CZ EN
HLEDAT  

Profil taxonu

druh

pakůň běloocasý
Connochaetes gnou (Zimmermann, 1780)

říše Animalia - živočichové »  kmen Chordata - strunatci »  třída Mammalia - savci »  řád Cetartiodactyla - sudokopytníci »  čeleď Bovidae - turovití »  rod Connochaetes - pakůň

Vědecká synonyma

Antilope gnou Zimmermann, 1780 o
Connochaetes antiquus Broom, 1913
Antilope capensis Gatterer, 1780
Antilope gnu Gmelin, 1788

Další názvy

= gnu

Typový taxon pro:Connochaetes Lichtenstein, 1812 (Antilope gnu Gmelin, 1788)
Málo dotčený

Obrázky


mládě

Taxon v check-listech zemí

Velikost

Délka těla je 170-200 cm, kohoutková výška do 130 cm. Hmotnost má do 120-180 kg.

Popis

Dlouhý ocas je na kořeni tmavý a zbytek je bíle zbarvený. Rohy se mu stáčí nejprve dopředu a teprve pak směřují nahoru. U starších samců se na bázi rohy téměř stýkají a pokrývají celé týlo zvířete. Samice jsou drobnější.

Ekologie

V přírodě mají velmi mnoho nepřátel. S oblibou je loví lvi, gepardi, hyeny a psi hyenovití. Samice je březí 8 měsíců. Rodí jen jedno mládě. To je do půl hodiny schopné následovat matku a stádo. V přírodě by je každé opoždění mohlo stát život. Dříve žil hojně v celé jižní Africe. Byl však ve velkém vybíjen kolonizátory a koncem 19. století žilo jen 300 jedinců. V současné době žije v rezervacích a je chován na farmách a jeho celková početnost se odhaduje na 18 000 kusů.

Rozšíření

Jižní Afrika

Chov

Pakoně se chovají v letním období ve velkých výbězích. Dají se poměrně dobře aklimatizovat na naše podnebí. V zimě jim postačuje ubikace vytápěná na 12 °C. Při odchovu mláďat se teplota zvedne na 15-17 °C. Ubikace jsou rozdělené na jednotlivé boxy, kde se musí zvířata umisťovat samostatně, aby se vzájemně neporanila. Ven se dají pouštět za příznivějšího počasí i v zimě. Chovají se ve skupinách s jedním samcem a několika samicemi. V menších výbězích je chováme raději samostatně, jiné druhy zvířat by zde mohli napadat a poranit. Pakoně jsou útoční i na jiné vetřelce v jejich výběhu včetně člověka. Krmí se stejně jako ostatní druhy antilop senem, trávou, zeleninou a jadrnými nebo granulovanými krmivy pro přežvýkavce

Literatura

Kořínek M. (1999): Zoologická zahrada, RUBICO s.r.o., Olomouc
Kořínek M. et col. (2006): ZOO Olomouc včera a dnes, ZOO Olomouc

Mezitaxonové vztahy

predátor: Acinonyx jubatus (Schreber, 1775) - gepard

Odkazy a literatura

EN IUCN Red List of Threatened Species 2018-1 [5228]

IUCN Red List of Threatened Species [http://www.iucnredlist.org/] [jako Connochaetes gnou (Zimmermann, 1780)]
Datum citace: 3. srpen 2018
EN Wilson D. E., Reeder D. M. (editors) (2005): Mammal Species of the World (MSW). A Taxonomic and Geographic Reference (3rd ed) [http://www.bucknell.edu/msw3] [jako Connochaetes gnou Zimmermann, 1780]
Datum citace: 5. prosinec 2008
CZ Anděra M. (1999): České názvy živočichů II. Savci (Mammalia), Národní muzeum, (zoologické odd.), Praha, 147 pp. [jako Connochaetes gnou (Zimmermann, 1780)]

Možnosti podílení se na BioLibu

Jste-li v systému přihlášení, můžete k libovolnému taxonu přidat jméno či synonymum v libovolném jazyce (a nebo tak navrhnout opravu jména chybného), popisy taxonu nebo další podtaxony.

Názvy (nepotvrzené) - 2
Komentáře


Vysvětlivky

o původní jméno taxonu (original combination)

i druh zavlečený do oblasti popisované check-listem