CZ EN
HLEDAT  

Profil taxonu

druh

ježek ušatý
Hemiechinus auritus (Gmelin, 1770)

říše Animalia - živočichové »  kmen Chordata - strunatci »  třída Mammalia - savci »  řád Erinaceomorpha - hmyzožravci »  čeleď Erinaceidae - ježkovití »  rod Hemiechinus - ježek

Další názvy

= jež dlouhouchý

Obrázky


Ekologie

Ježek ušatý je velmi zajímavé zvířátko, které se k nám poměrně často importuje. Vzhledem je podobný našemu ježkovi je jen o něco menší. Na první pohled je však rozeznatelný podle velkých ušních boltců. Vyskytuje se ve stepích, polopouštích a pouštích, kde obývá s oblibou místa s travními porosty, křoviskami a okolí skalisek s výjimkou vysokých hor. Ve dne se ukrývá v až 1 metr dlouhých norách, které si sám vyhrabává. Mláďata se rodí jednou až dvakrát ročně.

Rozšíření

Velká část přední a střední Asie, Indie, severní Afrika, jihovýchodní Evropa.

Chov

Ježky ušaté chováme ve větších nádržích, které nemusí být příliš vysoké, důležitá je však plocha dna. Pro pár ježků by měla postačovat nádrž 2 x 1 x 1 metr. Místo nor jim zde umístíme budky nebo duté kmeny, kde se ukrývají. Na dno dáme písek, hobliny nebo drcenou kůru. Pokojová teplota zcela vyhovuje, jinak můžeme do ubikace přidat výhřevnou žárovku. Přes léto je můžeme umístit do dobře zabezpečeného venkovního výběhu. Většinou je lze chovat bez problémů v páru. Při odchovu mláďat však raději samce oddělíme, aby nedošlo k jejich napadení. Průměrně 3-5 mláďat samice rodí v úkrytu. Pohlavní dospělost se dostavuje do jednoho roku věku. V zimním období je zazimujeme v chladné místnosti při teplotě okolo 2-5°C po dobu 2-3 měsíců.
Krmení je v podstatě stejné jako u našich ježků. Podáváme jim míchanice s mletým masem a mrkví, myši, mláďata potkanů, jednodenní kuřata, moučné červy, cvrčky, syrová vejce, tvaroh a sladké ovoce. Nutné je denní čištění zbytků potravy, které ježci roznosí po ubikaci. Vodu přijímají jen občas, ale poskytneme ji jim denně v dostatečném množství.
Ježci ušatí, kteří pochází z volné přírody bývají často napadení vnějšími i vnitřními parazity. V tomto případě je nutné je ihned zbavit ektoparazitů a odčervit. Při dostatečné péči se snadno ochočí a v zajetí se rozmnožují.

Literatura

Kořínek M. (2000): Velká kniha pro chovatele savců, RUBICO s.r.o., Olomouc

Podřízené taxony

Počet záznamů: 5

poddruh Hemiechinus auritus aegyptius (É. Geoffroy Saint-Hilaire, 1803)

Hemiechinus auritus aegyptius - 000000000101000

poddruh Hemiechinus auritus albulus (Stoliczka, 1872)
poddruh Hemiechinus auritus auritus (Gmelin, 1770)
poddruh Hemiechinus auritus libycus (Ehrenberg, 1833)
poddruh Hemiechinus auritus megalotis (Blyth, 1845)

Odkazy a literatura

EN Fauna Europaea 2.4 [305464]

de Jong, Y.S.D.M. (ed.): Fauna Europaea [http://www.faunaeur.org] [jako Hemiechinus auritus (Gmelin, 1770)]
Datum citace: 9. březen 2012
EN Wilson D. E., Reeder D. M. (editors) (2005): Mammal Species of the World (MSW). A Taxonomic and Geographic Reference (3rd ed) [http://www.bucknell.edu/msw3] [jako Hemiechinus auritus Gmelin, 1770]
Datum citace: 5. prosinec 2008
CZ Anděra M. (1999): České názvy živočichů II. Savci (Mammalia), Národní muzeum, (zoologické odd.), Praha, 147 pp. [jako Hemiechinus auritus (Gmelin, 1770)]

for subspecies see Wilson & Reeder (2005): Mammals Species of the World

Možnosti podílení se na BioLibu

Jste-li v systému přihlášení, můžete k libovolnému taxonu přidat jméno či synonymum v libovolném jazyce (a nebo tak navrhnout opravu jména chybného), popisy taxonu nebo další podtaxony.

Komentáře