Břichatkovitá houba vytvářející drobné nenápadné plodnice. Jsou 1–4 cm vysoké a 1–2 cm široké, hruškovité, vzácněji kulovité, na bázi náhle zúžené v krátkou řasnatou stopku. Zevní vrstva vnější okrovky je ± hladká, plstnatě vláknitá, v mládí čistě bílá, posléze bledě krémová, svrchu síťnatě žilnatá, postupně mizející a odhalující tak vrstvu vnitřní, jež má podobu nesouvislého šedavého povlaku, který vytrvává zejména v záhybech (plodnice pak vypadá jako politá vápnem). Vnitřní okrovka, která se tímto způsobem postupně odhaluje, je kožově hnědá až tmavohnědá, papírovité konzistence s tendencí ke svraskávání, někdy s vyniklou síťnatou žilnatinou. Plodnice se otevírá na vrcholu nepravidelným ústím. Teřich je olivově až osmahle hnědý. Sterilní báze vyplňující stopku je hustá, kompaktní, jako teřich zbarvená. Sloupek není vyvinut.

Břichatkovitá houba vytvářející drobné nenápadné plodnice. Jsou 1–4 cm vysoké a 1–2 cm široké, hruškovité, vzácněji kulovité, na bázi náhle zúžené v krátkou řasnatou stopku. Zevní vrstva vnější okrovky je ± hladká, plstnatě vláknitá, v mládí čistě bílá, posléze bledě krémová, svrchu síťnatě žilnatá, postupně mizející a odhalující tak vrstvu vnitřní, jež má podobu nesouvislého šedavého povlaku, který vytrvává zejména v záhybech (plodnice pak vypadá jako politá vápnem). Vnitřní okrovka, která se tímto způsobem postupně odhaluje, je kožově hnědá až tmavohnědá, papírovité konzistence s tendencí ke svraskávání, někdy s vyniklou síťnatou žilnatinou. Plodnice se otevírá na vrcholu nepravidelným ústím. Teřich je olivově až osmahle hnědý. Sterilní báze vyplňující stopku je hustá, kompaktní, jako teřich zbarvená. Sloupek není vyvinut.

Druh rozšířený v Evropě, Asii (Altaj, Sibiř, Himaláje – až to 3650 m n. m.) a Severní Americe (USA, Kanada). Centrem evropského rozšíření jsou Alpy (Německo, Švýcarsko, Itálie, Francie – až do 2250 m n. m.) a jejich předhůří (např. Jura), vyskytuje se také ve Velké Británii, Skandinávii, Finsku, Litvě, Estonsku a Rusku. Ve střední Evropě je známa z České republiky, Polska a Slovenska. Roste také v jižní části Evropy (Španělsko, Černá Hora, Rumunsko, Krym).
V české Republice roste ve stupni pahorkatiny a v podhorském stupni – Českomoravská vrchovina (řada historických lokalit, recentní lokalita jediná), Bílé Karpaty (dvě recentní lokality).

Terestrický saprotrof vyskytující se na nelesních stanovištích, v ČR ve stupni pahorkatiny a v podhůří. Roste ve společnosti hygrofilních mechů (Aulacomnium palustre, Calliergonella cuspidata, Drepanocladus aj.) na vápnitých až neutrálních slatiništích nebo přechodových rašeliništích, výjimečně na vrchovištích, s oblibou na prameništích nebo v jejich blízkosti, poblíž vodotečí nebo rybníků ap. Obecně se vyskytuje v těchto habitatech vyskytujících se na území ČR: bezkolencové louky, aktivní vrchoviště, přechodová rašeliniště, zásaditá slatiniště, vápnitá slatiniště s mařicí pilovitou. Vyskytuje se na přirozených a přírodě blízkých, člověkem málo ovlivněných stanovištích.

Fruktifikuje obvykle od června do října, zaschlé zbytky zralých plodnic však mohou na stanovišti ještě několik týdnů až měsíců přetrvávat.