CZ EN
HLEDAT  
Mapování druhů

Profil taxonu

druh

bělozubka šedá
Crocidura suaveolens (Pallas, 1811)

říše Animalia - živočichové »  kmen Chordata - strunatci »  třída Mammalia - savci »  řád Soricomorpha »  čeleď Soricidae - rejskovití »  rod Crocidura - bělozubka

Vědecká synonyma

Crocidura antipae Matschie, 1901
Crocidura aralychensis Saturnin, 1914
Crocidura aranea minor de Sélys Longchamps, 1839
Crocidura ariadnae Pieper, 1979
Crocidura astrabadensis Goodwin, 1940
Crocidura balcanica Ondrias, 1970
Crocidura bogdanowii Tichomirov & Kortchagin, 1889
Crocidura bruecheri Lehmann, 1928
Crocidura caneae Miller, 1909
Crocidura cassiteridum Hinton, 1924

Další názvy

= bělozubka arménská
= bělozubka gruzínská
= bělozubka světlá
= rejsek domácí
= rejsek nejmenší

Obrázky


mládě

Taxon v check-listech zemí*

* Výčet zemí nemusí být kompletní

Velikost

váha 3-8 g, velikost 55-70 mm

Popis

Tělesnou velikostí se bělozubka šedá řadí k menším druhům rejskovitých. Na rozdíl od příbuzné bělozubky bělobřiché nemá spodní část těla výrazněji světlou. Na hřbetě sice převládá podobný hnědý nebo šedohnědý odstín, avšak břicho je šedavé, a někdy i tmavší, bez výrazného přechodu na bocích. Světlejší ocas je u kořene viditelně zesílený.

Ekologie

Bělozubka šedá je poměrně hojná na celém území naší republiky od nížin až po pahorkatiny i vyšší hory. Nejčastěji se vyskytuje na loukách, polích, zahradách a parcích i v bezprostřední blízkosti lidských obydlí a ve městech. Využívá štěrbiny mezi kameny, v zídkách i nory hlodavců a jiné přirozené úkryty, kde si staví z travin a listí kulovité hnízdo. Veliká je jako myš, od které se liší špičatým čumáčkem s větším počtem drobných, jehličkovitých, bíle zbarvených zubů, jemnou, sametovou, hnědě zbarvenou srstí. Ta je na břišní straně o něco světlejší a šedě zbarvená. V přírodě žijí samotářsky. Aktivní jsou i v zimě, kdy si potravu vyhledávají pod sněhem. Živí se hmyzem a jeho vývojovými stadii a ostatními bezobratlými, dokáží ulovit mláďata hlodavců a v nouzi požírají i jejich zdechliny. Semena a jiné části rostlin tvoří jen malou část jídelníčku.

Rozšíření

Obývá velké území od severní Afriky přes značnou část střední a jižní Evropy i střední Asii až po Koreu, Tchaj-wan a severovýchodní Čínu.

Vyskytuje se prakticky na celém našem území.

Chov

Bělozubky chováme ve skleněné nádrži o základně minimálně 40 x 70 cm a výšce 40 cm. Na dno použijeme směs lesní hrabanky nebo rašeliny, listí a mechu. V nouzi můžeme dát i vrstvu hoblin. Do nádrže umístíme malé budky nebo jiné úkryty, na šplhání použijeme kořeny a větve stromů a kameny. Přestože nejsou tak pohyblivé jako rejsci musí mít dostatek možností k pohybu. Terárium umístíme do místnosti, kde budou mít po většinu dne klid. V roce mohou mít až dva vrhy, samice je březí 27 dnů. Ve vrhu bývá průměrně 6-7 mláďat, samice je kojí asi čtyři týdny. Velmi zajímavý je způsob vodění mláďat v tomto období ta se zakousnou do kořene ocasu samice, další se zachytí ocasu předchozího a vytvoří karavanu. V takovém zástupu opouští hnízdo a matka je převádí na nové místo. Dospívají nejpozději do příštího jara. Bělozubky se dožívají většinou do dvou let.
V zajetí je krmíme hlavně krmným hmyzem (cvrčci, mouční červi, švábi), doporučuje se podávat i hmyz nasbíraný v přírodě. Občas můžeme nabídnout myšata, žížaly a v nouzi i kousky libového masa. Potravu doplňujeme vitamínovými a minerálními preparáty. Jako všichni ostatní drobní hmyzožravci nesnesou delší hladovění. Krmíme je několikrát denně (minimálně však dvakrát) a potravu předkládáme ve větším množství než sežerou. K dispozici musí mít neustále misku s vodou.

Literatura

Anděra M., Horáček I. (2005): Poznáváme naše savce, 2. doplněné vydání, Sobotales, Praha
Kořínek M. (2000): Velká kniha pro chovatele savců, RUBICO s.r.o., Olomouc

Na Biolibu probíhá mapování výskytu tohoto taxonu v České republice a pokud jste se s ním v přírodě setkali, rádi Vaše pozorování zaznamenáme do databáze mapování výskytu.

Mapy rozšíření

Odkazy a literatura

EN Fauna Europaea 2.4 [305478]

de Jong, Y.S.D.M. (ed.): Fauna Europaea [http://www.faunaeur.org] [jako Crocidura suaveolens (Pallas, 1811)]
Datum citace: 9. březen 2012
EN IUCN Red List of Threatened Species 2018-1 [29656]

IUCN Red List of Threatened Species [http://www.iucnredlist.org/] [jako Crocidura suaveolens (Pallas, 1811)]
Datum citace: 3. srpen 2018
EN Wilson D. E., Reeder D. M. (editors) (2005): Mammal Species of the World (MSW). A Taxonomic and Geographic Reference (3rd ed) [http://www.bucknell.edu/msw3] [jako Crocidura suaveolens Pallas, 1811]
Datum citace: 5. prosinec 2008
CZ Anděra M. (1999): České názvy živočichů II. Savci (Mammalia), Národní muzeum, (zoologické odd.), Praha, 147 pp. [jako Crocidura suaveolens (Pallas, 1811)]
CZ Anděra M. (1999): České názvy živočichů II. Savci (Mammalia), Národní muzeum, (zoologické odd.), Praha, 147 pp. [jako Crocidura gueldenstaedtii (Pallas, 1811)]

Možnosti podílení se na BioLibu

Jste-li v systému přihlášení, můžete k libovolnému taxonu přidat jméno či synonymum v libovolném jazyce (a nebo tak navrhnout opravu jména chybného), popisy taxonu nebo další podtaxony.

Názvy (nepotvrzené) - 6
Přidat záznam o pozorování
Komentáře - 1