CZ EN
HLEDAT  
Mapování druhů

Profil taxonu

druh

netopýr velký
Myotis myotis (Borkhausen, 1797)

říše Animalia - živočichové »  kmen Chordata - strunatci »  třída Mammalia - savci »  řád Chiroptera - letouni »  čeleď Vespertilionidae - netopýrovití »  rod Myotis - netopýr

Další názvy

= myšan veliký
= nedopír myšový
= netopýr obecný

Obrázky


Velikost

váha 16-35 g, délka 68-83 mm

Popis

Už na první pohled jde o velkého netopýra s poměrně dlouhými blanitými boltci (při přeložení dopředu přesahují úroveň čenichu) a s přímým, rovným tragem. Boltce jsou relativně velké i ve srovnání s jinými druhy rodu Myotis (vyjma n. dlouhouchého), od kterých ho ve většině případů spolehlivě odlišíme podle celkově větší velikosti. Záměna je možná jen s netopýrem ostrouchým. Ve srovnání s ním má boltce zřetelně širší (nad 16 mm), delší (většinou nad 26 mm) a s dopředu prohnutou přední hranou, dále se vyznačuje relativně kratším ocasem , postrádá světlou skvrnu na čele a v typickém provedení se v jeho zbarvení více uplatňují hnědavé tóny. Srst na hřbetě je u dospělců špinavě hnědá a u mláďat i nerozmnožujících se jedinců sytě šedavá, břicho bývá špinavě bílé a boltce i blány jsou světle hnědé.

Rozmnožování

Netopýři velcí se páří na podzim, mláďata se však rodí až v červnu následujícího roku. Po spáření zůstává sperma životaschopné v pohlavních orgánech samice a teprve na jaře dojde k oplodnění vajíčka. Vlastní doba březosti je 49 dní. Samice rodí jediné mládě, které dospívá ve druhém roce života.

Rozšíření

Takřka výlučně evropský druh s centrem rozšíření v jižní a střední Evropě. Ve Finsku, Skandinávii, Dánsku a na britských ostrovech chybí, východní hranice rozšíření probíhá Běloruskem, jižní Ukrajinou, Moldávií a západním pobřežím Černého moře. Vyskytuje se rovněž v Turecku, v Sýrii, Libanonu a na některých středomořských ostrovech.

V ČR na celém území představuje v nižších a středních polohách patrně našeho nejhojnějšího netopýra, vystupuje však i do hor, kde v horských zimovištích bývá dominantním prvkem. Početnost druhu v posledních letech zřetelně narůstá (letní kolonie i na zimovištích).

Literatura

Anděra M., Horáček I. (2005): Poznáváme naše savce, 2. doplněné vydání, Sobotales, Praha

Na Biolibu probíhá mapování výskytu tohoto taxonu v České republice a pokud jste se s ním v přírodě setkali, rádi Vaše pozorování zaznamenáme do databáze mapování výskytu.

Mezitaxonové vztahy

parazit: Geomyces destructans Blehert & Gargas

Mapy rozšíření

Odkazy a literatura

EN Fauna Europaea 2.4 [305419]

de Jong, Y.S.D.M. (ed.): Fauna Europaea [http://www.faunaeur.org] [jako Myotis myotis (Borkhausen, 1797)]
Datum citace: 9. březen 2012
EN Wilson D. E., Reeder D. M. (editors) (2005): Mammal Species of the World (MSW). A Taxonomic and Geographic Reference (3rd ed) [http://www.bucknell.edu/msw3] [jako Myotis myotis Borkhausen, 1797]
Datum citace: 5. prosinec 2008
CZ Anděra M. (1999): České názvy živočichů II. Savci (Mammalia), Národní muzeum, (zoologické odd.), Praha, 147 pp. [jako Myotis myotis (Borkhausen, 1797)]

Možnosti podílení se na BioLibu

Jste-li v systému přihlášení, můžete k libovolnému taxonu přidat jméno či synonymum v libovolném jazyce (a nebo tak navrhnout opravu jména chybného), popisy taxonu nebo další podtaxony.

Přidat záznam o pozorování
Komentáře