Hřbetní část těla, hlavu a ocas chrání krunýř, který je složený z destiček a pásů spojených kůží. Díky tomu se můžou někteří pásovci stočit do klubíčka. Pouze na břiše mají měkkou kůži. Přední nohy jsou vybavené silnými drápy, pomocí nichž se dokáží prohrabat i velmi tvrdou podlahou. Při hrabání zadržují dech, aby nevdechovali prach. To jim pomáhá i při úniku před nepřítelem do vody. Jejich tělesná stavba se vyznačuje i dalšími zajímavostmi. Žebra jsou velmi široká, první dva krční obratle jsou srostlé a počet zubů je velmi proměnlivý, liší se i u jedinců stejného druhu. Jejich počet kolísá mezi 28 až 100. Většinou mají noční aktivitu, přes den se ukrývají v hlubokých norách. Navečer vylézají ven, orientují se za pomoci čichu a sluchu, zrak je slabší. Živí se převážně hmyzem, drobnými obratlovci, zdechlinami a některé druhy požírají i různé bobule, ovoce a kořínky. Žijí samotářsky. Tělesná teplota silně kolísá v závislosti na teplotě prostředí. Ve srovnání s jinými savci mají silně snížený metabolismus. U některých druhů se vyskytuje tzv.
polyembryonie. To je jev, kdy se oplozený zárodek rozdělí na několik dalších embryí. Těch bývá 4-12. Všechna narozená mláďata jsou pak stejného pohlaví. Mnozí jsou pronásledováni jako škůdci na farmách i pro chutné maso. Známe asi dvacet druhů, které se podstatně liší velikostí. Nejmenším druhem je
pláštník malý Chlamyphorus truncatus žijící v Argentině. Dorůstá okolo 15-17 cm a hmotnosti 85 gramů. Největším druhem je
pásovec velký Priodontes maximus, který může měřit 120 až 150 cm a vážit až 60 kg.
