CZ EN
HLEDAT  
Mapování druhů

Profil taxonu

druh

kolčava
Mustela nivalis Linnaeus, 1766

říše Animalia - živočichové »  kmen Chordata - strunatci »  třída Mammalia - savci »  řád Carnivora - šelmy »  čeleď Mustelidae - lasicovití »  rod Mustela - lasice

Vědecká synonyma

Mustela minuta

Další názvy

= kolčavka
= lasice kolčava
= lasice kolčavka
= lasice obecná

Obrázky


mládě

lebka

Taxon v check-listech zemí*

* Výčet zemí nemusí být kompletní

Velikost

váha 30-160 g, délka 155-260 mm

Popis

Naše nejmenší a zároveň nejhojnější šelma. Je menší než hranostaj a nemá černou špičku ocasu, jinak se mu zbarvením podobá. Hřbet, boky i velká část hlavy jsou hnědé až rezavohnědé a spodní strana těla je téměř bílá, výrazná hranice na bocích netvoří rovnou linii. Na hrdle bývá žlutý proužek a na lících i břiše menší hnědé skvrny. U nás na zimu obvykle nepřebarvuje do bílého šatu (změna šatu je běžná pouze ve velehorách, např. v Alpách, či na severu kontinentu). Vyznačuje se značnou proměnlivostí ve velikosti – samice jsou výrazně menší než samci a někteří jedinci dosahují sotva 15 cm délky těla; dříve byli extrémně malí jedinci rozlišování jako samostatný druh kolčavka (M. minuta)

Ekologie

Lasice kolčavy se nejčastěji vyskytují na sušších místech v hospodářky obdělávané krajině a okolí lidských obydlí, kde mají dostatek potravních zdrojů. V souvislých lesních porostech není běžná. Úkryty si vyhledávají v různých štěrbinách, hromadách dříví, stromových dutinách. Aktivní je hlavně za soumraku a nad ránem, ale můžeme ji zastihnout na lovu i ve dne. Hlavní potravou lasiček jsou hraboši, myši a myšice, méně loví hmyz, obojživelníky, plazy a ptáky. Výjimečně si troufne i na větší zvíře jako jsou bažanti, mladí zajíci, králíci nebo domácí drůbež. Kolčavy žijí samotářsky, páry se zdržují pohromadě pouze v období říje. Utajená březost není jednoznačně prokázána, k páření dochází hlavně v jarním období, samice rodí po 30-37 dnech březosti 3-7 mláďat. Mláďata jsou zpočátku slepá, matka je kojí asi dva měsíce, v té době se již začínají učit lovit a po třech měsících se osamostatňují. V letech, kdy je nadbytek potravy, hlavně hrabošů, mohou mít mláďata vícekrát do roka. Také počet mláďat ve vrhu bývá vyšší. V zajetí se mohou dožívat 7-10 let, v přírodě však 3/4 populace nepřežije první rok a zvířata starší tří let jsou vzácností.

Možné záměny

Je podobná hranostajovi, obvykle bývá menší velikosti, ocas je kratší bez černého zakončení. Bílá a hnědá srst na bocích většinou netvoří rovnou linii, prsty na nohou jsou hnědě zbarvené.

Rozšíření

Z našich šelem má největší areál rozšíření, zahrnující většinu Evropy (chybí jen v Irsku a na Islandu) a Asie, a také severní Afriku. Nověji je k tomuto druhu řazena i lasička žijící v Severní Americe.

V ČR se s ní běžně setkáme všude od nížin po hřebeny hor.

Chov

Kolčavy můžeme chovat ve venkovní voliéře o půdorysu 2x2. Na oplocení se používá jemné, ale pevné pletivo s oky 10x10 mm. Voliéra musí být velmi dobře zajištěná proti úniku, neboť kolčavy se dokáží protáhnout i nepatrnou škvírou. Nejvhodnější je zhotovit betonovou vanu hlubokou 30-40 cm,nesmíme však zapomenout na odtok dešťové vody. Vanu naplníme substrátem, plně postačuje písek smíchaný s hlínou. Do něj zabudujeme trubky, z kamenů zhotovíme úkryty a skalky se štěrbinami, kterými mohou prolézat. Na zem položíme pařezy, kořeny nebo silnější větve a malé zateplené budky s předsíňkou. Taková voliéra plně postačuje pro chov páru zvířat. Při dobré péči a vhodných podmínkách se mohou v zajetí rozmnožovat. Kolčavy jsou velmi náchylné na různé stresové stavy a snadno podlehnou šoku.
Kolčavy krmíme především biologickým krmením, podáváme myši, mláďata potkanů, jednodenní kuřata, vrabce a v omezené míře drůbeží nebi králičí maso, vnitřnosti a krev. Lasičky jsou náchylné ke ztučnění, proto je zbytečně nepřekrmujeme a jednou až dva krát týdně zařadíme hladovku. Uměle odchovávaná mláďata dokrmujeme několikrát denně směsí kondenzovaného mléka Tatra, vody a vaječného žloutku. Mláďata potřebují mnoho bílkovin, proto jim přidáváme čerstvou krev a mláďata hlodavců.

Literatura

Anděra M., Horáček I. (2005): Poznáváme naše savce, 2. doplněné vydání, Sobotales, Praha
Kořínek M. (2000): Velká kniha pro chovatele savců, RUBICO s.r.o., Olomouc

Na Biolibu probíhá mapování výskytu tohoto taxonu v České republice a pokud jste se s ním v přírodě setkali, rádi Vaše pozorování zaznamenáme do databáze mapování výskytu.

Mapy rozšíření

Podřízené taxony

Počet záznamů: 18

poddruh Mustela nivalis allegheniensis Rhoads, 1901
poddruh Mustela nivalis boccamela Bechstein, 1800
poddruh Mustela nivalis campestris Jackson, 1913
poddruh Mustela nivalis caucasica Barrett-Hamilton, 1900
poddruh Mustela nivalis eskimo Stone, 1900
poddruh Mustela nivalis heptneri Morozova-Turova, 1953
poddruh Mustela nivalis mosanensis Mori, 1927
poddruh Mustela nivalis namiyei Kuroda, 1921
poddruh Mustela nivalis nivalis Linnaeus, 1766

Mustela nivalis nivalis - 0000000001 1

poddruh Mustela nivalis numidica Pucheran, 1855
poddruh Mustela nivalis pallida Barrett-Hamilton, 1900
poddruh Mustela nivalis pygmaea J. A. Allen, 1903
poddruh Mustela nivalis rixosa Bangs, 1896 - lasice malá
poddruh Mustela nivalis rossica Abramov & Baryshnikov, 2000
poddruh Mustela nivalis russelliana Thomas, 1911
poddruh Mustela nivalis stoliczkana Blanford, 1877
poddruh Mustela nivalis tonkinensis Björkegren, 1941
poddruh Mustela nivalis vulgaris Erxleben, 1777

Mustela nivalis vulgaris - 000000000101000


Odkazy a literatura

EN Fauna Europaea 2.4 [305324]

de Jong, Y.S.D.M. (ed.): Fauna Europaea [http://www.faunaeur.org] [jako Mustela nivalis Linnaeus, 1766]
Datum citace: 9. březen 2012
EN Wilson D. E., Reeder D. M. (editors) (2005): Mammal Species of the World (MSW). A Taxonomic and Geographic Reference (3rd ed) [http://www.bucknell.edu/msw3] [jako Mustela nivalis Linnaeus, 1766]
Datum citace: 5. prosinec 2008
CZ Anděra M. (1999): České názvy živočichů II. Savci (Mammalia), Národní muzeum, (zoologické odd.), Praha, 147 pp. [jako Mustela nivalis Linnaeus, 1766]

Možnosti podílení se na BioLibu

Jste-li v systému přihlášení, můžete k libovolnému taxonu přidat jméno či synonymum v libovolném jazyce (a nebo tak navrhnout opravu jména chybného), popisy taxonu nebo další podtaxony.

Přidat záznam o pozorování
Komentáře