CZ EN
HLEDAT  

Profil taxonu

druh

tykev obecná
Cucurbita pepo L.

říše Plantae - rostliny »  oddělení Magnoliophyta - rostliny krytosemenné »  třída Rosopsida - vyšší dvouděložné rostliny »  řád Cucurbitales - tykvotvaré »  čeleď Cucurbitaceae - tykvovité »  rod Cucurbita - tykev

Vědecká synonyma

Citrullus variegatus Schrad. ex M.Roem.
Cucumis pepo (L.) Dumort.
Cucumis zapallo Steud.
Cucurbita aurantia Willd.
Cucurbita ceratoceras Haberle ex Mart.
Cucurbita clodiensis Nocca
Cucurbita courgero Ser.
Cucurbita elongata Bean ex Schrad.
Cucurbita esculenta Gray
Cucurbita fastuosa Salisb.

Další názvy

= dýně
= turek#
= tykev turek#

Obrázky


plod

Taxon v check-listech zemí*

* Výčet zemí nemusí být kompletní

Taxonomie

Obrovská vnitrodruhová variabilita vedla ke snahám o třídění podle vzhledu plodů - např. jako var. giromontiina / var. cylindrica / group Giromontiina jsou označovány cukety, var. microcarpina / var. ovifera / group Microcarpina / ssp. ovifera okrasné drobnoplodé typy, var. patissoniana / group Patisonnina patizóny, var. turbinata acorn tykve, var. oleifera olejné tykve atd. atd. Vzhledem k velké proměnlivosti rostlin a cizosprašnosti - třebaže se jednotlivé typy její mírou značně liší - a absenci jasně odlišitelných znaků nemají ale asi podstatnější taxonomický význam.

Popis

Jednodomá jednoletá bylina se zpravidla popínavou lodyhou, některé kulturní typy i keříčkovité (se zkrácenými internodii a se zakrnělými úponky). Stonek s hranatým (většinou pětihraným) průřezem, běžně několik metrů dlouhý, zachycujující se pomocí větvených úponků. Listy dlouze řapíkaté, trojúhelníkovité, dlanitolaločné s nevýraznými až hluboce zaříznutými laloky, s okraji různou měrou zubatými, nejčastěji 15-40 cm široké, stejně jako stonky drsně chlupaté, úponky 2-6 klané. Květy různopohlavné, většinou pampeliškově žluté, kalich zvonkovitý, kolem 10 cm dlouhý, víceméně vzpřímený, samčí květy s delšími (až 20 cm) stopkami. Plody jsou mnohosemenné bobule, s dužninou různého zbarvení a konzistence, někdy částečně duté. Oplodí tuhé a pevné, případně dřevnatějící, s nejrůznějším povrchem - hladkým, rýhovaným, bradavičnatým, s tenkou voskovou vrstvou. Plody jsou nejrůznějšího tvaru a barvy, v tomhle ohledu pravděpodobně nejvariabilnější rostlinný druh vůbec. Povrch je buď jednobarevný nebo podélně pruhovaný, ale i skvrnitý, žíhaný nebo příčně pruhovaný, mezi nejčastější barvy patří zelená, oranžová, žlutá nebo bílá, v průběhu zrání a vysychání plody mohou barvu a její rozložení výrazně měnit, zpravidla přibývá nebo se objevuje oranžová nebo žlutá barva. Tvary - od okurkovitých úzce podlouhlých přes kulaté, diskovité, hruškovité, leckdy s odlišným tvarováním různých částí plodu, čímž vznikají tvary podobné např. kloboukům, zvonům, houbám apod, jindy mají bobule víceméně vyniklá žebra ("křídlaté", "trnité"). Plody jsou velikosti od několika cm do několika dm, váhově nepřesahující většinou několik kg. Dužnina je bělavá, žlutá, bledě oranžová, krémové až vláknité konzistence, nasládlá až hořká. Semena kapkovitého tvaru, zploštělá, s úzkým lemem, s bělavým osemením; jejich velikost souvisí s velikostí plodu, dosahují délky 5-20 mm, obsahují 25-50% oleje a 30-40% bílkovin.

Ekologie

Teplomilná tropická, široce přizpůsobivá rostlina, snáší vhlké nížinné tropické podnebí i chladnější horské, daří se i v semiaridních oblastech.

Možné záměny

Odlišit tři nejpěstovanější druhy tykví je díky jejich značné variabilitě často obtížné, jednodušší je samozřejmě v případě, že je máme k porovnání společně. Tento druh je typický tím, že lodyhy jsou tvrdé, ostrohranné a drsné, listy pevné a drsné, často výrazně i hluboce ostře laločnaté; stopky plodů jsou tvrdé, s výraznými hranami, někdy slabě rozšířené na konci, často dobře oddělitelné od plodu; slupka plodu může být dost tvrdá a pevná, často výrazně bradavičnatá; pokud mají plody výrazné hrany nebo jsou drobné (pod 0,5 kg) nebo jsou pestře zbarvené nebo mají velké plochy ostře oddělených barev nebo dřevnatějí, je hodně pravděpodobné, že se jedná o tento druh.

Rozšíření

Původně rozšířena ve střední Americe, pravděpodobně první zdomácnělý druh rodu a jedna z nejstarších plodin Mexika (Oaxaca - 8750 př.n.l.), kde byla pěstována ve smíšené kultuře s kukuřicí a fazolemi; podle některých údajů se do Peru se dostala ještě před kukuřicí (kolem 3000 př.n.l.), jindy je uváděno, že až s Evropany; druhotnými gencentry se staly oblasti střední, jižní a východní Asie. Za výchozí druhy jsou považovány C. fraterna z Mexika a C. texana z jihovýchodu USA, jindy C. ludeliana. V mírných pásmech nejvýznamnější druh tykví, v našich podmínkách hojně pěstována v malém, zplaňuje zřídkakdy a krátkodobě.

Význam

Dužnina plodu je využívána jako potravina, zpravidla po kuchyňské úpravě, velmi často i nezralé plody. Jedlé jsou i mladé stonky, listy, hodně jsou využívány květy a olejnatá semena (byly vyšlechtěny zvláštní odrůdy s černozelenými semeny bez osemení, která se dají jíst přímo - olejné tykve). Moučka ze semen se používá pro kosmetické účely nebo jako přídavek k mouce. Semena jsou využívána i proti vnitřním parazitům, rostliny i plody se používají i jako krmivo pro dobytek. K dnes nejvíce pěstovaným patří tzv. cukety - většinou keříčkovité typy s podlouhlými nebo kulatými plody, sklízenými nezralými a pojídanými celými, patizóny - typicky zploštělé plody, rostliny taky většinou keříčkové, acorn tykve - plody mírně žebernaté, zašpičatělé, s měkkým oplodím, sklízené v botanické zralosti, tykve špagetové, sklízené zralé, s dužninou rozpadající se po uvaření na vlákna, tykve olejné; často se jedná o F1 hybridy.

Mezitaxonové vztahy

parazit: Erysiphe cichoracearum DC. - padlí čekankové, Podosphaera xanthii (Castagne) U. Braun & Shishkoff - padlí tykvovitých

Související hesla

koření, zelenina

Odkazy a literatura

EN Botanical Society of British Isles [http://www.bsbi.org.uk/], Botany Department, The Natural History Museum [jako Cucurbita pepo L.]
Datum citace: 11. květen 2012
CZ Danihelka J., Chrtek J., Kaplan Z., Wild J. (23. 1. 2011): Seznam jmen cévnatých rostlin použitých v nálezové databázi květeny České republiky [http://www.ibot.cas.cz/index.php?p=sezna...], Botanický ústav AV ČR [jako Cucurbita pepo L.]
Datum citace: 21. listopad 2013
CZ Kubát et al. (2002): Klíč ke květeně České republiky, Academia, Praha [jako Cucurbita pepo L.]
EN Pyšek P., Sádlo J. & Mandák B. (2002): Catalogue of alien plants of the Czech Republic [http://www.preslia.cz/P022CPys.pdf], Preslia 74(2): 97–186, 2002. [jako Cucurbita pepo L.]
EN Danihelka J., Chrtek J. Jr. & Kaplan Z. (2012): Seznam cévnatých rostlin květeny České republiky, Preslia 84: 647–811 [jako Cucurbita pepo L.]
Datum citace: 19. září 2014

Možnosti podílení se na BioLibu

Jste-li v systému přihlášení, můžete k libovolnému taxonu přidat název či synonymum v libovolném jazyce (a nebo tak navrhnout opravu názvu chybného), popisy taxonu nebo další podtaxony.

Komentáře


Vysvětlivky

# lidové jméno