CZ EN
HLEDAT  

Profil taxonu

druh

tana obecná
Tupaia glis (Diard, 1820)

říše Animalia - živočichové »  kmen Chordata - strunatci »  třída Mammalia - savci »  řád Scandentia - tany »  čeleď Tupaiidae - tanovití »  rod Tupaia - tana

Vědecká synonyma

Sorex glis

Další názvy

= tana malajská

Obrázky

Velikost

Délka těla je 20-25 cm, délka ocasu 22-25 cm, hmotnost okolo 300g.

Popis

Tana je zvířátko velikosti krysy. Na severu areálu rozšíření jsou zbarveny olivově šedě, břicho je světlejší, jižní rasy jsou nahnědlé s okrovým nebo červenohnědým břichem. Ocas je pokryt řídce chlupy dlouhými asi 2 cm, které mírně odstávají.

Ekologie

Žijí na stromech, ale slézají i na zem. Živí se měkkým ovocem, značnou část potravy tvoří hmyz i další bezobratlí, vejce a mláďata ptáků i další drobní obratlovci. Samci si značkují teritorium močí a sekretem krčních žláz. V přírodě mají nejvyšší aktivitu v ranních a pak v odpoledních hodinách. Mezi těmito vrcholy je klidové stadium. V přírodě se dožívají se 6-8 let, v zajetí až 12 roků.

Chov

Tany chováme zásadně v párech ve vytápěné ubikaci. Teplota je vhodná mezi 20-26°C. U dospělých jedinců může krátkodobě poklesnout i pod 20°C. Nutná je vysoká relativní vlhkost vzduchu (přes 80%). Velikost ubikace musí být vzhledem k pohyblivosti zvířat alespoň 1.5 x 1 m a výšce 1.5 m. Do ubikace umístíme větve na šplhání a minimálně dvě budky (20 x 30 x 30 cm) na každé zvíře. V horní části instalujeme plošiny na které můžeme podávat krmení, zvířata na nich velmi často zdržují. Tany jsou velmi citlivé na změny prostředí, různé rušivé vlivy, neobvyklou činnost v okolí i přítomnost pro ně neznámých zvířat. Prvními projevy stresu je nervózní chování. Ocas je zježený a zvířata si z něj otrhávají chlupy, přestávají přijímat potravu a někdy uhynou po několika dnech až týdnech. Zejména po přesunu jim ubikaci zatemníme a dáme jim nějaký čas na přivyknutí.
Pohlavní cyklus u tan se dostavuje v intervalech 9-12 dnů. Samice již tři týdny před porodem nosí do budky seno a trávu. Mláďata mají velmi nedokonalou termoregulaci. Proto je nutné v období odchovu zvýšit teplotu až na 28°C i více. Výhodné je přímo vytápět budku alespoň na 30°C. Po 52-56 dnech březosti rodí 1-5 (nejčastěji dvě) holých a slepých mláďat. Někdy se odchovy daří i za přítomnosti samce, raději jej však oddělíme. Mláďata sají 2-3 x denně, interval mezi kojeními se může prodloužit až na dva dny. Samice se často zdržuje v jiné budce. Ve 30 dnech začínají opouštět budku a ve dvou měsících je můžeme odstavit. Pohlavně dospívají v šesti měsících.
Hlavní složku potravy tvoří měkké ovoce a strouhaná nebo vařená zelenina. Dále přidáváme dětské piškoty a přesnídávky, vařenou rýži, těstoviny, ovesné vločky, brambory. Nejméně 1/3 by měla tvořit živočišná složka. Podáváme myšata, moučné červy, cvrčky, šváby, sarančata, vařené i syrové hovězí nebo drůbeží maso, syrová i vařená vejce, v létě smýkaný hmyz. Potravu doplníme zejména při odchovu tvarohem, krémáčky a termixy. Přidáváme vitamíny a minerálie. Potrava musí být velmi pestrá, krmíme jednou denně v dostatečném množství. Při nedostatku živočišné složky mohou sežrat mláďata. Na pití podáváme vodu nebo různé čaje.

Literatura

Kořínek M. (2000): Velká kniha pro chovatele savců, RUBICO s.r.o., Olomouc

Odkazy a literatura

EN Wilson D. E., Reeder D. M. (editors) (2005): Mammal Species of the World (MSW). A Taxonomic and Geographic Reference (3rd ed) [http://www.bucknell.edu/msw3] [jako Tupaia glis Diard, 1820]
Datum citace: 5. prosinec 2008
CZ Anděra M. (1999): České názvy živočichů II. Savci (Mammalia), Národní muzeum, (zoologické odd.), Praha, 147 pp. [jako Tupaia glis (Diard, 1820)]

Možnosti podílení se na BioLibu

Jste-li v systému přihlášení, můžete k libovolnému taxonu přidat jméno či synonymum v libovolném jazyce (a nebo tak navrhnout opravu jména chybného), popisy taxonu nebo další podtaxony.

Komentáře