CZ EN
HLEDAT  

Profil taxonu

druh

fenek
Vulpes zerda (Zimmermann, 1780)

říše Animalia - živočichové »  kmen Chordata - strunatci »  třída Mammalia - savci »  řád Carnivora - šelmy »  čeleď Canidae - psovití »  rod Vulpes - liška

Vědecká synonyma

Canis zerda Zimmermann, 1780 o
Fennecus zerda (Zimmermann, 1780) Desmarest, 1804

Další názvy

= fenek berberský

Obrázky


mládě


lebka

Vulpes zerda - fenek

Autor: Pavel Zuber

Vulpes zerda - fenek

Autor: Pavel Zuber

Vulpes zerda - fenek

Autor: Pavel Zuber

Taxon v check-listech zemí*

* Výčet zemí nemusí být kompletní

Velikost

Hmotnost 1-1,5 kg, délka těla 35-40 cm, délka ocasu 17-25 cm.

Popis

Velmi dobře je přizpůsobený pouštním podmínkám. Nejnápadnější jsou velké, trojúhelníkové uši. Tělo je kryté nažloutlou až okrovou srstí. Tlapky jsou osrstěné jako ochrana proti horkému písku.

Ekologie

Přes den se ukrývá v hlubokých norách, které si sám vyhrabává. Aktivní je v noci. Někdy se sdružují do malých skupin o 10-15 členech. Živí se nejrůznější potravou. Loví drobné ještěry, hady, ptáky a hlodavce. Podstatnou složku jeho potravy tvoří hmyz. Nepohrdnou ani datlemi nebo jiným ovocem. Vydrží velmi dlouho bez vody.
Samice rodí po 50-52 dnech březosti 1-5 mláďat. Mláďata se rodí počátkem jara. Oči se jim otevírají po deseti dnech. Po šesti týdnech začínají vylézat z nory. Dospívají okolo jednoho roku života. Dožívají se okolo deseti let.

Možné záměny

liška pouštní Vulpes rueppelli - je vetší, hřbet má šedostříbrný
liška písečná Vulpes pallida - je větší, hřbet má pískově zbarvený s černými chlupy

Rozšíření

Pouště a polopouště v severní Africe od Maroka, Západní Sahary a Mauritánie, až po Čad, Sudán, Egypt a sever Sinajského poloostrova. Výskyt na Arabském poloostrově je sporný a může zde být zaměňován za lišku pouštní Vulpes rueppelli.

Chov

Fenky chováme ve vnitřních vytápěných ubikacích. Pro pár postačuje ubikace o rozměru 3x2 metry. Výborný je venkovní výběh s vrstvou písku na hrabání. Vnitřní ubikaci vybavíme menšími budkami nebo dutými kmeny, ve kterých se budou ukrývat, kameny a dřevěnými špalky. Udržujeme zde teplotu okolo 25°C. Zvířata pocházející z přírody jsou velmi choulostivá a naše chladné a vlhké podnebí snáší s velkými potížemi. Aklimatizovaným zvířatům chladnější počasí nevadí a lze je na kratší dobu vypouštět ven. Mláďata se odstavují asi po třech měsících.
Základ potravy tvoří drobní hlodavci (myši, mláďata potkanů, jednodenní kuřata), podstatnou složku musí být také hmyz (mouční červi, cvrčci, sarančata a švábi). Dále podáváme míchanici z drůbežího nebo hovězího masa, rýže, ovesných vloček, těstovin, tvarohu, mleté zeleniny s přídavkem vitamínů a minerálií. Na zpestření potravy můžeme přidat maso a vnitřnosti nakrájené na kousky, psí a kočičí suchary, piškoty, sladké ovoce, kompoty a vejce. Jednou týdně zařadíme hladovku. Po dobu odchovu mláďat krmíme 2-3x denně a přidáváme smetanové i tvarohové krémy a jogurty. Mláďatům potravu nakrájíme na drobné kousky. Denně spotřebují okolo 0,3 kg krmiva.

Literatura

Kořínek M. (2000): Velká kniha pro chovatele savců, RUBICO s.r.o., Olomouc

Mezitaxonové vztahy

kořist: Jaculus jaculus (Linnaeus, 1758) - tarbík egyptský, Scincus albifasciatus Boulenger, 1890

Odkazy a literatura

EN Wilson D. E., Reeder D. M. (editors) (2005): Mammal Species of the World (MSW). A Taxonomic and Geographic Reference (3rd ed) [http://www.bucknell.edu/msw3] [jako Vulpes zerda Zimmermann, 1780]
Datum citace: 5. prosinec 2008
CZ Anděra M. (1999): České názvy živočichů II. Savci (Mammalia), Národní muzeum, (zoologické odd.), Praha, 147 pp. [jako Vulpes zerda (Zimmermann, 1780)]

Možnosti podílení se na BioLibu

Jste-li v systému přihlášení, můžete k libovolnému taxonu přidat jméno či synonymum v libovolném jazyce (a nebo tak navrhnout opravu jména chybného), popisy taxonu nebo další podtaxony.

Komentáře - 1


Vysvětlivky

o původní jméno taxonu (original combination)