CZ EN
HLEDAT  

Profil taxonu

druh

tygr
Panthera tigris (Linnaeus, 1758)

říše Animalia - živočichové »  kmen Chordata - strunatci »  třída Mammalia - savci »  řád Carnivora - šelmy »  čeleď Felidae - kočkovití »  rod Panthera

Vědecká synonyma

Felis tigris Linnaeus, 1758 o
Panthera tygris (misspelling) m

Další názvy

= tygr džunglový
= tygr lesní

Obrázky


mládě


lebka


Taxonomie

Na obrovské ploše výskytu vytvořil mnoho poddruhů, které se navzájem liší velikostí, sytostí zbarvení, délkou srsti i kosterními znaky.

Velikost

Hmotnost: 65-300 kg
Délka těla: 140-280 cm
Délka ocasu: 60-85 cm
Výška v kohoutku: až 125 cm

Popis

Tělo je ze stran zploštělé a štíhlé, to je vhodné k životu v hustých lesích a pralesích. Také jeho zbarvení, na první pohled velmi nápadné, činí tygra v přírodě téměř neviditelného a napodobuje hru světel a stínu vržených rostlinstvem. Pohlavní rozdíly jsou hlavně ve velikosti, samice jsou až o třetinu menší než samci. Hlava samců je mohutnější, širší a má výraznější prodloužené chlupy na tvářích tzv. licousy.

Ekologie

Tygři obývají lesnatá prostředí od tropických oblastí deštných pralesů až po sibiřskou tajgu, kde v zimě klesají teploty pod –30 až 40 °C s vysokou sněhovou pokrývkou. Vystupují do 3000 – 4000 metrů nadmořské výšky. Na stromy tygři nešplhají nebo jen zcela výjimečně, pouze si na nich brousí drápy. Na rozdíl od jiných druhů kočkovitých šelem tygři milují vodu a velmi rádi se koupou. Výborně plavou a jsou schopni překonat i několik kilometrů široké vodní překážky. Teritorium tygra může mít velikost několika stovek ale i tisíc km2 , každý jedinec má svůj lovecký okrsek, ve kterém netrpí přítomnost jiného zvířete. Teritoria samců však sousedí s okrsky několika samic. To je pochopitelné, protože na malém území by se rychle vyčerpala potravní základna a zvířata by brzo neměla co lovit. Své okrsky si označují močí, výměšky pachových žláz a drásáním kůry na stromech. Tygři žijí samotářsky, pouze v době rozmnožování se obě pohlaví setkávají. Několik dní tráví spolu, ale po spáření se opět vrátí do svých teritorií. K rozmnožování může docházet po celý rok, ale většina porodů spadá do jarních měsíců. Samice je březí 93-110 dnů. Samice rodí ve vhodném úkrytu, který bývá pod skalními převisy, vyvrácenými stromy, obvykle 2-3 koťata. Výjimečně jich však může být až šest. Ta jsou slepá, oči se jim otevírají ve stáří tří týdnů, samice je kojí asi půl roku.S matkou zůstávají až dva roky, kdy se učí lovit a teprve pak se osamostatňují. Velká část koťat se však dospělosti vůbec nedožije. Pohlavně dospívají okolo třetího roku života. V přírodě se dožívá přes dvacet roků. Tygří hlasové projevy jsou mnohem méně nápadné než u lvů. Ozývá se mé ně a ne tak hlasitě, pouze v období páření jsou hlasové projevy samců hlasitější. Je to výborný lovec, velkou část jeho potravy tvoří divoká prasata, jeleni, antilopy a jiní větší kopytníci. Ke kořisti se připlíží nebo na ni číhá v úkrytu a pak z blízka vyrazí, ale ani jeho úspěšnost při lovu není nijak vysoká, udává se, že úspěšný je každý desátý lov. Větší zvířata chytí mohutnými špičáky za krk a tlapami je strhne na zem, kořist si pak odtáhne do vhodného úkrytu, kde se k ní ještě několik dní vrací. Zbylou část kořisti se snaží ukrýt pomocí trávy, větviček nebo nahrabaného listí před supy a jinými mrchožrouty. Najednou je schopen pozřít až 30 kg masa, které pak několik dní tráví. V době nouze požírá i menší živočichy jako jsou obojživelníci, hlodavci i hmyz. Na lov vychází především z rána nebo v podvečer, ale na místech kde není pronásledován vychází z úkrytu i přes den. V přírodě tygr nemá přirozené nepřátele kromě člověka. Výjimečně se může stát kořistí vlka rudého neboli dhoula. Dostatečně velká smečka těchto asi 15 kilogramů těžkých psovitých šelem je schopna udolat i dospělého tygra. Sám si z velkých zvířat si netroufne pouze na slona a na nosorožce.

Rozšíření

Jeho původní rozšíření sahalo od Turecka a Kavkazu přes střední a jihovýchodní Asii a Čínu až po Mandžusko a Koreu, vyskytoval se také na Sumatře, Jávě a Bali. Na mnoha místech byl vyhubený a jeho rozšířeni je v dnešní době ostrůvkovité.

Současné rozšíření zahrnuje ostrůvkovité populace v Indii, Bangladéši a části Barmy (tygr indický), poloostrov zadní Indie (tygr indočínský), část ruského Dálného Východu a hraniční oblast s Čínou (tygr ussurijský), některé části Sumatry (tygr sumaterský) a pravděpodobně i některé oblasti v Číně (tygr čínský).

Tygři zcela vymizeli z celé střední Asie a Turecka, téměř celé Číny, zanikly i populace na Bali a Jávě. Současné rozšíření je tak jen malým zlomkem původních počtů, početnost ve volné přírodě nepřesahuje 3500 kusů a má klesající tendenci. Ještě na začátku 20.století přitom žilo v Asii přes 100 000 tygrů, dnes jsou již tři poddruhy zcela vyhubené (jávský, turanský a balijský), další je bezprostředně na hranici vyhubení (čínský) a dvěma dalším vyhubení hrozí v blízké době (indický a sumaterský). Dramatický pokles se zatím vyhýbá tygru indočínskému (i když je to možná jen nedostatkem informací) a jediným poddruhem, jehož ochrana je zatím úspěšná je tygr ussurijský (v přírodě zatím přibývá a zvětšuje rozsah rozšíření, i když jeho populace nepřevyšuje 500 kusů).

Zajímavosti

V populaci tygrů se častěji než u jiných velkých koček vyskytují lidožrouti, jsou to většinou přestárlá nebo poraněná zvířata, která ztratila přirozený respekt před lidmi a pro něž je člověk snadnou kořistí. Proti útočícímu tygru má člověk beze zbraně jen velmi malou šanci a jeho obrovské síle se nelze ubránit. Také z tohoto důvodu byli dříve tygři často vybíjeni. Udává se, že nejhorší lidožraví tygři měli na svědomí až několik set obětí.

Mezitaxonové vztahy

parazit: Trypanosoma evansi (Steel, 1855) Balbiani, 1888, Haemaphysalis anomala Warburton, 1913 - klíšť nepravidelný, Haemaphysalis bispinosa Neumann, 1897 - klíšť dvoutrnný

Podřízené taxony

Počet záznamů: 11

poddruh Panthera tigris altaica Temminck, 1844 - tygr ussurijský

Panthera tigris altaica - tygr ussurijský

poddruh Panthera tigris amoyensis (Hilzheimer, 1905) - tygr čínský

Panthera tigris amoyensis - tygr čínský

poddruh Panthera tigris balica Schwarz, 1912 - tygr balijský
poddruh Panthera tigris corbetti Mazák, 1968 - tygr indočínský
poddruh Panthera tigris jacksoni Luo et al., 2004 - tygr Jacksonův

Panthera tigris jacksoni - tygr Jacksonův

poddruh Panthera tigris sondaica Temminck, 1844 - tygr javánský

Panthera tigris sondaica - tygr javánský

poddruh Panthera tigris sumatrae Pocock, 1929 - tygr sumaterský

Panthera tigris sumatrae - tygr sumaterský

poddruh Panthera tigris tigris (Linnaeus, 1758) - tygr indický

Panthera tigris tigris - tygr indický

poddruh Panthera tigris trinilensis Dubois, 1908
poddruh Panthera tigris virgata (Illiger, 1815) - tygr turanský

Panthera tigris virgata - tygr turanský


Odkazy a literatura

EN Wilson D. E., Reeder D. M. (editors) (2005): Mammal Species of the World (MSW). A Taxonomic and Geographic Reference (3rd ed) [http://www.bucknell.edu/msw3] [jako Panthera tigris Linnaeus, 1758]
Datum citace: 5. prosinec 2008
DE Zootier-Lexikon [159:tiger-panthera-tigris&Itemid=247]

Dollinger P.: Zootier-Lexikon
Datum citace: 21. listopad 2018
CZ Anděra M. (1999): České názvy živočichů II. Savci (Mammalia), Národní muzeum, (zoologické odd.), Praha, 147 pp. [jako Panthera tigris (Linnaeus, 1758)]

Možnosti podílení se na BioLibu

Jste-li v systému přihlášení, můžete k libovolnému taxonu přidat jméno či synonymum v libovolném jazyce (a nebo tak navrhnout opravu jména chybného), popisy taxonu nebo další podtaxony.

Taxony (nepotvrzené) - 4
Komentáře


Vysvětlivky

o původní jméno taxonu (original combination)

m synonymum vzniklé chybou ve jménu (misspelling)

druh vyhynulý v oblasti popisované check-listem

? nepotvrzený výskyt v oblasti popisované check-listem

vyhynulý druh/skupina