CZ EN
HLEDAT  
Mapování druhů

Profil taxonu

forma

fretka
Mustela putorius f. furo Linnaeus, 1758

říše Animalia - živočichové »  kmen Chordata - strunatci »  třída Mammalia - savci »  řád Carnivora - šelmy »  čeleď Mustelidae - lasicovití »  rod Mustela - lasice »  druh Mustela putorius - tchoř tmavý

Vědecká synonyma

Mustela furo Linnaeus, 1758
Mustela putorius furo Linnaeus, 1758
Putorius furo (Linnaeus, 1758)

Další názvy

= fretka domácí

Obrázky


mládě


lebka


Taxonomie

Fretka je pravděpodobně domestikovaný tchoř tmavý (Mustela putorius), je však i možné že pochází ze tchoře stepního (Mustela eversmannii) či vznikla křížením více druhů.

Velikost

Hmotnost: 700-950 g
Délka těla: 40-50 cm

Popis

Ke zdomácnění došlo již ve starověku, původně se používala k lovu králíků, hubení škodlivých hlodavců, využívá se i jako laboratorní nebo kožešinové zvíře. V poslední době se stále častěji stává domácím mazlíčkem. Nejčastější barevnou formou jsou fretky albinotické, které mají bílou lehce nažloutlou srst, načervenalé oči, pro nedostatek pigmentu nesnáší ostré světlo. Přírodně zbarvené fretky se nazývají tchořovité, vznikly zpětným přikřížením tchořů. Mají světleji zbarvenou podsadu a tmavší pesíky, mimo to bylo vyšlechtěno mnoho různých barevných variant.

Chov

Fretky můžeme chovat v klecích nebo ve voliérách. Klec na fretky se podobá králíkárně. Tvoří ji vlastní kotec o rozměru 100x60x50 cm a na něj navazující porodní box. Fretky lze chovat i v zahradní voliéře. Kostra může být zhotovená ze dřeva nebo z kovu a potažená pletivem s oky 2x2 cm. 1/3 klece má mít plné stěny a je zastřešená, podlahu zhotovíme z betonu nebo z betonových dlaždic. Na dno dáme vrstvu písku, případně je ponecháme bez podestýlky. Mělké miska s pískem poslouží jako záchod, pokud na něj fretka odmítá chodit dáme do něho trochu čerstvého trusu a přemístíme ho na místo, kde se zvíře pravidelně vyprazdňuje. Vybavení voliéry mohou tvořit kameny, nízké špalky a boudy. Při chovu více zvířat pohromadě musí mít každé svoji budku, takto lze chovat jednoho samce a několik samic. Fretky nemají rady vlhko a průvan, pokud jim poskytneme sucho a před větrem chráněnou ubikaci mohou se celoročně chovat venku.
V době odchovu mláďat je vhodnější samice oddělit a umístit zvlášť do porodního boxu, kde bude mít více klidu na odchov. Ostatní samice ji totiž mohou vyrušovat, vynášet mláďata a někdy mladé i zabijí. Říje probíhá na jaře od března do dubna, někdy začíná již v únoru a může se objevit i v květnu. Během roku se opakuje asi čtyřikrát. Při říji zduří samičkám vulva, samici nepřipouštíme při prvních příznacích, ale raději několik dnů počkáme. Na krytí obvykle dáváme samici k samci. Vlastnímu páření předchází divoké honičky, zvířata se hlasitě ozývají. V další fázi se samec zakusuje samici do týla, obkročí ji nohama, pevně se jí přidržuje a teprve pak dochází k vlastnímu páření, které se několikrát opakuje. Celý akt může trvat i několik hodin, během této doby zvířata v žádném případě nerušíme a ponecháme je v naprostém klidu. Pokud samice samce hned od počátku odmítá a brání se není ještě dokonale připravená a musíme ještě několik dní počkat. U fretek se vyskytuje tzv. provokovaná ovulace, kdy dojde k uvolnění zralého vajíčka až po spáření. Samice je březí 42-45 dní, rodí nejčastěji 3-7 mláďat, ale ve vrhu jich může být až 12. Fretky v době odchovu mláďat vyžadují dostatek klidu. V prvních 10-14 dnech se vůbec nedoporučuje do odchovu nějak zasahovat. Samici zbytečně nerušíme, mláďata kontrolujeme jen pokud samička sama opustí hnízdo. Mláďata jsou zpočátku holá a slepá, po několika dnech jim začne růst srst. Vrhy s více mláďaty se musí od třech týdnů přikrmovat, zpočátku podáváme ohřáté mléko s vaječným žloutkem (mléko nesmí být studené, nevhodné je běžné polotučné mléko, osvědčilo se například kondenzované neslazené mléko Tatra o tučnosti 8-9 % naředěné v poměru 1,5:1 s převařenou vodou, na 250 ml této směsi přidáváme 1 žloutek, mléko uchováváme v lednici nejdéle po dobu 24 hodin, tato směs se dá použít i při umělých odchovech mláďat), později přidáváme rozmočené granule nebo mleté nebo naškrábané libové drůbeží nebo hovězí maso zalité tímto mlékem. Mléko po druhém měsíci věku mláďat postupně vysazujeme. Pokud mláďata netrpí průjmy můžeme přidávat v menší míře i nízkotučný tvaroh nebo neslazené bílé jogurty. Všechna potrava pro mláďata nesmí být zmrzlá nebo studená, ale musí se ohřát na 30-35 °C. Mláďata samičku velmi vyčerpávají a početnější vrhy nejpozději do 8 týdnů odstavíme. Pokud je mláďat méně a samice je v dobré kondici můžeme je u ní ponechat až do věku tří měsíců. Mláďata na ochočení odebíráme již ve věku 6 týdnů, často je bereme do ruky a hrajeme si s nimi. Ale i ostatní si musí zvyknout na dotek lidské ruky, aby v dospělosti nebyly zlé a kousavé. Ve třech až čtyřech měsících dosahují velikosti dospělých zvířat, pohlavně dospívají v 6-10 měsících, nejdříve je však připouštíme až po jednom roce. Samici připouštíme maximálně dvakrát do roka a v chovu ji ponecháváme do pěti let. Dožívají se průměrně šesti až osmi let.
Fretky se mohou krmit různou živočišnou i rostlinnou potravou nebo se jim mohou podávat granulovaná krmiva přímo určená pro fretky podle návodu výrobce. Psí nebo kočičí suchary a konzervy jsou méně vhodné a pokud je podáváme tak jen v menší míře jako přídavek. Základ klasické krmné dávky tvoří masová míchanice z hovězího nebo drůbežího masa a vnitřnosti s vařenou rýží, těstovinami, ovesnými vločkami a mletou zeleninou. Tuto potravu doplňujeme biologickým krmením, nejčastěji se podávají myši a jednodenní kuřata. Dospělá zvířata krmíme jednou za den, zbytečně je nepřekrmujeme a jednou týdně zařadíme hladovku. Pokud krmíme klasickými krmivy tak v době březosti a odchovu přidáváme samici nízkotučný tvaroh, bílé neslazené jogurty, vaječný žloutek a biologické krmení. Potravu v tomto období podáváme 2-3 krát denně. Tyto přídavky můžeme použít i u zvířat krmenými granulovanými krmivy, ale vždy musíme sledovat, zda po nich nemají trávicí potíže.

Literatura

Kořínek M. (2000): Velká kniha pro chovatele savců, RUBICO s.r.o., Olomouc

Na Biolibu probíhá mapování výskytu tohoto taxonu v České republice a pokud jste se s ním v přírodě setkali, rádi Vaše pozorování zaznamenáme do databáze mapování výskytu.

Mapy rozšíření

Odkazy a literatura

EN Wilson D. E., Reeder D. M. (editors) (2005): Mammal Species of the World (MSW). A Taxonomic and Geographic Reference (3rd ed) [http://www.bucknell.edu/msw3] [jako Mustela putorius furo Linnaeus, 1758]
Datum citace: 5. prosinec 2008
CZ Anděra M. (1999): České názvy živočichů II. Savci (Mammalia), Národní muzeum, (zoologické odd.), Praha, 147 pp. [jako Mustela putorius f. furo]

Možnosti podílení se na BioLibu

Jste-li v systému přihlášení, můžete k libovolnému taxonu přidat jméno či synonymum v libovolném jazyce (a nebo tak navrhnout opravu jména chybného), popisy taxonu nebo další podtaxony.

Přidat záznam o pozorování
Komentáře - 2