CZ EN
HLEDAT  

Profil taxonu

druh

kapybara
Hydrochoerus hydrochaeris (Linnaeus, 1766)

říše Animalia - živočichové »  kmen Chordata - strunatci »  třída Mammalia - savci »  řád Rodentia - hlodavci »  čeleď Caviidae - morčatovití »  rod Hydrochoerus - kapybara

Vědecká synonyma

Sus hydrochaeris Linnaeus, 1766
Hydrochoeris hydrochaeris (Linnaeus, 1766)
Hydrochaeris hydrochaeris (Linnaeus, 1766)
Hydrochoerus capybara

Další jména

= kapybara mokřadní
= plavoun

Málo dotčený LC

Obrázky


mládě

lebka

Hydrochoerus hydrochaeris - kapybara

Autor: Pavel Zuber

Hydrochoerus hydrochaeris - kapybara

Autor: Pavel Zuber

Hydrochoerus hydrochaeris - kapybara

Autor: Pavel Zuber

Velikost

Tělo má dlouhé přes jeden metr, kohoutkovou výšku 50-60 cm, hmotnost 30-70 kg.

Popis

Kapybara se podobá velkému morčeti. Tělo je pokryté řídkou hnědě zbarvenou srstí. Tupě zakončená hlava nese vysoko posazené oči, malé ušní boltce a rozpolcený horní ret. V okolí tlamy jsou velké pachové žlázy, které zvířata využívají k označování teritorií a v období rozmnožování. Zadní končetiny mají tři, přední čtyři prsty zakončené tupými drápy, mezi nimi jsou krátké plovací blány, ocas je zakrnělý.

Ekologie

Kapybary se vyskytují na zarostlých místech zejména v okolí řek, vodních ploch a v mokřadech. Velmi dobře plavou a ve vodě i v okolních křoviskách hledají záchranu v nebezpečí. Vodní rostliny představují hlavní složku jejich potravy. Menší část tvoří traviny, listy a kůra dřevin a plody. Žijí v menších skupinkách obvykle do deseti členů, stará zvířata se mohou vyskytovat i jednotlivě. Pohlavní organy jsou ukryty v kožní řase, proto je podle vnějších znaků problematické určit pohlaví. Samice rodí jednou ročně po pětiměsíční březosti až 8 mláďat, obvykle jich však bývá méně. Mláďata pohlavně dospívají v 1-2 letech, dožívají se až 12 roků.

Rozšíření

Jižní Amerika od Panamy až po Argentinu

Chov

Kapybary vyžadují prostorný, travnatý výběh s vodní nádrží nebo alespoň bazénem, který může být částečně zarostlý křovinami. Nutná je i ubikace vytápěná na 14-16°C. Výhodný je i menší bazén umístěný přímo v kotci. Kapybary můžeme pouštět do výběhu na kratší dobu i v zimě. V příhodných podmínkách se kapybary v zajetí dobře rozmnožují.
Na krmení se podává zelená píce (luční tráva, vojtěška, zelená kukuřice...), větve listnatých stromů a keřů a seno. Tuto potravu doplníme o ovoce a zeleninu, ovesné vločky a granuláty určené pro přežvýkavce. Při větším počtu zvířat ve výběhu podáváme potravu na více míst, aby se i slabší jedinci dostali ke krmení.

Literatura

Kořínek M. (2000): Velká kniha pro chovatele savců, RUBICO s.r.o., Olomouc

Mezitaxonové vztahy

predátor: Panthera onca (Linnaeus, 1758) - jaguár, Eunectes murinus (Linnaeus, 1758) - anakonda velká

parazit: Trypanosoma equinum Vogés, 1901, Amblyomma dubitatum Neumann, 1899 - klíště váhavé

Odkazy a literatura

EN IUCN Red List of Threatened Species 2018-1 [10300]

IUCN Red List of Threatened Species [http://www.iucnredlist.org/] [jako Hydrochoerus hydrochaeris (Linnaeus, 1766)]
Datum citace: 3. srpen 2018
EN Wilson D. E., Reeder D. M. (editors) (2005): Mammal Species of the World (MSW). A Taxonomic and Geographic Reference (3rd ed) [http://www.bucknell.edu/msw3] [jako Hydrochoeris hydrochaeris Linnaeus, 1766]
Datum citace: 5. prosinec 2008
CZ Anděra M. (1999): České názvy živočichů II. Savci (Mammalia), Národní muzeum, (zoologické odd.), Praha, 147 pp. [jako Hydrochaeris hydrochaeris (Linnaeus, 1766)]

Možnosti podílení se na BioLibu

Jste-li v systému přihlášení, můžete k libovolnému taxonu přidat jméno či synonymum v libovolném jazyce (a nebo tak navrhnout opravu jména chybného), popisy taxonu nebo další podtaxony.

Komentáře