maximální v rozmezí 3-5 cm

Lastury trojhranné, silnostěnné. Přírustkové linie jsou ve starších částech lastur jemné, v mladších hrubé a nepravidelné. Základní barva lastur je žlutošedá, s tmavými klikatými příčnými proužky.
Vaz není zvenčí patrný. Zámek nemá zuby ani lišty.

Gonochorista. Pohlavní buňky jsou vypouštěny do okolní vody kde dochází k oplození. Veliger je součástí planktonu. Po dobu 6 - 20 hodin se pohybuje ve vodním sloupci, kde filtruje potravu pomocí véla. V další fázi vývoje, trvající 7 - 30 dnů, vytváří živočich schránku a přisedá k podkladu. K přichycení dochází prostřednictvím bysových vláken. Pohlavní dospělosti dosahuje jedinec v prvním roce života.
Slávičky vytvářejí početné kolonie, čítající až několik tisíc jedinců na metr čtvereční. Z toho plyne pro vodní hospodářství a ochranu přírody celá řada problémů. Viz oddíl význam.
Patří mezi euryhalinní živočichy. Může tedy žít v mořské, brakické i sladké vodě. Při přechodu do jiného prostředí potřebuje však vždy určitou adaptační dobu. Beran (2002) uvádí, že tento druh obývá úživnější vodní toky, nádrže a vodní plochy vzniklé v souvislosti s těžbou.

Dreissena andrusovi: Kaspické moře

Filtrováním zvyšuje průhlednost vody a vyfiltruje i shluky, které sama nežere. Přesunuje potravu z vodního sloupce na dno a zpřístupňuje tak potravu pro chironomidy.

Trsy sláviček se přichycují k lasturám velkých mlžů a způsobují jejich hynutí.
Způsobují ucpávání elektrárenských potrubí, porůstají trupy lodí a umělé stavby ve vodě. V USA stojí odstraňování sláviček několik milionů dolarů ročně.

viz též příbuzný druh Dreissena bugensis.

Invazní druh. Zavlečen téměř všude po Evropě a do Severní Ameriky.