CZ EN
HLEDAT  
Mapování druhů

Profil taxonu

druh

prase divoké
Sus scrofa Linnaeus, 1758

říše Animalia - živočichové »  kmen Chordata - strunatci »  třída Mammalia - savci »  řád Cetartiodactyla - sudokopytníci »  čeleď Suidae - prasatovití »  rod Sus - prase

Vědecká synonyma

Sus babi Miller, 1906
Sus goramensis De Beaux, 1924
Sus natunensis Miller, 1901
Sus nicobaricus Miller, 1902
Sus niger Finsch, 1886
Sus tuancus Lyon, 1916

Další názvy

= kanec divoký
= kanec obecný
= vepř divoký
= divočák#
= černá zvěřt

Obrázky


mládě


lebka

Velikost

váha 50-200 kg, délka 1,2-2 m, výška 0,8-1,1 m

Popis

Má robustní, z boků jakoby stlačené tělo se širokým krkem a mohutným hrudníkem na nízkých nohách. Protáhlá hlava přechází v pohyblivý rypák, jehož oporu tvoří rypáková kost. Ocas je krátký, tenký, řídce osrstěný a zakončený štětičkou delších černých chlupů. Silnou a pevnou kůži kryje v zimě srst s hustou jemnou podsadou a tuhými, dlouhými štětinami (200-550 chlupů/cm2), v letním období podsada z velké části vylíná. Zimní zbarvení bývá tmavé až černé, v létě hnědožluté či šedohnědé, někdy až rezavé. Mláďata jsou na rezavém až žlutohnědém podkladu podélně světle pruhovaná.

Rozšíření

Obývá značnou část Evropy a Asie na jih od 55.-60. rovnoběžky (chybí i na britských ostrovech), dále severní Afriku, Japonsko, Sumatru a Jávu. Na několika místech USA a Argentiny bylo vysazeno.

Zpočátku se vyskytovalo na celém území, avšak během 18. století bylo zcela vyhubeno (poslední kus údajně uloven v r. 1801 u Hluboké nad Vltavou). Až v polovině 20. století se opětovně rozšířilo z obor a sousedních zemí, dnes žije prakticky všude a velmi hojně od nížin po horní hranici lesa.
Sus scrofa algira: Severní Afrika (Tunisko, Alžírsko, Maroko)
Sus scrofa attila: od Rumunska, přes Maďarsko, Transylvánii a Kavkaz až po Kaspického moře. Populace na Ukrajině, v Malé Asii a Íránu patří pravděpodobně také k této subspecii.
Sus scrofa cristatus: Indočína, Indie, Srí Lanka
Sus scrofa davidi: jihohimalájský region (Írán, Pákistán, severozápadní Indie, Barma)
Sus scrofa leucomystax: Japonsko
Sus scrofa libycus: Blízký východ
Sus scrofa majori: střední a jižní Itálie
Sus scrofa meridionalis: Sardinie
Sus scrofa moupinensis: jižní a střední Čína
Sus scrofa nigripes: Střední Asie
Sus scrofa riukiuanus: Japonsko - ostrovy Ryukyu
Sus scrofa scrofa: od Španělska až po evropskou část Ruska, vysazeno bylo ve Švédsku, Norsku a Severní Americe
Sus scrofa sennaarensis: Egypt a Súdán
Sus scrofa sibiricus: Sibiř
Sus scrofa taivanus: Tchaj-wan
Sus scrofa ussuricus: severní Čína, jihovýchodní Rusko
Sus scrofa vittatus: Indonésie

Literatura

Anděra M., Horáček I. (2005): Poznáváme naše savce, 2. doplněné vydání, Sobotales, Praha

Na Biolibu probíhá mapování výskytu tohoto taxonu v České republice a pokud jste se s ním v přírodě setkali, rádi Vaše pozorování zaznamenáme do databáze mapování výskytu.

Mezitaxonové vztahy

parazit: Taenia solium Linnaeus, 1758 - tasemnice dlouhočlenná, Macracanthorhynchus hirudinaceus (Pallas, 1781) - vrtejš velký, Fascioloides magna (Bassi, 1875) - motolice obrovská, Trichinella spiralis (Owen, 1835) - svalovec stočený, Globocephalus sichuanensis Wu-Jie & Ma-Fuh, 1984

Související hesla

sele

Mapy rozšíření

Podřízené taxony

Počet záznamů: 18

poddruh Sus scrofa algira Loche, 1867 - prase berberské
poddruh Sus scrofa attila Thomas, 1912 - prase karpatské

Sus scrofa attila - prase karpatské

poddruh Sus scrofa cristatus Wagner, 1839 - prase indické

Sus scrofa cristatus - prase indické

poddruh Sus scrofa davidi Groves, 1981
poddruh Sus scrofa leucomystax Temminck, 1842 - prase japonské
poddruh Sus scrofa libycus Gray, 1868 - prase maloasijské
poddruh Sus scrofa majori De Beaux & Festa, 1927 - prase italské
poddruh Sus scrofa meridionalis Forsyth Major, 1882 - prase sardinské

Sus scrofa meridionalis - prase sardinské

poddruh Sus scrofa moupinensis Milne-Edwards, 1871 - prase divoké čínské

Sus scrofa moupinensis - prase divoké čínské

poddruh Sus scrofa nigripes Blanford, 1875

Sus scrofa nigripes

poddruh Sus scrofa riukiuanus Kuroda, 1924
poddruh Sus scrofa scrofa Linnaeus, 1758 - prase evropské

Sus scrofa scrofa - prase evropské

poddruh Sus scrofa sennaarensis Gray, 1868 - prase egyptské
poddruh Sus scrofa sibiricus Staffe, 1922 - prase sibiřské
poddruh Sus scrofa taivanus Swinhoe, 1863 - prase divoké tajvanské
poddruh Sus scrofa ussuricus Heude, 1888 - prase ussurijské

Sus scrofa ussuricus - prase ussurijské

poddruh Sus scrofa vittatus Boie, 1828 - prase páskované

Sus scrofa vittatus - prase páskované

forma Sus scrofa domesticus Linnaeus, 1758 - prase domácí

Sus scrofa domesticus - prase domácí


Odkazy a literatura

EN Fauna Europaea 2.4 [305279]

de Jong, Y.S.D.M. (ed.): Fauna Europaea [http://www.faunaeur.org] [jako Sus scrofa Linnaeus, 1758]
Datum citace: 9. březen 2012
EN Australian Faunal Directory [948d8ca1-62fc-4d03-a79d-4be2de837264]

ABRS (2009-2015): Australian Faunal Directory [http://www.environment.gov.au/biodiversi...], Australian Biological Resources Study, Canberra [jako Sus scrofa Linnaeus, 1758]
Datum citace: 8. únor 2015
EN Wilson D. E., Reeder D. M. (editors) (2005): Mammal Species of the World (MSW). A Taxonomic and Geographic Reference (3rd ed) [http://www.bucknell.edu/msw3] [jako Sus scrofa Linnaeus, 1758]
Datum citace: 5. prosinec 2008
EN Pest Information Wiki [Sus_scrofa]

Pest Information Wiki [http://wiki.pestinfo.org] [jako Sus scrofa Linnaeus]
Datum citace: 5. březen 2016
CZ Anděra M. (1999): České názvy živočichů II. Savci (Mammalia), Národní muzeum, (zoologické odd.), Praha, 147 pp. [jako Sus scrofa Linnaeus, 1758]

Možnosti podílení se na BioLibu

Jste-li v systému přihlášení, můžete k libovolnému taxonu přidat jméno či synonymum v libovolném jazyce (a nebo tak navrhnout opravu jména chybného), popisy taxonu nebo další podtaxony.

Taxony (nepotvrzené) - 3
Přidat záznam o pozorování
Komentáře


Vysvětlivky

# lidové jméno

t průmyslové či oborové jméno - jména používaná při obchodování, v zemědělství, medicíně atp.

druh vyhynulý v oblasti popisované check-listem

vyhynulý druh/skupina