Přes 40 druhů jelenovitých je rozšířeno v Evropě, v Asii až po australskou oblast a Americe. Velká část druhů nosí na hlavě parohy. Chybí jen u některých vývojově starších druhů a u samic. Parohy mají kostěný původ, v pravidelných intervalech jsou shazovány a narůstají jim nové. Na rozdíl od turovitých, kterým rohy narůstají trvale celý život. Mají je obě pohlaví a jsou tvořeny kostěným násadcem porostlým rohovitým toulcem. Jelenům parohy vyrůstají na tzv. pučnici, která je na čelní kosti. V průběhu růstu jsou pokryté osrstěnou kůží (lýčím), protkanou cévami a nervy. V této době jsou velmi zranitelné. Po ukončení růstu lýčí odumírá. Jeleni se jí zbavují tím, že paroží otírají (vytloukají) o větve keřů a stromů. Zpočátku je paroh světlý, nevyzrálý. Je to vlastně holá kost. Teprve postupně dostává barvu a vyzrává. Růst paroží ovlivňují hormony pohlavních žláz. Celý proces je dokončen do říje, která bývá obvykle na podzim. V zimě nebo na jeře paroží shazují a ihned jim narůstá nové. Paroží se s růstem zvířete zvětšuje. První nebo druhý rok narůstá malý jednoduchý parůžek (špičák), další roky se již větví a mohutní. U starých zvířat dochází k nasazení stále slabšího paroží. Mívají většinou jedno mládě.