Jednoletá, popínavá liána s délkou stonku 5-8 metrů. Může růst do výšky 3-5 metrů. Tenká, silně rozvětvená lodyha nese laločnaté listy dlouhé až 14 cm. Drobné jednopohlavné květy vyrůstají ve skupinách po 10-20 kusech a jsou bíle nebo nazelenale zbarvené. Plody dlouhé 10-20 cm připomínají malou papriku zelenavě až bělavě zbarvenou. Zralé bobule jsou pukavé a po prasknutí vystřelují zralá semena dlouhá okolo 10 mm.

Jednoleté úponkatá jednodomá liána s řapíkatými laločnaté listy s hlubokými zářezy, listové úkrojky s jemně i hrubě pilovitým okrajem, podobné momordice, ale bez jejícho typického pachu; úponky obvykle 2 klané. Drobné (kolem 5 mm) květy, většinou v menších květenstvích; jejich koruna je široce rozevřená a nízká, nevýrazné žlutozelené barvy. Plodem je vysychavá bobule, nadmutá, zužující se a mírně prohnutá, na konci zašpičatělá, ve zralosti bledě zelená, na spodní straně až do žluta přecházející; nejběžnějším typem je hladký, asi 10-15*3-5 cm velký plod, jiná forma je ale mnohem větší, asi 22-28*8-12 cm, výrazněji prohnutá a ve střední části výrazně zploštělá, s několika málo měkkými krátkými ostny na horní straně; rostlina má běžně několik desítek plodů. Vnitřní stavbou je podobná paprice - oplodí je měkké, se slabou vůní podobnou okurkové, vnitřek je z větší části vyplněn vzduchem, uprostřed je sloupek až do špičky (jen u menších forem), na kterém najdeme na poutkách 5-10 semen ve 2 řadách. Semena jsou ve zralosti černá nebo tmavě hnědá, plochá a hranatá, charakteristického destičkovitého tvaru, kolem 1 cm dlouhá.

Teplomilá tropická krátkověká plodina, nároky srovnatelná s tykvemi.

Kulturní plodina, neznámá z přírody, původem z andské oblasti Jižní Ameriky, od Peru a Bolívie po Kolumbii. Pěstována už lidmi močické kultury (keramika s motivy plodů) v první polovině 1. tisíciletí n.l. Dnes rozšířena i jinde od tropů po mírné pásmo, především jižní Asii.

Pěstuje se pro plody; mladé - ještě s měkkými semeny - se dají jíst a zpracovávat syrové i tepelně upravené vcelku, u zralých je nutné odstranění semen a tepelná úprava. Listy a plody podpůrně pomáhají při cukrovce, mají protizánětlivé účinky a snižují krevní tlak.

Nároky na pěstování má podobné jako okurky nebo melouny. Netrpí chorobami, pouze mladé rostliny mohou zlikvidovat slimáci. Sazenice ze semen se mohou předpěstovat v druhé polovině dubna doma nebo je můžeme v polovině května přímo vysévat do dobře vyhnojené půdy. Rostliny jsou citlivé na přízemní mrazíky, které je mohou zničit. Na metr čtverečný se vysazují asi 2 rostliny. Rostlina má ráda každodenní zálivku. Jakmile rostliny povyrostou potřebují oporu ze silnějších tyček, pletiva nebo z pevnějších provázků či drátů. Vysazovat se mohou i k pergolám, plotům nebo ke stromu. Vyvazování není nutné, rostliny se přichytávají samy. Liána může dosáhnout délky až 8 metrů. Konce rostlin se mohou zaštipovat, rostlina tím zesílí. Počátkem července rostliny zakládají samčí květy, samičí se objevují asi o 14 dní později. Koncem července je možné sklízet první plody. Plody se sklízí malé, dokud jsou semena ještě bílá. První mrazíky rostlinu i plody zničí.