší zbarvení. V zoologických zahradách se chovají poměrně často. Vyhovují jim větší terária, speciálně upravené pro jejich chov. Ta mohou napodobovat biotop deštného pralesa. Rostliny, které jsou umístěné na vyšších místech nemohou totiž zničit. Teplota vody i vzduchu postačuje v rozmezí 24-27 °C, v noci i nižší, s možností lokálního vyhřátí na vyšší teplotu. Mláďata vyžadují o něco vyšší teploty. Dvě třetiny nádrže tvoří bazén, ten musí být dostatečně hluboký. Samec se při páření musí dostat pod samici, aby ji mohl oplodnit. Zbytek je souš. Na zemi je vyšší vrstva písku. Na místě, kde krokodýli snáší vejce, bývá vybudované kladiště. To je hlubší jamka, do které se před snášením nachystá směs písku a rašeliny. Po snesení vajec samice na ně nahrabe hromadu písku a dalšího materiálu a pečlivě je hlídá. V tomto období jsou zvířata velmi nervózní a podrážděná. Při ošetřování je nutné dávat velký pozor, aby krokodýli nenapadli svého chovatele. V zajetí se je podařilo již několikrát rozmnožit. Snáší průměrně 12-18 vajec. Inkubace probíhá při 32 °C a trvá asi 12-15 týdnů. Mláďata před vylíhnutím ve vejcích kvákají.

Krokodýli čelnatí v českých a slovenských zoo

Osteolaemus tetraspis tetraspis (povodí Ogooué)
Bojnice 0,1
Bratislava 0,0,2
Jihlava 1,1
Kosice 1,1
Olomouc 1,1
Plzen 1,1,9
Protivín 0,1

Hybridi:
Liberec 1,1,3

Literatura

Kořínek M. (1999): Zoologická zahrada, RUBICO s.r.o., Olomouc

Mezitaxonové vztahy

predátor: Panthera pardus pardus (Linnaeus, 1758) - levhart africký

Podřízené taxony

Počet záznamů: 2

poddruh Osteolaemus tetraspis osborni Schmidt, 1919 - krokodýl čelnatý konžský
poddruh Osteolaemus tetraspis tetraspis Cope, 1862 - krokodýl čelnatý západoafrický

Osteolaemus tetraspis tetraspis - 0000000000 1


Odkazy a literatura

CZ Moravec J. (2008): České názvy živočichů VII. Plazi (Reptilia) 1. Želvy (Testudines), krokodýli (Crocodylia), haterie (Rhynchocephalia)., Národní muzeum, (zoologické odd.), Praha, 39 pp. [jako Osteolaemus tetraspis Cope, 1861]

Možnosti podílení se na BioLibu

Jste-li v systému přihlášení, můžete k libovolnému taxonu přidat jméno či synonymum v libovolném jazyce (a nebo tak navrhnout opravu jména chybného), popisy taxonu nebo další podtaxony.

Komentáře - 1