CZ EN
HLEDAT  

Profil taxonu

třída

mlži
Bivalvia Linnaeus, 1758

říše Animalia - živočichové »  kmen Mollusca - měkkýši »  nadtřída Diasoma

Vědecká synonyma

Acephala
Aglossa
Anodontoda
Conchophora
Cormopoda
Dithra
Elatobranchiata
Elatocephala
Lamellibranchia
Lamellibranchiata

Časový rozsah:kambrium - recent

EdKaKaKaOrdOrdOrdSilSilDevDevDevKarKarPerPerPerTrTrTrJurJurJurPalEocOlMioPliPleHol

Obrázky

Anodonta anatina - škeble říční

Anodonta anatina - škeble říční

Autor: Ondřej Zicha

Sinanodonta woodiana - škeble asijská

Sinanodonta woodiana - škeble asijská

Autor: Jiří Novák

Dreissena polymorpha - slávička mnohotvárná

Dreissena polymorpha - slávička mnohotvárná

Autor: Jiří Novák

Významné skupiny

Veneridae - zaděnkovití, Cardiidae - srdcovkovití, Pectinidae - hřebenatkovití
CZ   EN  

Popis

Měkkýši bez zřetelné hlavy, s tělem chráněným dvoumiskovou schránkou vytvářenou pláštěm splývajícím po stranách těla. Misky (lastury) jsou spojeny v hřbetní linii pružným vazem ze zesíleného periostraka (ligament), který misky rozevírá, nebo dochází k jeho poklesu mezi lastury a vzniká pružný špalíkovitý útvar (resilium) nesený na výběžku zámku (chondrofor). Proti rozevírání působí dva skupiny svalů (svěrače, adduktory), které přirůstají ke stěně lastur v přední a zadní části misek. Lastury jsou kloubně spojeny v zámkové linii zámkem. Noha je primárně velká, druhotně bývá redukovaná u přisedlých forem. Noha je vysunována mezerou mezi předními laloky pláště a slouží k pohybu a čechrání sedimentu. V noze bývá byssová žláza, produkující pevná vlákna k přichycení k podkladu (byssová vlákna). Vysouvání nohy se děje tlakem hemolymfy, zatažení pomocí svalů (zatahovače, retraktory) upnutých ke stěně misek ve vrcholové části lastur. Žábry jsou silně modifikované. Původní lupínkovité žábry (ktenidie) jsou většinou nahrazeny nitkovitými (filibranchie) nebo lamelovitými (lamellibranchie) žábrami; žábry mohou i zaniknout a namísto nich se objevuje příčná přihrádka (septibranchie). Žábry kromě dýchání slouží i k filtraci potravy (detritu, planktonu) z vody, malá část mlžů potravu vybírá ze sedimentu nebo loví větší kořist. Voda se dostává do plášťové dutiny otvorem při zadním okraji (inhalantní otvor), v jeho blízkosti se nachází i tvor exhalantní, kterým voda opouští plášťovou dutinu. Otvory bývají protaženy do sifonů, které někdy mají i společný obal, potažený periostrakem nebo inkrustovaný uhličitanem vápenatým.

Schránka

Lastury mlžů se podle pozice na těle rozlišují na lasturu levou a pravou. Mezi vrcholy leží u některých misek zámkové políčko (area) nebo jsou před a za vrcholem plošky odlišené od zbývajícího povrchu misek jinou ozdobou a rýhou (štítek, lunula). Lastury jsou kloubně spojené jsou v zámkové linii, v které leží vyšší počet zubů stejného tvaru a velikosti (taxodontní zámek) nebo jsou zde dva či tři zámkové zuby pod vrcholem misek (heterodontní zámek). V průběhu evoluce vznikla i další uspořádání. Dysodontní zámek je tvořen malým počtem drobných zoubků při okraji misky. Isodontní zámek tvoří velké zuby po obou stranách jamky ligamentu. Schizodontní zámek je z velkých zubů nesoucích na povrchu rýhy kolmé k protažení zubu. Desmodontní zámek tvoří nově tvořené lišty při okraji misek, zatímco původní zuby jsou malé nebo zcela chybí. Na vnitřním povrchu misek jsou patrné vtisky předního a zadního adduktoru, spojené více či méně patrnou plášťovou linií. Jsou-li stejnoměrně vyvinuty oba dva svaly, hovoříme o izomyárním uspořádání, jeli jeden vtisk výrazně zmenšen, jde o anizomyární uspořádání. V závislosti na způsobu života může jeden svalový vtisk být i zcela redukován (monomyární uspořádání). Plášťová linie, jako důsledek přechodu na infauní způsob života a tvorbu a prodloužení sifonů, bývá v zadní části prohnuta a vzniká plášťový záhyb. Povrch misek nese koncentrickou (přírůstkové linie, valy) nebo radiální (žebra, žebírka, linie) ozdobu. Křížením obou směrů vznikají ostny a bradavky na povrhu misek. Naproti tomu divarikátní ozdoba probíhá kose k oběma směrům a vzniká jako přizpůsobení k zahrabání do sypkého sedimentu. Stavba stěna misek odpovídá obecné stavbě schránek měkkýšů, u některých skupin bývá mohutně vyvinuta aragonitová perleťová vrstva.

Paleontologie

Mlži se objevují ve spodním kambriu, většího rozšíření dosahují od svrchního ordoviku. Již v ordoviku se objevují heterodontní typy, i když dominantní zůstávají mlži s taxodontním zámkem, zejména mlži paleotaxodontní. Na počátku mesozoika začínají vytlačovat konkurenční ramenonožce a od jury jsou převažující skupinou bentických filtrátorů. Ve sladkovodním prostředí se mlži objevili na počátku karbonu. Četné dnes žijící čeledi a rody můžeme vysledovat hluboko do minulosti (křída, jura), jsou zde však četné tvarové a funkční konvergence. Některé typické skupiny mlžů se vyhranily ekologicky a funkčně-morfologicky již na konci paleozoika a v mesozoiku (např. hřebenatky v karbonu, ústřice v juře) a přežívají v nezměněné formě do dnešních dob. V současnosti dosahují maximálního rozvoje v geologické historii s asi 8 tis. druhy.

Ekologie

Mlži žijí v moři, jen malá část osídlila i sladké vody. Žijí převážně hrabavě, více či méně zaboření do sedimentu, se sifony vysunutými nade dno. Přechod s přisedlému způsobu života vedl k tvorbě přichycovacích orgánů (byssová vlákna) nebo k cementaci schránky, a je často doprovázený ztrátou symetrie. Někteří mlži vrtají do pevných pokladů, který mechanicky nebo chemicky narušují. Tento kryptický způsob života vedl ke zmenšení, ztenčení až k téměř úplné redukci schránky. Menší část mlžů leží volně na dně nebo je schopna i krátkodobého plavaní klapáním misek a vytlačováním vody z plášťové dutiny. Morfologie schránek dokonale odráží způsob života, což umožňuje velmi přesné paleoekologické rekonstrukce založená na fosilním materiálu.

Literatura

Se svolením autora převzato z: http://www.pef.zcu.cz/pef/kbi/php/veda/p...
Autor: Michal Mergl

Poslední zpracované profily

Anodonta cygnea (Linnaeus, 1758) - škeble rybničná
Anodonta anatina (Linnaeus, 1758) - škeble říční
Pisidium amnicum (O. F. Müller, 1774) - hrachovka říční
Dreissena rostriformis bugensis (T.W. Therriault & al., 2004)
Dreissena polymorpha (Pallas, 1771) - slávička mnohotvárná
Pecten maximus (Linnaeus, 1758) - hřebenatka kuchyňská
Pecten jacobaeus (Linnaeus, 1758) - hřebenatka svatojakubská

Související hesla

glochidium, saritoxin

Podřízené taxony

Počet záznamů: 10

podtřída Protobranchia Pelseneer, 1889 - perožábří
podtřída Autobranchia Grobben, 1894
podtřída Heterodonta Neumayr, 1883
podtřída Pteriomorphia Beurlen, 1944 - nitkožábří

Bivalvia incertae sedis

řád Fordillida Pojeta, 1975
řád Tuarangiida MacKinnon, 1982
čeleď Cardiolariidae Cope, 1997
čeleď Cirravidae Chernyshev, 1935
čeleď Laurskiidae Khalfin, 1948
rod Phyllonia Su, 1980

Odkazy a literatura

CZ Hudec K., Kolibáč J., Laštůvka Z., Peňáz M. a kol. (2007): Příroda České republiky: průvodce faunou, Academia [jako Bivalvia]
CZ Pfleger V. (1999): České názvy živočichů III. Měkkýši (Mollusca), Národní muzeum, (zoologické odd.), Praha, 108 pp. [jako Bivalvia]
Datum citace: 11. listopad 2013
EN Carter J. et al (2011): A Synoptical Classification of the Bivalvia (Mollusca) [http://kuscholarworks.ku.edu/dspace/hand...], Paleontological Contributions 4 [jako Bivalvia Linnaeus, 1758 in 1758–1759]
Datum citace: 6. duben 2014

Použité zdroje

Bieler, R., Carter, J.G. & Coan, E.V. (2010): Classification of Bivalve Families, Malacologia 52(2): 113-133
[Datum citace: 06. duben 2014]

Carter J. et al (2011): A Synoptical Classification of the Bivalvia (Mollusca) [http://kuscholarworks.ku.edu/dspace/hand...], Paleontological Contributions 4
[Datum citace: 06. duben 2014]

Možnosti podílení se na BioLibu

Jste-li v systému přihlášení, můžete k libovolnému taxonu přidat jméno či synonymum v libovolném jazyce (a nebo tak navrhnout opravu jména chybného), popisy taxonu nebo další podtaxony.

Komentáře


Vysvětlivky

vyhynulý druh/skupina