CZ EN
HLEDAT  

Profil taxonu

druh

žirafa severní
Giraffa camelopardalis (Linnaeus, 1758)

říše Animalia - živočichové »  kmen Chordata - strunatci »  třída Mammalia - savci »  řád Cetartiodactyla - sudokopytníci »  čeleď Giraffidae - žirafovití »  rod Giraffa - žirafa

Vědecká synonyma

Cervus camelopardalis Linnaeus, 1758 o

Další názvy

= žirafa
= žirafa mramorová
= žirafa mramorovaná
= žirafa síťkovaná

Typový taxon pro:Giraffa Brisson, 1762 (Cervus camelopardalis Linnaeus, 1758)
Zranitelný

Obrázky


mládě


Taxon v check-listech zemí*

* Výčet zemí nemusí být kompletní

Taxonomie

Na velkém území výskytu vytváří okolo deseti poddruhů, které se navzájem liší kresbou, počtem růžků a místem rozšíření.

Velikost

Dospělí žirafí býci jsou větší než samice, mívají průměrnou hmotnost 800 až 1300 kg a výšku 4,8 až 5,5 m. Samice váží obvykle 600 až 1100 kg a jsou vysoké okolo 4 až 4,5 m. V kohoutku žirafy měří kolem 2,5-3,5 m. Krk může být dlouhý až 2,4 m, délka nohou u samců činí 2,4–2,9 m, ale samice je mají dlouhé „jen“ okolo 2 m. Ověřený rekord drží samec zastřelený v roce 1934 v Keni, který měl výšku 5,87 metru a podle odhadu vážil téměř dvě tuny. Zprávy o žirafách vyšších než 6 m, patří s největší pravděpodobností do říše legend.

Popis

Na hlavě má žirafa jeden nebo dva páry růžků. Uprostřed čela je ještě další kostěný hrbol. Růžky jsou pokryté kůží, na konci mívají střapec tmavších chlupů. Žirafí krk má, stejně jako u člověka a většiny ostatních savců, pouze sedm krčních obratlů. Ale první hrudní obratel se u nich během vývoje přizpůsobil a v podstatě přeměnil v obratel krční. Otočný kloub mezi krční a hrudní páteří žirafy je proto posunutý a leží až mezi prvním a druhým obratlem, na rozdíl od většiny ostatních savců, kde leží mezi sedmým krčním a prvním hrudním obratlem. Proto má také žirafa více předsunuté plece než jiní kopytníci. Jednotlivé obratle jsou dlouhé přes 30 centimetrů.

Ekologie

Žirafy nesouvisle obývají velkou část Afriky jižně od Sahary. Dříve žily téměř všude mimo pouští a pralesních oblastí. Vyhovují jim suché savany s řídkými porosty stromů a keřů, jejichž listím a výhony se nejčastěji živí. Krmí se průběžně po celý den a spotřebují 30–40 kg potravy. Mají okolo půl metru dlouhý jazyk, kterým dokážou omotat větev, přitáhnout si ji blíž a hřebenovitými zuby a tuhými pysky z ní pak strhnou listí. Vůbec jim nevadí ani silně trnité keře a stromy, jazykem se trnům vyhnou a husté sliny je obalí tak, že žirafy se o ně při spolknutí neporaní.
Žirafy žijí ve větších stádech. Samci spolu bojují o samice i o stádo, přitom se přetlačují krkem nebo si zasazují šťouchance růžky. Své strašné zbraně-kopyt používají jen vzácně. V případě napadení se brání silnými kopanci. Na dospělou žirafu si netroufne ani lev, mláďata však jsou častou kořistí šelem.
Samice jsou březí 14-15 měsíců. Mívají jediné mládě, které po narození měří 140-190 cm. Samice rodí vstoje a mládě po vypuzení z porodních cest "spadne" na zem z výšky dvou metrů. Ale mládě má v té době již přední končetiny a hlavu mnohem níže, zatímco trup a zadní končetiny jsou ještě pořád uvnitř porodních cest. Před dokončením porodu se mládě již téměř dotýká předními končetinami země a po vypuzení se ještě mnohdy sveze po zadních končetinách své matky. Do půl hodiny se postaví a je schopné samostatného pohybu. Matka je kojí 6-9 měsíců. Mláďata často spí a odpočívají vleže. Dospělé žirafy spí ve stoje a lehají si jen výjimečně. Pohlavně dospívají ve 3-4 letech.

Rozšíření

Žije ve volné krajině křovinatých savan: Etiopie, Keňa, Somálsko, Čad, Niger, Kamerun, Uganda, Keňa, Tanzanie, Jar, Botswana, Zimbabwe, Mozambik, Sudán, Kongo, Namibie, Zambie, Angola

Chov

Pro žirafy se staví speciální pavilony, které jim vyhovují svou výškou. Podlaha musí být neklouzavá a v ubikacích nesmí vyčnívat žádné předměty, o které by se mohly poranit. Žirafy jsou totiž velmi lekavé a neznámý zvuk, nebo náhlý pohyb je mohou vyplašit natolik, že se snaží bezhlavě uprchnout. Pavilony se vytápí na 18-20 °C, ale aklimatizovaná zvířata se mohou i v zimě vypouštět na chvíli ven.
Žirafy se chovají ve skupinách s jedním dospělým samcem, samicemi a mláďaty. Krmí se větvemi listnatých stromů, senem a trávou. Větve se podávají čerstvé a v zimě i sušené. Pro žirafy jsou nejpřirozenější potravou. Dále dostávají granulovaná krmiva, ovoce a zeleninu.

Literatura

Black D. (Albatros/Praha): Zázraky ve světě zvířat, Orbis Publishing Limited, London 1981
Kořínek M. (1999): Zoologická zahrada, RUBICO s.r.o., Olomouc

Mezitaxonové vztahy

predátor: Panthera leo (Linnaeus, 1758) - lev, Crocuta crocuta (Erxleben, 1777) - hyena skvrnitá

parazit: Monodontus giraffae (Yorke & Maplestone, 1926)

Podřízené taxony

Počet záznamů: 3

poddruh Giraffa camelopardalis antiquorum (Swainson, 1835) - žirafa kordofanská

Giraffa camelopardalis antiquorum - 00000000011100

poddruh Giraffa camelopardalis camelopardalis (Linnaeus, 1758) - žirafa núbijská

Giraffa camelopardalis camelopardalis - 00000000011100

poddruh Giraffa camelopardalis peralta Thomas, 1898 - žirafa západoafrická

Giraffa camelopardalis peralta - 000000000111


Odkazy a literatura

EN IUCN Red List of Threatened Species 2018-1 [9194]

IUCN Red List of Threatened Species [http://www.iucnredlist.org/] [jako Giraffa camelopardalis (Linnaeus, 1758)]
Datum citace: 3. srpen 2018
EN Wilson D. E., Reeder D. M. (editors) (2005): Mammal Species of the World (MSW). A Taxonomic and Geographic Reference (3rd ed) [http://www.bucknell.edu/msw3] [jako Giraffa camelopardalis Linnaeus, 1758]
Datum citace: 5. prosinec 2008
DE Zootier-Lexikon [202:giraffe&Itemid=262]

Dollinger P.: Zootier-Lexikon
Datum citace: 21. listopad 2018
CZ Anděra M. (1999): České názvy živočichů II. Savci (Mammalia), Národní muzeum, (zoologické odd.), Praha, 147 pp. [jako Giraffa camelopardalis (Linnaeus, 1758)]

Možnosti podílení se na BioLibu

Jste-li v systému přihlášení, můžete k libovolnému taxonu přidat jméno či synonymum v libovolném jazyce (a nebo tak navrhnout opravu jména chybného), popisy taxonu nebo další podtaxony.

Komentáře


Vysvětlivky

o původní jméno taxonu (original combination)