CZ EN
HLEDAT  

Profil taxonu

druh

pečárka hlíznatá
Agaricus essettei Bon

říše Fungi - houby »  třída Agaricomycetes - stopkovýtrusé »  řád Agaricales - pečárkotvaré »  čeleď Agaricaceae - pečárkovité »  rod Agaricus - pečárka

Vědecká synonyma

Agaricus abruptibulbus Peck

Další jména

= pečárka obřízná
= žampión hlízkatý
= žampion hlíznatý

Obrázky

Taxon v check-listech zemí*

* Výčet zemí nemusí být kompletní

CZ   HR  

Popis

Klobouk 5 - 14 cm v průměru, v mládí kulovitý, později vyklenutý, ve stáří rozložený, na středu má nepříliš výrazný hrbol, tence masitý, hladký, jemně hedvábitý, někdy okraj jemně vločkatý, bílý, ve stáří často vodnatě masově růžový, někdy i žlutý. Pomačkáním výrazně žloutnoucí.
Lupeny volné, husté, nejprve bělavě hnědé až masově šedé, později čokoládově hnědé nakonec černé.
Prsten v horní části třeněje dvojitý, tence blanitý, splihlý, často potrhaný a na spodní straně lemu pokrytý zoubkatými čupinkami barvy bílé nebo žluté.
Třeň až 10-12 cm vysoký, 0,8-2 cm tlustý, válcovitý, často dole zahnutý a na bázi má zřetelnou, deskovitě uťatou hlízu. K vrcholu je zúžený, barvy bílé, nad prstenem často narůžovělý a jemně vláknitý, později tmavne někdy až černá.
Dužnina bílá, porušením žloutnoucí, vůně slabě anýzová, chuti mírné.
Výtrusný prach čokoládově hnědý, výtrusy elipsoidní, hladké, barvy šedohnědé, bez klíčního póru, velikosti 6-8 x 4-5,5 µm.

Ekologie

Výskyt červenec až září ve vlhčích smrkových lesích a jejich travnatých okrajích. Vzácně ji nalezneme i v listnatých lesích.

Jedlá.

Možné záměny

Pečárka hajní (Agaricus silvicola) nemá deskovitě uťatou a nápadně odsedlou hlízu a menčí výtrusy. Je jedlá.
Pečárka ovčí (Agaricus arvensis) nemá nápadně odsedlou hlízu a odlišné cystidy, roste spíše v trávě a je jedlá.
V mládí za muchomůrku jízlivou (Amanita virosa), která však má na bázi pochvu a je smrtelně jedovatá.

Zajímavosti

Vhodná k jakékoliv kuchyňské úpravě. Nejlépe do směsi. Je však velmi náchylná k absorbci těžkých kovů jako je kadmium.

Literatura

Internetové stránky 2009.
Velký atlas húb. Autor Pavol Škubla 2007 str. 69, 72.
Encyklopedie hub a lišejníků. Autor Vladimír Antonín 2006 str. 258.
Houby – česká encyklopedie vydal Výběrl Reader´s Digest 2003 str. 231
Houby. Autor Ladislav Hagara, Vladimír Antonín, Jiří Baier 1999 str. 240.
Houby. Autor Mirko Svrček 1996 str. 162.
Houby. Autor Helmut a Renata Grünertovi 1995 str. 40.
Kapesní atlas HOUBY autor Edmund Garnweidner 1994 str. 94.
Huby. Autor M. Svrček / B. Vančura 1987 str. 210.

Odkazy a literatura

CZ Holec J., Bielich A., Beran M. (2012): Přehled hub střední Evropy, Academia Praha, 624pp [jako Agaricus essettei Bon]
Datum citace: 11. květen 2013
CZ Slavíček J. (ed.) (2014-2018): Číselník hub České republiky 2018, Česká vědecká společnost pro mykologii [jako Agaricus essettei Bon]
Datum citace: 16. září 2019

Možnosti podílení se na BioLibu

Jste-li v systému přihlášení, můžete k libovolnému taxonu přidat jméno či synonymum v libovolném jazyce (a nebo tak navrhnout opravu jména chybného), popisy taxonu nebo další podtaxony.

Jména (nepotvrzené) - 2
Komentáře