CZ EN
HLEDAT  

Profil taxonu

druh

gibon lar
Hylobates lar (Linnaeus, 1771)

říše Animalia - živočichové »  kmen Chordata - strunatci »  třída Mammalia - savci »  řád Primates - primáti »  čeleď Hylobatidae - gibonovití »  rod Hylobates - gibon

Další názvy

= gibon běloruký

Obrázky


mládě


Taxon v check-listech zemí

Velikost

Délka těla je 45-60 centimetrů a hmotnost má 4-8 kilogramů.

Popis

Známe u něj několik barevných variant, mohou být okrově zbarvení, tmaví až černí nebo v různých odstínech hnědé. Na jednom stanovišti se mohou vyskytovat rozdílně zbarvení jedinci. Konce končetin a obruba obličeje jsou vždy světlé.

Ekologie

Způsob života je stejný jako u ostatních gibonů. Většinu času tráví v nejvyšších stromových patrech tropických pralesů. Pohybuje se dlouhými skoky z větve na větev a dokáže překonat vzdálenost až 10 metrů. Živí se ovocem, výhonky stromů a občas se zmocní i menších živočichů.
Žijí v rodinných skupinách o 5-10 členech, kde najdeme samce, samici a různě stará mláďata. Samice je březí 205 dnů. Mládě nosí zpočátku zavěšené na břiše. Roste velmi pomalu a matka je kojí téměř dva roky. Tělesné velikosti dosahuje ve 4-6 letech. Samci pohlavně dospívají ve věku okolo sedmi let, samice o něco později. Dospívající mladé jedince rodiče zahání. Je zajímavé otec vyhání samečky a matka samičky.

Rozšíření

Barma, jihozápadní Čína až po severní část Sumatry

Chov

Giboni se chovají ve velkých výbězích s velkým množstvím natažených lan a větví. Velmi často se pro ně staví venkovní výběhy obehnané vodním příkopem. Pokud jsou v okolí další stromy musí být šířka příkopu alespoň 12 metrů. Tuto vzdálenost již nejsou schopni překonat. Venkovní výběh by měl mít výšku alespoň 3,5 metru a plochu 25 m2 při délce 8 m.
V zajetí jsou poměrně choulostivými chovanci. Vyžadují teplotu okolo 18-21°C a nesnáší přímé letní slunce. Přivyklá a otužilá zvířata je možné pouštět i v zimním období do venkovních výběhů. Chovají se v párech nebo rodinných skupinkách, odchovaná mláďata mohou být několik roků umístěna společně s rodiči. Jakmile je začne některý z dospělých napadat musíme je odstavit.
Krmení se příliš neliší od ostatních druhů opic. Potravu jim předkládáme 2-3 krát denně. Dostávají nejrůznější ovoce nakrájené na větší kousky. Dále se přidává mrkev, okurky, rajčata a ostatní druhy zeleniny. Potřebují také živočišné bílkoviny, které dostávají ve vařených vejcích, podává se jim vařené drůbeží maso s rýží nebo těstovinami a další doplňky stejné jako makaků rhesus.

Literatura

Kořínek M. (2000): Velká kniha pro chovatele savců, RUBICO s.r.o., Olomouc

Podřízené taxony

Počet záznamů: 5

poddruh Hylobates lar carpenteri Groves, 1968
poddruh Hylobates lar entelloides I. Geoffroy Saint-Hilaire, 1842
poddruh Hylobates lar lar Linnaeus, 1771
poddruh Hylobates lar vestitus Miller, 1942
poddruh Hylobates lar yunnanensis Ma & Y. Wang, 1986

Odkazy a literatura

EN Wilson D. E., Reeder D. M. (editors) (2005): Mammal Species of the World (MSW). A Taxonomic and Geographic Reference (3rd ed) [http://www.bucknell.edu/msw3] [jako Hylobates lar Linnaeus, 1771]
Datum citace: 5. prosinec 2008
DE Zootier-Lexikon [92:weisshandgibbon&Itemid=224]

Dollinger P.: Zootier-Lexikon
Datum citace: 21. listopad 2018
CZ Anděra M. (1999): České názvy živočichů II. Savci (Mammalia), Národní muzeum, (zoologické odd.), Praha, 147 pp. [jako Hylobates lar (Linnaeus, 1771)]

Možnosti podílení se na BioLibu

Jste-li v systému přihlášení, můžete k libovolnému taxonu přidat jméno či synonymum v libovolném jazyce (a nebo tak navrhnout opravu jména chybného), popisy taxonu nebo další podtaxony.

Komentáře