CZ EN
HLEDAT  
Mapování druhů

Profil taxonu

druh

hřib Moserův
Suillellus rubrosanguineus (Cheype) Blanco-Dios

říše Fungi - houby »  třída Agaricomycetes - stopkovýtrusé »  řád Boletales - hřibotvaré »  čeleď Boletaceae - hřibovité »  rod Suillellus

Vědecká synonyma

Boletus rubrosanguineus Cheype
Rubroboletus rubrosanguineus (Cheype) Zhao, Wu et Yang

Obrázky

Taxon v check-listech zemí*

* Výčet zemí nemusí být kompletní


Popis

Klobouk je 50 – 150 mm široký, nejprve polokulovitý, potom klenutý, v mládí bledě šedý nebo světle okrově šedý, později směrem od okraje zprvu narůžovělý nebo načervenalý, ve stáří často celý krvavě či purpurově červený, na otlačených místech hnědnoucí. Pokožka klobouku je v mládí jemně plstnatá, potom téměř lysá, v dospělosti na temeni někdy trochu políčkovitě rozpraskaná. Tenká vrstvička dužniny pod pokožkou je na řezu červeně zbarvená. Rourky jsou v dospělosti 5 – 8 (15) mm dlouhé, okolo vrcholu třeně stlačené, zpočátku živě žluté, později se špinavým žlutoolivovým odstínem, na řezu modrající. Póry jsou drobné, zpočátku živě žluté, pak krvavě červené, na otlačených místech poměrně silně modrající. Výtrusný prach je hnědoolivový. Třeň je masitý, 50 – 10 x 35 – 50 mm velký, v mládí soudkovitě břichatý, potom víceméně kyjovitý. Povrch třeně je sytě karmínově až purpurově červený, v horní polovině ozdobený krvavě červenou síťkou, která někdy sahá až do spodní poloviny třeně; po otlačení nebo po dotyku povrch třeně modrá. Bazální plst je světle nažloutlá až špinavě krémová. Dužnina je světle žlutá, v bázi často purpurově červená, na řezu modrající. Chuť je mírná, vůně za čerstva nenápadná, většinou slabě houbová. Mikroznaky. Výtrusy jsou (11) 12 – 14,5 (15) x (4,5) 5 – 5,5 (6) μm velké, hladké, boletoidního tvaru, skoro vřetenovité nebo elipsoidně vřetenovité, s mělkou suprahilární depresí. Pokožka klobouku je tvořena trichodermem, jehož hyfy během vývinu plodnic postupně kolabují.

Možné záměny

Hřib Moserův je nejpestřeji vybarvený hřib, se kterým se můžeme setkat v našich jehličnatých lesích vyšších poloh. Záměna připadá v úvahu za ostatní příbuzné druhy z rodu Rubroboletus: hřib nachový – Rubroboletus rhodoxanthus (Krombh.) Kuan Zhao & Zhu L. Yang, hřib Le Galové – Rubroboletus legaliae (Pilát & Dermek) Della Magg. & Trassin. a hřib satan – Rubroboletus satanas (Lenz) Kuan Zhao & Zhu L. Yang, všechny tři se však vyskytují ve stupni nížin a pahorkatin v listnatých lesích, vzácně i ve smíšených porostech. Hřib nachový se od hřibu Moserova odlišuje výraznější síťkou, která zpravidla pokrývá celý třeň a světlejším tónem pokožky klobouku v dospělosti. Hřib Le Galové se liší celkově méně výrazným zastoupením sytých, krvavě červených a nachových tónů na třeni a klobouku. Hřibu satan se od hřibu Moserova odlišuje absencí souvislé červené vrstvy dužniny pod pokožkou klobouku, světle vybarveným kloboukem a celkově většími plodnicemi.

Rozšíření

Evropský druh s těžištěm v pohořích střední a jižní Evropy. Dosud byl nalezen ve Francii, Itálii, Německu, Rakousku, Ukrajině, Slovensku, Slovinsku, Španělsku a Švýcarsku.
V České republice je znám výskyt hřibu Moserova pouze z několika lokalit na východní Moravě v oblasti Javorníků a Hostýnsko-vsetínské hornatiny, většina dosud známých lokalit je na území CHKO Beskydy. Existují staré nedoložené a nejisté údaje z Českého a Moravského krasu.

Ekologie

Ektomykorizní druh vázaný na jedle (Abies), smrky (Picea) a buk lesní (Fagus sylvatica) rostoucí v jehličnatých a smíšených lesích, případně čistých bučinách vyšších poloh na vápencových a jiných bazických podkladech.
V České republice roste pod jedlemi a smrky v jehličnatých a smíšených lesích vyšších poloh v kulturních smrčinách, případně smrčinách s příměsí jedle nebo buku, jedlinách a jedlobučinách na karpatských flyších. Na lokalitách se vyskytuje s dalšími velmi vzácnými druhy hřibovitých hub: hřibem zavalitým (Imperator torosus) a hřibem šedorůžovým (Butyriboletus roseogriseus). Dle pozorování z posledních let je patrná velmi úzká vazba mezi ekologickými požadavky hřibu Moserova a hřibu šedorůžového. Fruktifikace druhu v kulturních smrčinách bez další příměsi jedle nebo buku se zdá ve srovnání s ostatními habitaty spíše nepravidelná.

Fenologie

Fruktifikuje jednotlivě nebo v malých skupinách (vzácněji až 30 ks) od druhé poloviny června do začátku října, hodně sběrů pochází již z druhé poloviny června, roste však i v průběhu největších letních veder. Fruktifikuje po předchozích srážkách společně s ostatními výše zmíněnými vzácnými druhy hřibů, obvykle dvakrát ročně, fruktifikační vlna trvá cca 10 dnů.
Autor: Václav Janda


Na Biolibu probíhá mapování výskytu tohoto taxonu v České republice a pokud jste se s ním v přírodě setkali, rádi Vaše pozorování zaznamenáme do databáze mapování výskytu.

Mapy rozšíření

Odkazy a literatura

CZ Holec J., Bielich A., Beran M. (2012): Přehled hub střední Evropy, Academia Praha, 624pp [jako Boletus rubrosanguineus Cheype]
Datum citace: 11. květen 2013
CZ Holec J. & Beran M. [eds.] (2006): Červený seznam hub (makromycetů) České republiky, Příroda, Praha, 24: 1-282. [jako Boletus rubrosanguineus (Walty) ex Cheype]
Datum citace: 4. srpen 2012
CZ Slavíček J. (ed.) (2014-2018): Číselník hub České republiky 2018, Česká vědecká společnost pro mykologii [jako Boletus rubrosanguineus Cheype]
Datum citace: 23. listopad 2019

Možnosti podílení se na BioLibu

Jste-li v systému přihlášení, můžete k libovolnému taxonu přidat jméno či synonymum v libovolném jazyce (a nebo tak navrhnout opravu jména chybného), popisy taxonu nebo další podtaxony.

Přidat záznam o pozorování
Komentáře