CZ EN
HLEDAT  
Mapování druhů

Profil taxonu

druh

netopýr severní
Eptesicus nilssonii (Keyserling & Blasius, 1839)

říše Animalia - živočichové »  kmen Chordata - strunatci »  třída Mammalia - savci »  řád Chiroptera - letouni »  čeleď Vespertilionidae - netopýrovití »  rod Eptesicus - netopýr »  podrod Eptesicus

Vědecká synonyma

Eptesicus nilssoni (Keyserling & Blasius, 1839)

Další názvy

= netopýr bahenní
= netopýr jednobarvý
= netopýr stěhovavý

Obrázky


Taxon v check-listech zemí*

* Výčet zemí nemusí být kompletní

Velikost

Váha 8-12,5 g, délka 45-64 mm

Popis

Netopýr střední velikosti, v řadě znaků (boltec, tragus, ocas, chybějící epiblema aj.) velmi podobný netopýru večernímu (Eptesicus serotinus), je však výrazně menší. Boltce i létací blány má takřka černé, a také srst je mnohem tmavší než u netopýra večerního – svrchu hnědočerná a vespod krémově šedohnědá, barevný přechod na krku bývá ostrý. Tmavé chlupy na hřbetní straně mají zlatožluté špičky, takže srst získává na této části těla, zvláště u starších kusů, nápadný zlatavý nádech (velmi dobrý určovací znak).

Rozšíření

Od západní Francie do Japonska, na sever probíhá hranice areálu zhruba v úrovni polárního kruhu, místy jej i překračuje, na jihu zasahuje do severní Itálie, Bulharska, na Kavkaz a zahrnuje i severní Írán, Střední Asii, Kašmír a střední Čínu.

Ještě před 30 byl pokládán za jednoho z nejvzácnějších druhů netopýrů v ČR s ostrůvkovitým výskytem v horských a podhorských lesnatých oblastech (Pošumaví, Český les, sudetská pohoří). Od té doby se obraz jeho rozšíření radikálně změnil, a to nejen díky zvýšené pozornosti věnované tomuto druhu, ale i v důsledku průkazné populační expanze (početnější zimní nálezy, řada nových letní kolonií i množství detektorových záznamů). V současnosti už patří k běžným druhům nejen ve všech horách a vrchovinách (hraniční pohoří, Českomoravská vrchovina), ale pravidelně se objevuje i v níže položených oblastech (Moravský kras, Křivoklátsko, Znojemsko, jihočeské pánve aj.). Nejnověji jeho kolonie dokonce osídlují i stanoviště vysloveně antropogenního charakteru (např. centrum Českých Budějovic, novostavba v Karlštejně).

Literatura

Anděra M., Horáček I. (2005): Poznáváme naše savce, 2. doplněné vydání, Sobotales, Praha

Na Biolibu probíhá mapování výskytu tohoto taxonu v České republice a pokud jste se s ním v přírodě setkali, rádi Vaše pozorování zaznamenáme do databáze mapování výskytu.

Mapy rozšíření

Odkazy a literatura

EN Fauna Europaea 2.4 [305399]

de Jong, Y.S.D.M. (ed.): Fauna Europaea [http://www.faunaeur.org] [jako Eptesicus nilssonii (Keyserling & Blasius, 1839)]
Datum citace: 9. březen 2012
EN Wilson D. E., Reeder D. M. (editors) (2005): Mammal Species of the World (MSW). A Taxonomic and Geographic Reference (3rd ed) [http://www.bucknell.edu/msw3] [jako Eptesicus nilssonii Keyserling and Blasius, 1839]
Datum citace: 5. prosinec 2008
EN IUCN Red List of Threatened Species 2013.2 [7910]

IUCN Red List of Threatened Species [http://www.iucnredlist.org/] [jako Eptesicus nilssonii (Keyserling & Blasius, 1839)]
Datum citace: 27. leden 2014
CZ Anděra M. (1999): České názvy živočichů II. Savci (Mammalia), Národní muzeum, (zoologické odd.), Praha, 147 pp. [jako Eptesicus nilssonii (Keyserling et Blasius, 1839)]

Možnosti podílení se na BioLibu

Jste-li v systému přihlášení, můžete k libovolnému taxonu přidat jméno či synonymum v libovolném jazyce (a nebo tak navrhnout opravu jména chybného), popisy taxonu nebo další podtaxony.

Přidat záznam o pozorování
Komentáře