CZ EN
HLEDAT  

Profil taxonu

druh

daman skalní
Procavia capensis (Pallas, 1766)

říše Animalia - živočichové »  kmen Chordata - strunatci »  třída Mammalia - savci »  řád Hyracoidea - damani »  čeleď Procaviidae - damanovití »  rod Procavia - daman

Další názvy

= aškoko
= daman arabský
= daman habešský
= daman jihoafrický
= daman Johnstonův
= daman kapský
= daman súdánský
= daman syrský
= tlustoň africký
= tlustoš kapský

Obrázky


mládě


lebka

Taxonomie

Někdy se některé poddruhy vyčleňují až do pěti samostatných druhů.

Rozšíření

Téměř celá Afrika na jih od Sahary mimo pralesů v povodí Konga a velkých pouští, severní Alžírsko a Libye, Egypt, Arabský poloostrov od Jemenu až po Jordánsko, Izrael, Sýrie až po východní Turecko.

Velikost

Tělo má dlouhé 30-55 cm, ocásek je zakrnělý, dospělá zvířata váží 2,5-4,5 kilogramu.

Ekologie

Zbarvený je hnědošedě, břicho je světlejší. Obývá různá skaliska s porosty rostlin a vystupuje i vysoko do hor. Velmi dobře šplhá a sebejistě se pohybuje na strmých skalních stěnách. Jako úkryty jim slouží úzké skalní štěrbiny a díry pod kameny, ty jsou na povrchu spojené systémem cestiček a ochozů. Velké kolonie mohou mít až 50 členů. Po dobu říje mívá samec až deset samiček, které si ochraňuje. Samice je březí 220-237 dnů. Rodí obvykle dvě až čtyři mláďata, výjimečně až šest potomků. Mláďata jsou vyspělá, po porodu vidí, jsou plně osrstěná a čile se pohybují. Samice je kojí asi tři měsíce, pohlavně dospívají v jednom a půl roce. Dožívají se přes deset let.
Velkou část dne damani stráví sháněním potravy, živí se travinami, požírají různé byliny (např. rostliny rodu Lobelia, Senecio...), listí a kůru keřů a mechy. Potravu později v klidu přežvykují. Při pastvě jsou někteří jedinci na stráži, při spatření nebezpečí vydají hlasitý hvizd a celá kolonie se ukryje v děrách. Velmi rádi se sluní, za nepříznivého počasí nevylézají z úkrytů. Trus odkládá celá kolonie na jedno místo a na přítomnost zvířat lze usuzovat podle čerstvého trusu na záchodech. V přírodě mají celou řadu nepřátel od dravých ptáků až po různé šelmy.

Chov

Patří k nejčastěji chovaným druhům skalních damanů. Pro chov vyhovují velké klece nebo prosklené vitríny. Rodinnou skupinku lze umístit do ubikace o rozměru 3x2x2 m, pár můžeme chovat i v menší. Vhodný je i menší venkovní výběh, kam se vypouští za hezkého počasí. Obvykle se chovají ve skupinách s jedním samcem a 3-10 samicemi. Více samců pohromadě nebo menší počet samic se nedoporučuje, neboť zvířata se pak mohou vzájemně napadat. Někteří samci mohou útočit i na čerstvě narozená mláďata, v tomto případě raději březí samici oddělíme. Problematické může být začlenění nového jedince do zaběhnuté kolonie. Ubikace musí být dokonale rozčleněné tak, aby zvířata měla dostatek možností, kde se ukrýt. Nejvhodnější je zhotovit umělou skálu s mnoha prolézačkami, dutinami a tunely. V ní mohou být zabudované také boudy, kde tráví velkou část dne. Silné větve, špalky a velké kameny slouží zvířatům na šplhání. Damani se chodí pravidelně vyprazdňovat na jediné místo, proto nejsou velké potíže s čištěním ubikace. Teplota pro chov vyhovuje v rozmezí 20-23°C, damani se rádi vyhřívají to jim umožní infračervené lampy nebo výhřevné žárovky. Dospívající samečky při odchovu musíme zavčas odstavit, aby je chovný samec v období říje nezabil.
V přírodě je jejich strava damanů velmi chudá, proto ani potrava v zajetí nesmí obsahovat příliš mnoho výživných látek. Základní složkou je tráva, vojtěška, jetel, zelená kukuřice, listy smetánka, špenát, ptačinec žabinec a kvalitní seno. Dále se jim podávají větvičky listnatých stromů a keřů, naklíčené zrniny (pšenice, oves, ječmen, kukuřice, hrách, čočka), ovoce, kořenová a listová zelenina. Občas se přidává i hmyz a vejce natvrdo. Oves, ovesné vločky, granulované směsi a další jadrná krmiva dostávají jen v omezeném množství. Z vitamínových a minerálních preparátů přidáváme Roboran H, Plastin, Konvit Neo... Potrava se podává 1-2 krát denně, na pití jim nabídneme čistou vodu.

Literatura

Kořínek M. (2000): Velká kniha pro chovatele savců, RUBICO s.r.o., Olomouc
Kořínek M. (1999): Zoologická zahrada, RUBICO s.r.o., Olomouc

Mezitaxonové vztahy

predátor: Caracal caracal (Schreber, 1776) - karakal, Leptailurus serval (Schreber, 1776) - serval, Panthera pardus nimr (Hemprich & Ehrenberg, 1833) - levhart arabský, Panthera pardus pardus (Linnaeus, 1758) - levhart africký

parazit: Ixodes spinae Arthur, 1958 - klíště spina

Podřízené taxony

Počet záznamů: 17

poddruh Procavia capensis bamendae Brauer, 1913
poddruh Procavia capensis capensis (Pallas, 1766) - daman skalní kapský

Procavia capensis capensis - 0000000001 1

poddruh Procavia capensis capillosa Brauer, 1917

Procavia capensis capillosa - 000000000101000

poddruh Procavia capensis erlangeri Neumann, 1901

Procavia capensis erlangeri - 000000000101000

poddruh Procavia capensis habessinica Hemprich & Ehrenberg, 1832 - daman skalní habešský
poddruh Procavia capensis jacksoni Thomas, 1900
poddruh Procavia capensis jayakari Thomas, 1892

Procavia capensis jayakari - 000000000101000

poddruh Procavia capensis johnstoni Thomas, 1894 - daman skalní Johnstonův

Procavia capensis johnstoni - 0000000001 1

poddruh Procavia capensis kerstingi Matschie, 1899
poddruh Procavia capensis mackinderi Thomas, 1900

Procavia capensis mackinderi - 000010000101000

poddruh Procavia capensis matschiei Neumann, 1900

Procavia capensis matschiei - 000000000101000

poddruh Procavia capensis pallida Thomas, 1891
poddruh Procavia capensis ruficeps Hemprich & Ehrenberg, 1832 - daman skalní súdánský

Procavia capensis ruficeps - 0000000001 1

poddruh Procavia capensis scioana (Giglioli, 1888)
poddruh Procavia capensis sharica Thomas & Wroughton, 1907
poddruh Procavia capensis syriaca Schreber, 1784 - daman skalní syrský

Procavia capensis syriaca - 0000000000 1

poddruh Procavia capensis welwitschii Gray, 1868 - daman skalní západoafrický

Odkazy a literatura

EN Wilson D. E., Reeder D. M. (editors) (2005): Mammal Species of the World (MSW). A Taxonomic and Geographic Reference (3rd ed) [http://www.bucknell.edu/msw3] [jako Procavia capensis Pallas, 1766]
Datum citace: 5. prosinec 2008
CZ Anděra M. (1999): České názvy živočichů II. Savci (Mammalia), Národní muzeum, (zoologické odd.), Praha, 147 pp. [jako Procavia capensis (Pallas, 1766)]

Možnosti podílení se na BioLibu

Jste-li v systému přihlášení, můžete k libovolnému taxonu přidat jméno či synonymum v libovolném jazyce (a nebo tak navrhnout opravu jména chybného), popisy taxonu nebo další podtaxony.

Komentáře