Jednoleté, 5-30 cm vysoké, obvykle žlutavě plstnaté byliny.
Lodyha přímá, hustě až řídce dlouze chlupatá, na bázi často s několika dlouhými vystoupavými větvemi.
Listy obkopinaté až podlouhle kopisťovité (nejširší obvykle pod vrcholem), často +/- náhle zúžené do krátké špičky, zúženou bází přisedlé, celokrajné s plochým nebo jen nepříliš zvlněným okrajem, nejčastěji žlutavě šedoplstnaté, vzácně však i značně olysalé, střední lodyžní listy ca 1,5-2,5 cm dlouhé, 0,2-0,5 cm široké.
Úbory 4-6 mm dlouhé, podlouhle vejcovité, na příčném průřezu mírně až nezřetelně pětiúhelníkovité, po 10-25 v hustých kulovitých hlávkách uspořádaných do vrcholičnatě větveného květenství, hlávky 8-10 mm velké, zpravidla podepřené 1-2 přisedlými a hlávku nepříliš přesahujícími listeny. Zákrov víceřadý, vnější zákrovní listeny s krátkou špičkou, vně hustě a dlouze vlnatě chlupaté; střední kopinaté +/- kýlnaté, vybíhající v osinku, v horní části zpravidla značně chlupaté, se zelenou skvrnou, avšak nikdy červeně lemovanou, vnitřní zákrovní listeny kopinaté, blanité, řídce chlupaté nebo lysé.
Květy žlutavé až načervenalé, 2,5-3,0 mm dlouhé, v úboru zpravidla celkem 20-30 květů, v jeho středu 2-5 oboupohlavných a 12-20 samičích květů.
Nažky 0,6-0,8 mm dlouhé, hnědé, světle papilnaté.
Chmýr ca 3 mm dlouhý.
Kvete od června do srpna (někdy až do listopadu).

Druh je značně proměnlivý ve vzrůstu a bohatosti větvení a rovněž i v intenzitě odění listů, které mohou být hustě plstnaté až značně olysalé.

Nezapojené porosty, okraje cest a polí, úhory, náspy, pastviny, světlé borové lesy a jejich výslunné okraje, skalnaté stráně. Preferuje písčité, hlinito-písčité či hlinito-štěrkovité půdy chudé na humus a jemnozem.

V minulosti vzácně až roztroušeně jako polní plevel v oblasti termofytika a teplejšího mezofitika. V důsledku intenzifikace zemědělství velmi podstatně ustoupil a dnes se vyskytuje velmi vzácně i v oblastech svého kdysi poměrně hojného výskytu. Vyskytuje se v planárním až suprakolinním stupni. Dosud se vzácně vyskytuje ve středních, západních a jižních Čechách (Písecko a Strakonicko).

Areál druhu zahrnuje především západní a střední Evropu. Severní hranice probíhá jv. Anglií a nejjižnějším Švédskem, na východ zasahuje jen do západní Ukrajiny, jižní areálová hranice probíhá středním Španělskem, jižní Francií, severní Itálií a Chorvatskem.
V Portugalsku a Makaronésii se vyskytuje subsp. atlantica Wagenitz.